Následovala poměrně dlouhá cesta k hlavní ledové ploše a to nám ještě musel náš průvodce Ivan otevřít pomocí čipu průchod z tréninkové haly do té hlavní. Naštěstí je nyní tato cesta už stále volná.

Když jsme se ocitli v rohu u hlavní ledové plochy, akorát jsme viděli krátký úsek z nácviku slavnostního zahájení turnaje. Už cestou jsem si říkal, že to kluci budou mít do šatny vcelku daleko. Dokonce mě napadlo, že možná dojdou do šatny a hned pomalu vyrazí zpět na led. Samozřejmě myšleno s nadsázkou, aby si někdo nemyslel, že jsem se dočista zbláznil.

Nicméně úplně jsem si to nedovedl představit, protože cesta zabrala možná i tři čtyři minuty. Ovšem brzy jsem měl zjistit, že moje obavy jsou zbytečné. Najednou totiž padla otázka, zda si chceme prohlédnout i zápasovou šatnu. Zápasovou šatnu? V duchu jsem si pomyslel, co to může znamenat, protože v českých podmínkách jsem se nikdy nesetkal s tím, aby tým v rámci jednoho dne obýval dvě různé šatny.

Náš průvodce Dinar se mě později ptal, jak je to u nás s touto „vymožeností“. Odpověděl jsem mu, že mě překvapilo, že má tým dvě různé šatny, když hraje zápas. Z jeho reakce jsem pochopil, že v Rusku se jedná de facto o standardní záležitost.

Inu, jiný kraj, jiný mrav. Chápu, že rozlehlá země má rozlehlé arény, ale úplně si nedovedu představit, že by se podobný princip praktikoval také při zápasech Kontinentální hokejové ligy při dvojutkáních s jedním soupeřem. Myslím, že borci ze Salavatu Julajev by asi koukali, kdyby trávili v Chabarovsku několik dní a pro zápas by se přesouvali do jiné šatny.

Nicméně na Světovém poháru juniorů je tento princip daný, takže před rozbruslením nezbývá hráčům nic jiného, než obléknout výstroj, nazout brusle a pobrat jen to nejnutnější, co je během zápasu potřeba, protože po rozbruslení už míří do jiných prostor, které předtím připravili oba maséři.

Soudě podle dosavadních výsledků, mladým Pirátům tato škatulata zatím vůbec nevadí. A to už obývali obě zápasové šatny, neboť když hrají dva celky, mezi nimiž není domácí Tolpar, přesouvají se obě mužstva do útrob hlavní arény. Pak záleží, jakou střídačku si ten který tým vybral před zahájením turnaje na zasedání direktoriátu. První volil vždy tým, jenž byl napsaný jako domácí a vždy si logicky vybral spíš lavičku blíž tréninkové hale a tím pádem i bližší šatnu.

Zadní část hlavní šatny Pirátů krátce po prvním vstupu hráčů

Přední část hlavní šatny Pirátů před prvním zápasem s Blues Espoo

V zadní části mezi vchodem do trenérské místnosti a převlékárny sedí všichni tři brankáři

V této šatně seděli Piráti během vítězného zápasu s finským mistrem Blues Espoo