Milane, jaké jsou vaše pocity bezprostředně po utkání? Bylo to velmi ubojované…
„Benátky to tak hrají, což je myslím v pořádku. Zápas měl náboj a hrálo se do těla.“

Utkání mělo až na některé momenty celkem dobrou úroveň. Souhlasíte?
„Benátky mají velmi bruslivý tým, který umí i přitvrdit. Podle mě se to mohlo divákovi i líbit. Věděli jsme, jak hrají a přizpůsobili jsme se jejich hře. Sice jsme měli hodně šancí, ale moc jsme jich neproměnili a vítězství jsme urvali až ve třetí třetině. Výborně jim zachytal gólman.“

Obával jste se, že zápas bude znovu tak vyhrocený jako při minulé návštěvě Benátek?
„Přiznám se, že jsem tu ještě tehdy nehrál, ale je pravda, že se o tom kluci ráno zmínili. To ale k tomu prostě patří. Je to hokej, není to fotbal.“

Poslední výsledky domácím fanouškům moc radosti nenadělaly. Skoro to vypadá, jako by vám ta kratší přestávka i uškodila…
„Nemyslím si, že by se naše hra nějak razantně zhoršila, spíš nám chybí lehkost. Navíc není lehké, abychom ve všech 52 kolech dávali soupeřům pět nebo šest gólů. Na rovinu, zápas s Mostem třeba nebyl úplně dobře zvládnutý, ale je to o gólech. Co si ale budeme povídat, ty důležité zápasy nás teprve čekají.“

Do třetí třetiny jste vstupovali za stavu 1:2, poté se vám podařil obrat. S čím jste šli do rozhodující dvacetiminutovky?
„Myslím si, že jsme soupeře někdy i mleli. Většinu času jsme byli v útočném pásmu, bohužel jsme dostávali góly z brejků. To se holt stává, ale zarputile jsme šli za vítězstvím. Řekli jsme si takové to klišé, abychom se tlačili do brány a dávali to tam, ale ono to skutečně funguje. Pořád jsme makali a soupeře tlačili, což byl rozdíl od utkání s Mostem.“

Jak jste prožíval závěr zápasu, kdy se ještě Benátky natahovaly po vyrovnání?
„Vyplývá to z celé hry. Když obrana jejich útok nezastaví, tak to tam nějak dorazí. Udělali jsme několik faulů, ale naštěstí jsme to ustáli.“