Jardo, v minulé sezóně jste odehrál hodně utkání. Skoro půl zápasů jste odehrál za juniorku a druhou půlku za „Áčko“…

„Byla to velice náročná sezóna. Nikdy jsem ještě tolik zápasů nehrál. Odehrál jsem něco přes šedesát, možná sedmdesát zápasů, což se blíží počtu zápasů v NHL. Bylo to náročné, ale byl jsem rád, že mohu hrát tolik zápasů. Dostal jsem šanci za „A“ tým a pomáhal jsem klukům v juniorce, takže práce bylo dost.“

Juniorka měla jasný cíl – nesestoupit. Povedlo se to, takže jak sezónu hodnotíte?

„Nakonec úspěch, ale cíl nesestoupit vyplynul z průběhu soutěže. Kdyby se lépe pracovalo s týmem a byl u týmu od začátku pan trenér Beck, tak se mohlo hrát i předkolo play-off. Je to výborný trenér a mně se s ním velmi dobře spolupracovalo. Letos by měly být cíle rozhodně výše.“

Muži měli opačné cíle. Vyhrát první ligu a přes baráž postoupit do extraligy. Nepovedlo se, jak jste to prožíval?

„Play-off jsem nehrál. Částečně na to mělo podíl zranění. Je to škoda, ale na rozdíl od sezóny předešlé, kdy byla v baráži i trošku smůla, tak letos bylo Ústí prostě lepší.“

Jak tedy celkově hodnotíte minulou sezónu?

„Myslím si, že u juniorky nakonec dobré. Chlapy, tam byla základní část celkem dobrá, byly dobré okamžiky. Ale byly i pasáže, kdy to opravdu nebylo ideální. Bylo tam i asi deset zápasů, kdy bylo zraněných plno hráčů a hráli jsme jen na tři pětky. Pro mě, jako mladého hráče, to bylo fajn, mohl jsem si zahrát. Play-off rozhodně nevyšlo. Uvidíme co letos.“

Chomutov získal statut hokejové akademie. Co na to říkáte a jak to může chomutovskému hokeji prospět?

„Prospěje to hlavně mládeži. Na Chomutov se bude jinak koukat. Jsme jediní z první ligy, takže rozhodně plus. Jediné, co se mi na tom moc nelíbí je to, že extraligové týmy mládeže nemohou sestoupit. Samozřejmě tady jde o dlouhodobou práci s týmem, ale pokud tým neustále prohrává a je na konci tabulky, tak v lize nemá co dělat.“

Vy už věk na juniorskou soutěž nemáte, nebude vám chybět?

„Věk už sice nemám, ale opět budu mít výjimku. Stejně jako minulý rok má totiž ročník 1990 povolený start na výjimku v juniorské soutěži. Mohu si tedy sedmý nebo osmý rok zahrát za juniorku. Doufám ale, že už mě kluci nebudou potřebovat a utáhnou to sami. Chci se totiž soustředit na „Áčko“ a probojovat se do základní sestavy.“

Pod vedením pana Sýkory s Votrubou se zde skládá defenzivnější tým. Většina posil je zaměřena spíše na obrannou činnost. Cítíte svou šanci?

„Myslím si, že ano. Nevím, jestli ještě někdo přijde, ale šance je. Přišli obránci i útočníci, ale hodně ladění defenzivně. Pan Sýkora zřejmě počítá s tím, že nějaké útočně laděné typy tu má. Pro mě je tedy cíl jasný – dostat se do kádru. Přes léto jsem dobře natrénoval, přibral jsem nějaké to kilo, tak snad to na ledě zhodnotím a bude to znát.“

Suchá letní příprava je za vámi. Jaká byla a jde to srovnávat třeba s přípravou pana Rulíka?

„To je těžké srovnání. Loni jsem šel poprvé do přípravy chlapů, takže už to bylo složité. Byl jsem zvyklý na takové to „lážo plážo“ (směje se). Pod panem Rulíkem to bylo náročné, ale tento rok byl suverénně nejtěžší. K hokeji to ale patří a na ledě to potom zúročíme.“

Momentálně probíhá třítýdenní volno, jak ho využíváte?

„Dal jsem se asi týden absolutního volna, byl jsem s rodinou na dovolené. Teď se pomalu začínám dostávat zase do tréninku. Chodím běhat, do posilovny a podobně.“

Pětadvacátého července jdete poprvé na led. Následně na začátku srpna začínají přátelské duely. Jak se těšíte?

„Těším se hrozně moc. Ještě konečně v nové aréně. První zápasy bude určitě plno. Očekávám skvělou atmosféru, hlavně na extraligové celky. Turnaj ve Zvolenu bude také fajn. Čeká nás srovnání s dalšími celky. Bude tam Zvolen, Kyjev a Ljubljana, takže super srovnání a uvidíme, jak jsme na tom v porovnání s týmy ze zahraničí. Nehraje se ani Tipsport Cup, ale porovnání s extraligou a zahraničím tam bude.“

Jak myslíte, že bude vypadat divácká kulisa v nové aréně?

„To bude záležet na počtu lidí v ochozech. Na první zápasy si sem určitě najde cestu hodně fanoušků. Následně to bude záležet na tom, co budeme předvádět na ledě. Pokud budeme hrát dobře, tak bude chodit dost lidí a bude to parádní.“

Na co se nejvíce těšíte do nadcházející sezóny?

„Řeknu to jedním slovem – na hokej. Tři měsíce bez ledu je pro mě hodně. Hokej miluji a už se těším na led, na trénování a na zápasy.“

Jaké budou osobní a jaké týmové cíle v sezóně 2011/2012?

„Osobní cíle jsou jasné. Nejprve se udržet v kádru a postupně si budovat stabilní místo. Popřípadě si zahrát play-off. Týmové jsou stejné už několik sezón. Hrát na předních příčkách v základní části, nejlépe ji vyhrát. Poté jít krůček po krůčku play-off.“