Někteří škarohlídi před zahájením vyřazovacích bojů pochybovali o formě chomutovské jedničky. Luboš Horčička jim však skvělými a spolehlivými výkony vzal vítr z plachet a prokázal, že na rozhodující boje sezóny se dokáže skvěle připravit. „Zápasy v play off mě baví daleko víc. Jde o jinou soutěž, základní část považuji pouze za přípravu pro vrchol sezóny,” konstatuje Luboš Horčička, který má podle vlastních slov duely o všechno nesmírně rád.
Má-li se strážce bílomodré svatyně krátce ohlédnout za skončenou sérií a především za dvěma duely v hale Rondo, má poměrně jasno. „V prvním utkání nás Brno přehrávalo, ale druhý zápas už byl vyrovnanější. V obou případech hrála Kometa výborně,” míní v tuto chvíli druhý nejlepší gólman play off podle procentuální úspěšnosti zákroků.
Následně Luboš Horčička přiznává, že nejhůře mu bylo těsně před koncem čtvrtého duelu, kdy Kometa hrála dvojnásobnou přesilovku vylepšenou ještě o odvolání brankáře. „Lítalo to tam ze všech stran a byl to docela zápřah, ale naštěstí jsme to zvládli,” libuje si nad udrženým vítězstvím.
Volného víkendu, který hráči oblékající bílomodré barvy od trenérů po postupu dostali, využil Luboš Horčička k cestě do Třince. „Jel jsem tam z Chomutova a věnoval se hlavně relaxaci, protože nás celá série stála spoustu sil,” prozrazuje Luboš Horčička.
„Doufám, že mi ty góly pomohou zvýšit sebevědomí. Je úplně jedno, kdo ty góly dal. Důležitější je, že se vyhrálo a postoupilo,” odmítá Jaroslav Hašek, že by byl nějakým způsobem výjimečný díky svým brankám. „Příště je může dát někdo jiný.”
I on si podobně jako Luboš Horčička prožil okamžik, kdy mu nebylo nejlépe. V jeho případě šlo ovšem o delší časový úsek. „Bylo to téměř celé třetí utkání, ve kterém nás Kometa přehrávala a dokázala přestřílet,” pátrá Jaroslav Hašek v nedaleké paměti.
Jak již bylo řečeno, Jaroslav Hašek zůstává prozatím do konce právě probíhajícího ročníku. „Máme dohodu jen do konce sezóny a po skončení soutěže uvidíme, co bude dál,” neřeší Jaroslav Hašek během vypjatých bojů svou budoucnost v Chomutově.
I on využil dva volné dny k odpočinku. „Po příjezdu do Chomutova jsem jel ještě domů do Děčína, takže do postele jsem se dostal až v sobotu ráno a téměř celý den jsem prospal,” naznačuje závěrem, že nic speciálního kromě věnování se rodině nepodnikal.