Ml. Dorost - článek

„Mamka už volá jen pětkrát denně,“ směje se Oliver Šatný po kempu s patnáctkou

Napsal 10.05.2018 Libor Kult
C h o m u t o v - Jako třetí brankář vyrazil z Tábora do Chomutova. Oliver Šatný navázal na výkony dvojnásobného juniorského šampióna Tadeáše Dvořáka a Dominika Pavláta, jenž pomohl před dvěma roky ke stříbru staršímu dorostu. Během prvního roku mimo domov se zařadil mezi opory mladšího dorostu, s nímž dokráčel do semifinále play-off. Na konci sezóny se dočkal odměny v podobě kempu výběru patnáctiletých hráčů v Jihlavě, kde se začala rodit nová reprezentační šestnáctka. „Snažil jsem se nemyslet, že už jde o nějaký republikový výběr,“ popisuje Oliver Šatný recept proti nervozitě.

Stále ještě čtrnáctiletý gólman odchytal jeden a půl zápasu, když stál v brance proti stejně starým Slovákům, jimž povolil pouze jeden gól. Během třiceti minut proti druhému českému týmu inkasoval dvakrát. „Myslel jsem, že budu v týmu s klukama z naší skupiny, ale nakonec mě trenéři zařadili do bílého týmu, kde byli kluci z východu, takže jsem neznal vůbec nikoho,“ vrací se o několik týdnů zpět.

„Slováci hráli podobným stylem jako my. V první třetině se kluci oťukávali, ve třetí jsme je dorazili,“ přibližuje výhru 5:1 s tím, že v hledišti mu fandili rodiče s babičkou. „Taťka mě pochválil, tak snad se mi to povedlo,“ prozrazuje a jedním dechem srovnává střetnutí s těmi v ELIOD extralize. „Zápasy byly rychlejší a tvrdší než v lize,“ vypálí bez váhání.

V základní části ELIOD extraligy odchytal Oliver Šatný 25 utkání, v nichž vychytal jedno čisté konto, měl průměr obdržených branek na zápas 3,31 a úspěšnost zákroků 88,36 %
(Foto: Jakub Frydrych)

V nadcházející sezóně chce být Oliver Šatný jedničkou mladšího dorostu a zároveň se chce pokusit získat důvěru trenérů národního týmu do šestnácti let, který povede nový šéftrenér akademií ČSLH Petr Haken. „Pokud se poštěstí, trenéři mě vyberou. V tuhle chvíli nemám vůbec nic jistého, takže musím makat,“ uvědomuje si. „Kdyby se to povedlo, splnila by se mi další část snu. Rád se poměřím s hráči z jiných zemí, asi nejvíc bych si chtěl zachytat proti Rusku,“ hlásí s tím, že kemp patnáctky mu pomohl zapomenout na vypadnutí těsně před branami závěrečného turnaje o mistra. „Hodně jsem se soustředil, abych tam uspěl.“

Mladší dorost Pirátů vstupoval do vyřazovacích bojů z pátého místa své skupiny a v prvním kole přešel přes Spartu. V tom dalším už nestačil na suverénní Plzeň, která v dlouhodobé části jako jediná nastřádala sto bodů. „Byla škoda, že jsme nevyhráli první zápas doma. Kdyby se to povedlo, vypadalo by utkání u nich taky jinak,“ ohlíží se s tím, že za nejtěžšího soupeře považuje Spartu. „Hrálo se nám proti ní blbě, ale stejně byla nejlepší Plzeň, i když titul nevyhrála,“ líčí.

V osmé třídě jsem jezdil jen na víkend

Oliver Šatný má za sebou druhou chomutovskou sezónu, poprvé však strávil celý rok mimo rodný Tábor. „V osmé třídě jsem jezdil na páteční tréninky a zápasy,“ vysvětluje a zároveň hovoří o prvním kontaktu s Piráty. „Jednou mě pan Kovač doporučil na turnaj do Quebecu se sedmou třídou,“ vzpomíná.

Nyní má v zádech ročník, v němž premiérově chytal celorepublikovou soutěž a zvykal si na samostatnost. „Myslím, že sezóna se mi povedla a jsem rád, že i v konkurenci starších kluků jsem toho odchytal tolik,“ připomíná, že v mladším dorostu byl „prvoročákem“. „Řekl bych, že jsem ten první rok mimo domov docela zvládl, i když se školou je to složitější, protože se musím k učení dokopat sám,“ říká. „S uklízením nebyl problém, platili jsme si uklízečku,“ směje se v narážce na častý problém mladíků s nepořádkem.

Rodinná rada nakonec svolila s působením Olivera Šatného na severu Čech, zejména maminka žáka osmého ročníku základní školy jej často „kontrolovala“. „Docela se bála, chtěla mě mít doma, ale nakonec rodiče svolili,“ těší jej. „Ze začátku jsem měl na mobilu i deset zmeškaných hovorů od mamky, když jsem přišel domů. Teď už jich je jenom pět,“ rozchechtá se mladík, který by rád pokračoval studiem na gymnáziu.

Za chomutovskou osmou třídu odchytal v závěru sezóny 2016/2017 tři zápasy na závěrečném turnaji o české zlato, může tedy obě kategorie hodnotit. „Hokej v mladším dorostu byl o hodně rychlejší,“ srovnává. „První zápas jsme prohráli s Plzní na nájezdy a já jsem se rozchytal, pak už to bylo v pohodě,“ vybavuje si, jak si zvykal.

Prvně v kariéře se Oliver Šatný postavil také proti Českým Budějovicím – týmu z metropole jeho rodného kraje. „Snažil jsem se nemyslet, že hraju ‚proti svým‘, i když jsem znal hodně kluků z Tábora nebo jako soupeře,“ vyhrkne.

V play-off naskočil Oliver Šatný čtyřikrát a měl lepší statistiky než v dlouhodobé části – průměr 2,91 a úspěšnost 91,8 %
(Foto: Kateřina Kundertová)

Líbí se mi Mrázek a Price

Stejně jako většina mladých hokejistů sní mladičký brankář o nejslavnější soutěži světa, nicméně si před sebe klade postupné cíle. „Asi jako každý bych se chtěl prosadit do NHL. Příští rok bych si chtěl zkusit párkrát zachytat za juniorku, což bude hodně těžké,“ zmiňuje konkurenci zejména Richarda Běhuly.

Po nocích Oliver Šatný své vzory z pochopitelných důvodů nesleduje, ráno však žhaví internet, aby se podíval na zákroky svých oblíbenců, jimiž jsou Petr Mrázek a Carey Price. „Líbí se mi jejich styl – Mrázek je rychlý, Price má výborné bruslení,“ ozřejmuje svou volbu.

A čím vyplňuje talentovaný brankář volný čas? „Během sezóny stíhám jen hokej a školu,“ culí se. „Když je teď volněji, občas si zahraju NHL na Xboxu, zajdu se vykoupat nebo si jdu zaběhat,“ uzavírá maskovaný muž, jenž vyzkoušel v minulosti také fotbal nebo tenis.

TOP foto: Martin Voltr (Juniorský hokej)

×
Dnes v 18:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov