Mladežnický hokej

„Hned jsem věděl, že je to v pytli,“ popisuje Miroslav Bednář své zranění

Napsal 28.08.2014 Libor Kult
U f a - Piráti vyrazili na Světový pohár do Ufy se dvanácti útočníky a sedmi obránci, plány trenérů však hned během první přípravy na ledě narušilo zranění útočníka Miroslava Bednáře. Ten má po srážce u mantinelu natržené vazy v rameni a turnaj tak sleduje s rukou zavěšenou pod tričkem z hlediště. „Při brzdě se mi trochu podvrtla noha a Aleš Macháček na mě zezadu narazil, protože byl na mě nalepený,“ vrací se Miroslav Bednář k osudnému okamžiku s odstupem. „Když jsem viděl, jak blbě letím na rameno, hned jsem si říkal, že je to v pytli,“ prozrazuje.

„Hned se mi promítlo, že je vlastně celý turnaj před námi a přemýšlel jsem, jak to všechno dopadne,“ pokračuje odchovanec třebíčského hokeje, který jedním dechem lamentuje nad tím, že první vážnější zranění v kariéře přišlo v nejméně vhodný okamžik – před prestižní mezinárodní akcí.

„Do Ruska se podívám jednou dvakrát za život a stane se mi zrovna tohle hned po půl hodině na ledě. Kdyby to přišlo po turnaji nebo v přípravném zápase, asi bych to přijal líp,“ přemítá. „Zatím jsem neměl nikdy nic zlomeného nebo něco podobného a teď přijde tohle,“ mrzí mladíka pocházejícího z Náměště nad Oslavou.

Následně devatenáctiletý forvard hovoří o tom, jak nepříjemný moment překonal. „Už jsem se s tím tak nějak vyrovnal, ale ještě to na mě občas padne, když přijdu do kabiny,“ přibližuje. „Když vidím kluky na ledě, štve mě, že já musím být na tribuně,“ připouští.

Miroslav Bednář opustil hned první trénink Pirátů v Ufě na nosítkách a turnaj pro něj předčasně skončil

Většina hráčů, kteří dělají kolektivní sport, přiznává, že v hledišti jsou nervóznější než přímo na hřišti či ledě. Miroslav Bednář potvrzuje, že nepatří k výjimkám. „Je pravda, že zápasy prožívám na tribuně opravdu hodně. Se třetím gólmanem fandíme. Nic moc jiného dělat nemůžu,“ smutní.

Autor dvou gólů a jedné asistence v minulém ročníku juniorské extraligy se ocitl v paradoxní situaci. Na pokoji totiž bydlí s druhým účastníkem nešťastné srážky z prvního tréninku v Ufě. „Když jsem přišel na pokoj poprvé po té události, Aleš se mi omlouval. Říkal jsem mu, ať se tím moc netrápí, že jde jen o hokej a byla to smůla,“ konstatuje.

Ruští lékaři při vyšetření hovořili o nutnosti operace, což lékař výpravy odmítl s tím, že podle něj není zákrok nezbytně nutný. Miroslav Bednář tak čeká na odlet do České republiky, kde podstoupí kontrolu a bude rozhodnuto o další léčbě. Během nepříjemného období se mu dostává podpory ze všech stran. „Všichni kluci mi pomáhají, abych na to tolik nemyslel. Rodiče volají, jak jsem na tom a ať si z toho nic nedělám,“ přibližuje.

I on sám se snaží, aby se příliš nenudil a nemusel myslet na nepřízeň osudu. „Hledám neustále nějakou aktivitu, abych byl co nejvíc s klukama. Hrajeme třeba karty nebo něco podobného. Jakmile ležím sám na pokoji a nemůžu usnout, pořád na to ještě myslím,“ uzavírá.

×
Dnes v 18:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov