Psal 29. březen loňského roku a v Chomutově vrcholila hokejová horečka. Do třetího finálového utkání proti Mladé Boleslavi nastoupil také chomutovský obránce Ladislav Kolda. Syn zkušeného trenéra Ladislava Koldy staršího, který v minulosti působil i na lavičce Severočechů, prožíval úspěšnou sezónu. V základní části byl s 19ti body třetím nejproduktivnějším obráncem bílomodrého mužstva, na druhého Františka Bombice ztrácel jediný kanadský bodík. Tehdy ještě netušil, že finálový zápas proti Mladé Boleslavi se pro něho stane na dlouho poslední příležitostí k obutí hokejových bruslí.

Během následujícího léta se totiž Koldův život otočil vzhůru nohama. A stačila k tomu jediná vteřinka. Cestou z chalupy totiž havaroval se svým silničním motocyklem a přivodil si vážné zranění nohy. "Byla to neděle, jel jsem domů z chalupy a v jedné zatáčce mi ujelo přední kolo. Vyhodilo mě to ze silnice, moc si toho nepamatuji," vzpomíná Ladislav Kolda. Diagnóza? Pro hokejistu velice nepříjemná. Velmi zhmožděné koleno, přetrhaný přední a zadní zkřížený vaz, přetrhaný zevní postranní vaz a poškozený nerv peroneus. Pro následující sezónu jednoznačná stopka. Návrat k hokeji v nedohlednu.

Jenže laikům zdánlivě neznámý nerv peroneus se ukázal jako mnohem závažnější problém než se zprvu zdálo. Díky jeho poškození chybí Koldovi funkčnost nártu na zraněné noze. "Bohužel to je momentálně můj největší zdravotní problém. Nárt mám spadlý a musím nosit speciální dlahu, která mi ho drží pod úhlem 90° tak, abych mohl normálně chodit." A tak, ač léčba zraněného kolene probíhá relativně podle plánu, nemůže být odchovanec jihočeského hokeje spokojený. "Koleno postupně posiluji a myslím, že je vidět pokrok. Bohužel u toho poškozeného nervu je to problematické. Ani lékaři v podstatě nedokážou odhadnout, kdy a zda-li vůbec bude obnovena plná funkčnost. U každého člověka je to jinak," trochu smutně vypráví Ladislav Kolda.

Přesto všechno neztrácí sympatický zadák chuť se se zraněním poprat. "Už je to pro mne dlouhé. V podstatě jsem nemohl vůbec nic dělat a ani dnes nemůžu rehabilitovat úplně naplno jak bych si představoval. Nicméně člověk se s tím musí smířit a bojovat." Ve volných chvílích, kterých teď Ladislav má více než by si sám přál, neustále sleduje veškeré sportovní dění. "Nejen v televizi, ale čtu i noviny a časopisy. Celý život jsem sportoval, takže samozřejmě sport, a nejen hokej, sleduji," říká a jedním dechem dodává: "Samozřejmě pravidelně sleduji výsledky a dění v Chomutově. Klukům fandím a držím palce. Je skvělé, že zvládli úvodní dva zápasy proti Jihlavě a věřím, že dobrý výsledek uhrají i na Vysočině. Určitě věřím v postup do semifinále. Mužstvo je silné, může dojít daleko."

Sám uvažoval, že by se na některé utkání playoff přijel do Chomutova podívat. Jeho zdravotní stav mu to však téměř jistě neumožní. "Moc rád bych přijel kluky podpořit, bohužel bych ale asi ještě nezvládnul náročnou cestu z jihu na sever Čech. Necítím se tak dobře, abych si na to troufnul. Tak jim budu fandit jen na dálku," říká na závěr obránce, který se svým vážným zranění bojuje ze všech sil.