JUNIOŘI - článek

„Bylo by krásné vyhrát titul v domácím klubu,“ zasní se úřadující juniorský šampión Adam Novák

Napsal 8.6.2017 Libor Kult
C h o m u t o v - Pochází z Chomutova, loni pomáhal staršímu dorostu k historickému stříbru a celý dosavadní hokejový život strávil u Pirátů. Pomineme-li dvě výjimky. Obránce Adam Novák působil během ročníku 2015/2016 krátce v karlovarské Energii, nedávno skončenou sezónu hostoval v Plzni a završil ji mistrovským titulem. Nyní už se místní odchovanec připravuje pod vedením trenérské dvojice Beck-Miroslav Buchal na nový ročník DHL extraligy juniorů, v němž by si rád zopakoval slastné pocity po závěrečném utkání sezóny také v mateřském klubu. Právě titul s Chomutovem je pro stále ještě osmnáctiletého beka a obdivovatele Drew Doughtyho velkou motivací.

Adame, vypadá to, že ve vašem případě se potvrdilo rčení, že všechno zlé bývá i k něčemu dobré. Díky sezóně v Plzni máte juniorské zlato...
„To je asi pravda. (úsměv) Začátek byl ale docela těžký, protože jsem tak trochu počítal s tím, že budu v Chomutově. Jenže se to celé otočilo a skončil jsem v Plzni, kde jsme nakonec vybojovali titul. Díky té tečce je to celé hezké.“

Jak jste přijal zprávu o tom, že budete hostovat jinde?
„Už jednou jsem hrál jinde než tady, takže tentokrát to nebyla taková rána. Plzeň potřebovala hráče, stála o mě a to mě trochu uklidnilo. V tu chvíli jsem se těšil na dobrou sezónu.“

Krátce jste se mihl Karlovými Vary, kde jste odehrál deset utkání. I mezi Plzní a Chomutovem panuje určitá rivalita soudě podle videa západočeského staršího dorostu po zisku titulu. Pocítil jste během sezóny něco takového?
„Nic takového jsme vůbec neřešili. Video staršího dorostu mě docela zaskočilo, ale nechci to nijak blíž soudit, protože neznám všechny podrobnosti. Viděl jsem jen to video. My jsme v juniorce měli super partu. Měl jsem z toho trochu strach, ale kluci mě přijali bezvadně.“

Adam Novák odehrál za týmy akademie mateřského Chomutova zatím 114 utkání, v nichž nasbíral 17 kanadských bodů za pět gólů a 12 asistencí
(Foto: Petr Kozelek)

Už v dresu Energie jste proti Pirátům jednou nastoupil, teď jste zažil hned čtyři vzájemné zápasy. Byly pro vás hodně zvláštní?
„Šel jsem do nich s ještě větší motivací než do jiných utkání. Chtěl jsem trenérům dokázat, že udělali chybu, když mě pustili a nedali mi větší šanci. Snažil jsem se, i taťka mě po zápasech s Chomutovem chválil.“

V základní části i play-off jste vynechal shodně čtyři zápasy. Kolik prostoru jste měl na ledě, když jste nastoupil?
„V play-off jsem párkrát nehrál, protože se k týmu připojil David Kvasnička, který jinak nastupoval za extraligové áčko. Trenér chtěl, abychom došli co nejdál, proto ho využíval. V základní části jsem měl občas drobné zranění nebo jsem byl nemocný. Když jsem hrál, chodil jsem na oslabení a dostal jsem se i na přesilovku. V tomhle směru si nemůžu vůbec na nic stěžovat.“

Když jste po vyřazení Sparty ve čtvrtfinále a brněnské Komety v semifinále, čekali na bitvy s Třincem o titul, vzpomněl jste si na rok starou finálovou zkušenost s chomutovským starším dorostem?
„Ve finále už jsem to ani tolik neřešil, ale před semifinále jsem měl velkou chuť natřít to Brnu, které nás loni ve finále porazilo. Chtěl jsem jim to oplatit.“

Po základní části jste skončili druzí. Kdy poprvé jste o titulu začali přemýšlet?
„V kabině jsme věřili, že máme dobrý tým a opravdu jsme ho měli. I když jsme se během základní části pohybovali kolem pátého místa, pomýšleli jsme výš. Když jsme se posunuli na třetí místo, bavili jsme se o druhém místě a že by bylo super, kdybychom si zahráli finále. S Třincem jsme nakonec vyhráli 3:0 na zápasy, což nikdo nečekal. Byla to naprostá euforie.“

Finále jste začínali dvěma venkovními zápasy. Kdy definitivně jste uvěřil, že zlato opravdu získáte?
„Během druhého finále v Třinci slezl jejich trenér ze střídačky a křičel na kluky, že by měli začít pořádně hrát a bojovat. V tu chvíli jsem uvěřil, že titul uděláme.“

Na třetí finále, které mohlo ukončit sérii, přišly téměř dva tisíce diváků. Jaké bylo vyhrát titul doma?
„Zaplněný zimák byl parádní. Po poslední siréně lítalo vzduchem snad všechno, co jsme měli po ruce. Bylo příjemné, že nám přišel poblahopřát i Martin Straka, který patří k velikánům českého hokeje. Byl na nás hrdý, že jsme to dokázali.“

Nastal během vyřazovacích bojů nějaký okamžik, kdy jste byli v krizi?
„Některé zápasy byly jako na houpačce, ale vyloženě krizi jsme v play-off podle mého neměli. Jeli jsme pořád dál, i když jsme museli dohánět dvougólovou ztrátu a zápasy otáčet.“

Za sezónu v Plzni odehrál Adam Novák 50 utkání a zapsal v nich šest asistencí
(Foto: Ronald Hansel - Juniorský hokej)

Jak vypadaly oslavy?
„Proběhly v docela velkém stylu. Údržbáři a uklízečky na plzeňském zimním stadionu na ně budou asi ještě dlouho vzpomínat. (směje) Slavili jsme asi tři dny, pak jsme se sešli ještě po týdnu na společnou večeři, která se taky trochu protáhla.“ (usmívá se)

Stihl jste si vůbec odpočinout?
„Patřím mezi lidi, kteří mají depky, když nic nedělají. Takže před začátkem letní přípravy jsem jezdil na kole, hrál tenis nebo nohejbal. Taky jsem se snažil dodělávat školu, protože během play-off jsem byl třeba tři týdny jen v Plzni a na chomutovskou obchodní akademii jsem se nedostal.“

Jak přivítali úřadujícího mistra dlouholetí chomutovští spoluhráči?
„Nějaká ta legrácka občas proběhne, ale nejde o nic velkého.“ (úsměv)

Je jarní zlato směrem k další sezóně svazující nebo vás spíš žene kupředu?
„Spíš mě to žene dopředu, protože vybojovat titul s mým domácím klubem by bylo skvělé. Uvidíme, jak se sezóna bude vyvíjet.“

V sezóně 2015/2016 jste jednou nastoupil ve druhé lize za Klášterec nad Ohří, teď pomalu budete opouštět mládežnický hokej. Jak moc myslíte na starty v seniorském týmu už v nadcházejícím hokejovém roce?
„Vždycky všechno dělám naplno. Když přijde nějaká možnost, chopím se jí. Pokusím se ukázat, co ve mně je. S trenérem jsme se bavili, že by určitě byla možnost zahrát si v Kadani, kdyby se mi dařilo. Říct si o to můžu.“

Pochopil jsem správně, že i váš otec hrával hokej, když spolu řešíte vaše výkony?
„Je to tak. Taťka vyrůstal v Sokolově a hrával i za Karlovy Vary.“

Dá se říct, že juniorským titulem jste ho překonal?
„Asi ano, i když on jezdil i na reprezentační kempy třeba s Michalem Strakou, takže se to porovnává těžko. Na ledě mám ale pořád co dohánět, protože má neskutečné ruce. Ještě pořád si povodí skoro každého.“