Výlet do minulosti

Momenty play off: Josef Révay a dvě hromadné bitky ve čtvrtfinále play off

Napsal 21.03.2010 David Matula
C h o m u t o v - Přesuňme se v dalším díle seriálu „Momenty play off“ ze současného ročníku do sezony 2002/2003 a také do ročníku 2004/2005. V obou případech došlo ve čtvrtfinále play off k hromadným bitkám a na ledě pochopitelně nechyběl chomutovský bijec Josef Révay. On sám obě situace na chomutovském ledě přibližuje i svým pohledem, kdy v prvním případě poměřil své síly s ústeckým Horáčkem, v tom druhém potom stál proti hradecký Linhart.

Utkání play off bývají často vyhrocené a čas od času se stane, že se na ledě strhne hromadná bitka. Dvě takové situace zažili i chomutovští hokejisté a v obou případech byl na ledě i urostlý chomutovský obránce Josef Révay. První situace se odehrála v sezoně 2002/2003, kdy se ve čtvrtfinále play off popasovali dva velcí rivalové KLH Chomutov a Slovan Ústí nad Labem.

Samotná série vrcholila pátým rozhodujícím zápasem na chomutovském ledě za stavu série 2:2 a za rozhodnutého stavu 6:2 se v rohu pod chomutovským kotlem strhla hromadná bitka. Vše začalo když se v čase 55:59 za chomutovskou brankou začali prát chomutovský obránce Martin Szakal a dnes sparťanský útočník Tomáš Netík. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby hned bezprostředně na to, neskočil na led ze střídačky ústecký Drábek a vrhl se právě na Szakal. Na led tak skočil i chomutovský bijec a velká mela mohla začít.

„Rvalo se to v rohu a najednou tam začali skákat hráči ze střídačky, tak jsem tam skočil taky a porvali jsme se,“ přibližuje celou situaci s odstupem sedmi let Josef Révay. Na ledě se utvořily klasické dvojičky a rozhodčí marně bojovali o zklidnění situace. Když vše utichlo, vynesl hlavní sudí utkání Dvořák tresty, které určily, že domácí Koláček, Charousek, Toms, Szakal a Révay předčasně dohráli, stejně jako na druhé straně Netík, Chvojka, Beránek, Drábek a Horáček, který byl soupeřem služebně nejstaršímu chomutovskému obránci.

Proč vůbec k celé situaci za rozhodnutého stavu došlo? „Nevím proč. Možná chtěl soupeř, ještě udělat něco s výsledkem,“ nabízí jednu možnou příčinu. Tak či tak se poslední čtyři minuty zápasu dohrály v klidu a bílomodří slavili postup do semifinále play off, ve kterém ji vystavila stopku jihlavská Dukla Jihlava.

Druhá obdobná bitka se strhla v sezoně 2004/2005 kdy se opět ve čtvrtfinále play off popasovali chomutovští hokejisté s Hradcem Králové. Vše podstatné se odehrálo v zápase s pořadovým číslem čtyři na chomutovském ledě. Svěřenci Vladimíra Kýhose prohrávali v sérii 0:2, ale na svém ledě dokázali stav série srovnat. Dost možná, že právě tento stav se projevil v závěru čtvrtého duelu jako rozhodující a hosté neunesli to, že je čeká rozhodující zápas série.

Stejně jako v prvním případě došlo ke vzájemné potičce až v závěru utkání za rozhodnutého stavu. V čase 55:39 se před domácími střídačkami strhla hromadná bitka, k samotnému prvopočátku celé situace vypovídá urostlý chomutovský zadák. „Péťa Polodna jel střídat a vůbec nejevil zájem o hru a jeden z hradeckých hráčů jej sestřelil. Tím to celé začalo.“ Do samotné bitky se zapojilo hned několik hráčů včetně Josefa Révaye. „Jestli si dobře pamatuji, tak jsem se rval s Linhartem,“ ukazuje dobrého pamatováka.

V konečném součtu měla pranice dva chomutovské vítěze. Josef Révay přetáhl svému sokovi dres přes hlavu a jeho parťák Robert Plaček potom zvítězil vysoko na body, když jeho rány schytal exchomutovský obránce Petr Suchý. Následné tresty zněly – domácí Heinisch, Révay a Trefný museli předčasně do kabin. Stejně tak i hostující Linhart, Suchý a Táborský. Že vám něco na trestech udělených dvojicí sudí Hradil, Skoupý něco nesedí? Ano, Robert Plaček svému trestu unikl a mohl tak o minutu později přidat další chomutovskou branku.

Pro chomutovského obránce s číslem 28 na zádech však tato výměna názorů znamenala stop v rozhodujícím zápase série na hradeckém ledě. „Do Hradce jsem jel jako divák a pamatuji si, že jsme si věřili, že sérii zvládneme,“ líčí zpětně. Vzhledem k tomu, že měl z předchozích zápasů již jeden vyšší trest na svém kontě, znamenal další automatický trest. Někdo by si tedy mohl pomyslet, že to celé bylo od chomutovského zadáka zbytečné, ale vše objasňuje Josef Révay sám. „Věděl jsem, že již jeden vyšší trest mám, ale když Vám bijí kamaráda, tak ho v tom nenecháte. Potom mě mrzelo, že nemohu hrát, ale v tu chvíli jsem takto nepřemýšlel,“ ujišťuje.

×
Dnes v 18:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov