Mladežnický hokej

„Troubil jsem a křičel, že jsem draftovaný,“ popisuje Daniel Bukač bezprostřední reakci

Napsal 27.6.2017 Libor Kult
C h o m u t o v – Potřetí za poslední čtyři roky prošel draftem do NHL hráč, na jehož výchově se výrazným způsobem podíleli Piráti. Obránce Daniel Bukač sice strávil uplynulou sezónu v kanadské juniorské soutěži Western Hockey League v dresu týmu Brandon Wheat Kings, ale od sedmé třídy až do loňského vítězného Memoriálu Ivana Hlinky hokejově vyrůstal v Chomutově. Mostecký rodák se nyní ještě o něco víc přiblížil snu v podobě zahrát si NHL. Jako 204. v pořadí si ho v sedmém kole vybral Boston, čímž o jedno místo překonal Ondřeje Kašeho a o 76 příček zaostal za jeho bratrem Davidem. „Bruins mám díky Zdeno Chárovi od mala rád,“ přiznává mladý obránce.

Z jeho dalších slov vyplývá, že se draftem až tolik nestresoval. Leckoho možná překvapí, kde se dozvěděl, že si jej jedna z organizací zamluvila. „Byli jsme s kamarádem na jezeře Barbora u Teplic, kde jsme draft po očku sledovali,“ přibližuje. „Když jsme se kolem sedmé vrátili do Mostu, na parkoviště u Albertu jsem zjistil, že padlo i moje jméno. Hned jsem si radostí zařval,“ líčí.

A následovala další vlna emocí. „Celou cestu domů jsem pak troubil a křičel, že jsem draftovaný,“ popisuje čerstvý absolvent autoškoly, jehož čeká kemp nováčků. „Začíná 5. července, takže poletím někdy třetího nebo čtvrtého,“ plánuje s tím, že by se rád setkal s již zmíněným Chárou. „Doufám, že potkám třeba i české hráče Davida Pastrňáka a Davida Krejčího,“ přeje si, ale na tohle setkání si nejspíš bude muset ještě počkat.

Daniel Bukač má za sebou první sezónu v zámoří, která vyvrcholila účastí na světovém šampionátu osmnáctiletých. Mladý obránce však na turnaji skončil dřív, než celé zápolení stihlo ve slovenských městech Poprad a Spišská Nová Ves pořádně vypuknout. „V jednom souboji u mantinelu mi povolilo rameno a byly z toho natržené vazy,“ ohlíží se za situací ze druhé třetiny úvodního duelu s Běloruskem.

Sám se rozhodl zůstat v dějišti světového šampionátu a podle vlastních slov byl připravený naskočit do případného semifinále. „Podporoval jsem kluky, aby co nejvíc vyhrávali a s doktory i fyzioterapeuty jsme zkoušeli dávat dohromady moje rameno. Nasadili jsme magnety i tejpy a věřím, že s pomocí injekcí bych v případě postupu přes Finsko na turnaji ještě nastoupil,“ vrací se zhruba o dva měsíce zpět.

Hrát před vyprodanou halou v Calgary byl neskutečný zážitek

Daniel Bukač opouštěl Kanadu s bilancí 72 startů v základní části, v níž vstřelil dva góly a přidal 15 asistencí. Kromě toho dvakrát naskočil také v play-off, které pro Brandon záhy skončilo hned v prvním kole. „Začátek nebyl úplně optimální, zvykal jsem si na tempo hry a kanadský styl, ale postupně jsem se do toho dostal a můžu sezónu hodnotit pozitivně,“ shrnuje nejlepší nováček Wheat Kings.

Mladý reprezentant si ocenění váží a už pokukuje po dalším. „Tuhle cenu jsem mohl dostat jen jednou, teď bych rád získal ocenění pro nejlepšího obránce týmu,“ plánuje a nejde o jediný cíl, který si před sebe staví. „Chci ještě zesílit, stabilizovat svou pozici v klubu a postupně se stát lídrem mužstva,“ přeje si.

Ve hře samotné chce zvýšit především důraz. „Když jsem v prvním zápase viděl tři bitky rychle po sobě, docela mě to překvapilo. Sám jsem se do nich nezapojoval, ale postupně jsem hrál víc a víc do těla. Příští rok už se chci i poprat,“ hlásí.

Dalšími velkými zážitky Daniela Bukače byly zápasy v halách pro NHL. Ty si prohlédl v Edmontonu a Calgary. „Poprvé jsem si v takové hale zahrál, navíc kolem nás prošel celý tým Oilers, když jsme šli na led. V Calgary pak bylo vyprodáno a těch patnáct tisíc diváků vytvořilo neuvěřitelnou atmosféru,“ loví v paměti.

V Chomutově bych si jednou rád zahrál, ale myslím, že je na to brzy

Brandon postoupil do vyřazovacích bojů z patnáctého místa po základní části a v prvním kole prohrál 0:4 na zápasy s celkem Medicine Hat Tigers. „Měli jsme mladý tým, navíc se nám zranili právě před play-off klíčoví hráči,“ jmenuje důvody rychlého vyřazení. „Věřím, že příští sezónu se dostaneme dál,“ říká odhodlaně.

Na tu se Daniel Bukač připravuje střídavě v Chomutově a v Praze. „Sem jezdím na led, do Prahy za kondičním trenérem,“ prozrazuje s tím, že kromě autoškoly zvládl i „klasickou“ školu. „Dodělal jsem třeťák a určitě chci mít maturitu, ale na tu budu potřebovat víc času stráveného doma v republice,“ líčí.

Stále ještě osmnáctiletý zadák bude i nadále pokračovat v zámoří, přestože zvažoval i návrat do Chomutova a boj o místo v A-týmu. „Mám to tady rád a jednou bych si tu moc rád zahrál. V tuhle chvíli je na to ale podle mého brzy. Chci se ještě vyhrát v kanadské juniorce,“ uzavírá Daniel Bukač.