Ml. Dorost - článek

„Mysleli jsme, že máme průšvih,“ popisuje Michal Gut okamžiky před oznámením, že bude asistentem kapitána

Napsal 15.09.2017 Libor Kult
C h o m u t o v - Se svým příjmením byl k hokeji možná tak trochu předurčen, k jeho dráze na ledě asi přispěla i vzdálená příbuznost se dvěma dalšími hráči. Útočník Michal Gut načal třetí sezónu v mladším dorostu a druhým rokem pomáhá i o kategorii výš. Nedávno také poprvé oblékl dres národního týmu, během dvou utkání proti šestnáctky v Salcburku byl dokonce asistentem kapitána. „Vzít si na sebe reprezentační dres je obrovská pocta, navíc mě trenéři zvolili asistentem kapitána, což čest ještě zvýšilo,“ líčí.

Jak vyplývá z jeho dalších slov, do poslední chvíle neměl nejmenší tušení, že bude nosit na dresu „áčko“. „Když trenéři přišli do kabiny, báli jsme se s klukama, že máme nějaký průšvih. Pak jen řekli, kdo bude kapitán a kdo budou asistenti,“ vypráví. „Asi nemůžu říct úplně naplno, co mi v tu chvíli prolétlo hlavou, ale bylo to něco ve smyslu: Ty jooo,“ usmívá se šibalsky.

O zajímavou novinku se však nemohl hned podělit s nejbližšími. „Rodičům jsem volal až na pokoji, protože v Salcburku jsou na akademii zakázané mobily,“ hlásí. S významnějším postavením v rámci týmu přišla i větší zodpovědnost. „Snažil jsem se na to v zápase nemyslet, ale stejně jsem se chtěl víc srážet, abych kluky povzbudil k dobrému výkonu a podpořil je,“ vrací se patnáctiletý rodák z Kadaně o pár dní zpět.

Michal Gut byl hned na první zápasové akci s reprezentační šestnáctkou asistentem kapitána
(Foto: Ronald Hansel - Juniorský hokej)

Ke dvěma výhrám družiny kouče Karla Berana pomohl Michal Gut asistencí, na první reprezentační gól zatím čeká. „Tohle jsem vůbec neřešil, byla pro mě čest už jen to, že jsem si za nároďák zahrál,“ reaguje. „Gól snad časem přijde,“ doufá.

Na klubové úrovni pak mladý forvard pomáhá mladšímu i staršímu dorostu. V kategorii do šestnácti let, do níž věkem spadá, zaznamenal ve dvou utkáních čtyři góly a stejný počet asistencí. Mezi osmnáctiletými si připsal dvě finální přihrávky v jednom utkání. „Nechávám to na trenérech. Rád bych se udržel ve starším dorostu, ale i za mladší dorost budu hrát rád,“ nedělá rozdíly.

Za starší dorost hrál už v přípravě a právě konfrontace s vyspělejšími hokejisty ho žene kupředu. „Jsou tu silnější hráči, takže mě to nutí, abych i já nabral. Nechci, aby mě kluci odstrčili jednou rukou,“ vysvětluje mladík, který se na ledě pohybuje od tří let.

„Nejdřív jsem chodil s mamkou na veřejné bruslení, pak jsem začal s přípravkou a chytlo mě to, aniž by mě někdo nutil,“ vzpomíná. „Možná hrálo roli i to, že jsem, jak se říká, přes páté koleno příbuzný se Štěpánem Lukešem a jeho bráchou Frantou, kterému odmala fandím,“ přibližuje dále. „Oba už mi k nároďáku gratulovali. Jsem rád, že jsem se jim vyrovnal a zahrál si za mládežnickou reprezentaci. Snad to tak půjde dál. Doufám, že jednou třeba budu nad nimi,“ směje se.

Stejně jako všichni mladí hokejisté i Michal Gut má hráče, k nimž vzhlíží. On sám je rozděluje na domácí soutěž a NHL. „U nás asi nemůžu volit jinak, takže Franta Lukeš,“ culí se. „V NHL je to pak Jarda Jágr, se kterým jsem se nedávno fotil v Kladně. Z mladších potom Connor McDavid a David Pastrňák,“ jmenuje.

Kromě fotky stihl s legendárním křídlem a majitelem kladenských Rytířů také krátce pohovořit. „Bylo to něco nevěřitelného. Dokonce jsme si i chvíli povídali a líčil mi, jak to v NHL chodí,“ uzavírá Michal Gut nadšeně a ještě doplňuje, že žádnou konkrétní hokejovou radu nedostal.

Michal Gut se potkal s jedním ze svých vzorů osobně
×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov