Iniciátorem celého projektu byl KLH Chomutov jmenovitě jeho marketingový manažer David Dinda, který do reality převedl dlouholetou myšlenku lidí podílejících se na chodu klubu. Podobná akce se totiž v novodobé historii klubu po odkoupení první ligy konala vůbec poprvé. „Hledali jsme způsob, jak širokou veřejnost přesvědčit, že hokejové zápasy neslouží jen jako místo setkání výrostků, kteří následně ničí trolejbusy,” prozradil David Dinda.

Události poté nabraly rychlý spád a na světě byla forma pomoci Dětskému domovu v Chomutově. „Oslovili jsme potencionální partnery, kteří souhlasili, a také jsme chtěli zapojit naše fanoušky,” nastínil Dinda další postup. Vybráno bylo utkání s Hradcem Králové, na které přišlo 1450. Za každého z nich přibyla na konto jedna koruna od každého z partnerů. Konečná suma se nakonec zastavila na 16 500 korunách, neboť hráči KLH mezi sebou vybrali vyšší obnos peněz.

Následovala přeměna hotovosti na dárky a hurá za dětmi. Role Ježíšků se ochotně ujali David Dinda, vedoucí mužstva a sekretář klubu Martin Pašek a hráči Kamil Koláček s Ladislavem Bouškem. Ti dnes dopoledne zavítali do zrekonstruovaných prostor Dětského domova, kde jim v ústrety vyšel ředitel zařízení Jan Neumann. Z jeho slov bylo patrné, jak moc si podpory a pomoci váží. „Nebýt sponzorů a podobných projektů jako je tento, nemohli bychom fungovat. Bez prostředků od firem bychom 60-70% veškerého vybavení neměli, čímž by trpěli především děti. Právě jejich spokojenost je naším prvořadým cílem,” řekl Jan Neumann u ozdobeného stromečku, pod nímž byla hromada dárků. Dílem se jednalo o sportovní potřeby a dílem o pomůcky rozvíjející kreativitu jako jsou pastelky, fixy, apod. Ještě než vypuklo to nejdůležitější, poděkoval všem partnerů i příznivcům, kteří našli cestu na ČEZ stadion. Zároveň popřál hokejovému klubu mnoho úspěchů a vstřelených branek. „Každá taková pomoc je hrozně znát. Ty děti alespoň na chvíli zapomenou na to, že jsou v dětském domově. Podobně jim prospívají o pobyty ve sportovních oddílech a klubech.”

Největší odměnou pro všechny účastníky, tedy i Vás fanoušky, kteří jste přišli na utkání s Hradcem Králové, budiž ty nádherně rozzářené tvářičky dětí, když vstoupily do místnosti a spatřily tu velikou hromadu hraček. Okamžitě ji vzaly útokem a bez sebemenších problémů si postupně rozebraly vše a začaly si hrát.

Hitem těch nejmladších byly především míče a rakety všeho druhu. Jedni se okamžitě proměnili na Rosické a Baroše. Další honili merunu pomocí rakety a představovali si, že brázdí lední plochy těch nejznámějších stadionů. Odrostlejší si našli knížky o svých oblíbencích a fotili se s hokejisty. Celou atmosféru dokresloval veselý smích a radostné výkřiky hrajících si dětí.

Ještě společné foto a příjemně strávený čas se nachýlil ke konci. Ředitel Neumann nám ještě prozradil, že pro děti to byly vlastně již druhé Vánoce. „Poprvé jsme vánoční svátky slavili již 18.prosince všichni pohromadě, protože ti šťastnější odjíždějí alespoň v těchto dnech za svými rodiči. S těmi, co zde zůstanou, si uděláme ještě klasický Štědrý den 24.prosince.”

Všichni zúčastnění odcházeli s těmi nejkrásnějšími pocity. „Jsem moc rád, že jsem mohl být u toho. Moc se mi to líbilo. Je skvělé, že taková zařízení fungují a pomáhají dětem,” svěřil se Ladislav Boušek. „Mělo by to být častěji,” uzavřel svůj monolog. Podle slov marketingového manažera se i zbytek kádru vyjádřil v podobném duchu, takže není vyloučeno brzké opakování podobné akce.

Při hodnocení celého projektu našel David Dinda jen samá pozitiva. „Celé to na mne zapůsobilo hrozně pozitivně.” Jak sám přiznal, čekal, že fanoušků přijde více. „Mírným zklamáním je pro mne pouze fakt, že nepřišlo více diváků.”

Přál bych Vám vidět ty spokojené a rozesmáté obličeje dětí. V takový okamžik si člověk ještě více uvědomí, že všechno ostatní je nepodstatné, když někomu chybí ti nejbližší. Vzpomeňte si na to, až se podobná akce bude konat znovu a vezměte je s sebou. Pomůžete tím dobré věci.

Foto: Daniel Šmat (c) 2005