Zápas s Dánskem byl pro Dávida Skokana posledním na MS 2017
Foto: Andre Ringuette (www.iihf.com)

Vstupní duel Slováků s Itálií byl pro Dávida Skokana v několika ohledech výjimečný, protože v jeho rámci zažil situace, které doposud neznal. Poprvé na světovém šampionátu bodoval, jenže dojmy ze zápasu mu kalily výkon týmu a incident po závěrečné siréně. „Puk mě při vítězném gólu trefil do stejné ruky, kterou jsem měl zraněnou hned z prvního tréninku, ale naštěstí ne do stejného místa,“ naznačuje, že nastoupil s určitým sebezapřením.

„Bylo mi jedno, že jsem si připsal asistenci, štvalo mě, že se trápíme s Italy,“ popisuje dále. Po výhře v prodloužení přišla další rána. Němečtí pořadatelé Slovákům pustili slovinskou hymnu. Když hledali tu správnou, zjistili, že ji nemají. „Měl jsem z toho takové smíšené pocity, přestože po zápase mi psal Honza Rutta a společně jsme se tomu zasmáli,“ líčí.

„Jenže v tu chvíli jsme se styděli, že se něco takového vůbec může stát. Nakonec to vlastně byla jediná možnost poslechnout si hymnu po vítězství a dopadlo to takhle,“ smutní. „Zkoušeli jsme, že bychom ji zazpívali sami, ale nebylo tam dost Slováků, abychom to zvládli, tak jsme odešli do kabiny,“ přibližuje následně.

V Minsku fungovala organizace mnohem lépe

Pořadatelé nedostali od Dávida Skokana zrovna nejlepší vysvědčení. „Hrát před tolika lidmi, je zážitek,“ vrací se k návštěvám, které se na zápasy s domácím Německem blížily devatenácti tisícům. „Ale led byl strašný a celkově to Němcům organizačně nevyšlo, což mě u nich docela překvapilo,“ kroutí nechápavě hlavou. „Musím říct, že v Minsku to fungovalo mnohem lépe,“ srovnává s premiérou na světovém šampionátu, kterou si odbyl na jaře 2014.

Do světového šampionátu zasáhl v duelu s Lotyšskem také Ján Laco, soupeř Slováků díky třem využitým přesilovkám vyhrál 3:1
Foto: Andre Ringuette (www.iihf.com)

O moc lépe nedopadli ani samotní Slováci. Bez hráčů z NHL po zdolání Itálie vydřeli ještě bod z bitev s Dány a domácími Němci, jimž vždy podlehli v nájezdech. „Naše výkony byli slabé, na čemž se podepsaly i další faktory, o kterých ale nechci mluvit. Můžeme být rádi, že jsme nesestoupili,“ konstatuje dvaatřicetinásobný reprezentant.

Kudy ven z neutěšené situace, jíž dokumentují i slovní přestřelky čelních představitelů slovenského hokeje přímo před televizními kamerami? „Osobně si myslím, že hokej jde hrozně dopředu a všichni jsou před námi,“ zamýšlí se Dávid Skokan. „Nemáme špatné hokejisty, ale nefunguje nám to okolo,“ pokračuje účastník tří světových šampionátů do dvaceti let.

„Chybí peníze na mládež i lepší ligu, jenže všichni jen mluví a nikdo nic nedělá. Vždyť i v Chomutově máme videotrenéra, který nám může ukázat soupeřovy přesilovky během přestávky. Kdyby stál na střídačce Růža, určitě bychom uhráli lepší výsledek,“ připojuje útočník, jehož si v sedmém kole draftu 2007 zamluvili New York Islanders.

Nechtěl jsem přijít o měsíc sezóny, proto jsem koleno řešil až teď

Právě mezi již zmíněnými zápasy s Dánskem a Německem vypadl Dávid Skokan ze sestavy. Na vině byla poraněná ruka. „Hned na prvním tréninku jsme cvičili přesilovku, já stál před brankou a Mišo Sersen mě trefil do nechráněného místa nad zápěstím. Hned jsem tušil, že může být zle,“ vybavuje si okamžik, kdy ke zdravotní lapálii přišel.

„Ráno jsem se vzbudil a nemohl jsem rukou pořádně hnout. Měl jsem pohmožděné šlachy i svaly, tak jsme ruku zatejpovali, jenže ve třetí třetině s Dánskem už to nešlo. Dostal jsem ortézu a dohodli jsme se doktorem, že za tři dny to zkusím. Ani pak to nebylo lepší, tak jsem odjel na Slovensko, abych se dal dohromady,“ vypráví.

Dávid Skokan podstoupil po návratu z Německa operaci kolena

Doma pak kromě rehabilitace s rukou podstoupil operaci kolena. „Někdy v prosinci mě začala bolet vnější strana a zjistilo se, že mám natržený meniskus. Řešili jsme to pak nějakými opichy, protože jsem nechtěl v sezóně na měsíc vypadnout, ale věděl jsem, že během léta to musím vyřešit,“ ohlíží se.

Zbývající střetnutí světového šampionátu podle vlastních slov moc nesledoval. „Z našich výkonů a ze zranění jsem byl otrávený, takže zápasy jsem nesledoval. S kluky jsem ale komunikoval,“ prozrazuje s tím, že za řadou slovenských faulů, které mužstvo srážely, neviděl nedisciplinovanost. „I Jánko dostal všechny tři góly s Lotyši v přesilovce, jinak chytal skvěle,“ chválí nejprve chomutovského parťáka. „Přišlo mi, že každý chtěl hrát něco jiného a z toho pramenily fauly,“ předkládá svůj pohled.

Nyní má za sebou úspěšný zákrok na operačním sále a kromě rehabilitace už myslí na nový ročník Tipsport extraligy. „Od pondělí 5. června bych chtěl začít trénovat, abych se pak 9. července hlásil v Chomutově, kam se neskutečně těším po tom, co jsem zažil na mistrovství. Všechno mi tu vyhovuje, navíc mi chybí kluci z kabiny i sousedé,“ usmívá se s tím, že celý červenec by se rád věnoval intenzivnímu tréninku. „Ještě to proberu s trenéry, ale chtěl bych se Švehlíkem pracovat, protože po Minsku před nástupem do Hradce mi letní příprava chyběla. Za měsíc se nedá všechno natrénovat,“ uzavírá.