Jakube, Vsetínu jste připravili vysokou prohru. Jaký to pro vás byl zápas?
„Začátek jsem měli strašidelný, jelikož jsme už po několika sekundách hry dostali první gól, ale naštěstí jsme hned ve druhém střídání naší pětky vyrovnali. Naštěstí se skóre otočilo a pak nám tam branky napadaly. Když proměňujeme šance, tak se hraje mnohem pohodlněji, to je jasné. A taky je z hokeje hned větší radost.“

V jaké chvíli jste uvěřil, že zápas pro vás skončí výhrou?

„Samozřejmě jsme věřili už od začátku, jelikož jsme hráli doma a věděli, že musíme získat alespoň jeden bod, abychom se dostali do první osmičky. Gól na 1:1 nás podle mě uklidnil. Věděli jsme, že to v začátku nebude žádný průšvih a potom už se to otočilo pro nás.“

Je jistá osmička velkou úlevou?

„To je jasné. Chceme hrát play-off a poprat se o co nejlepší výsledek. Bít se někde dole o žití a nežití rozhodně není příjemné. My teď můžeme mít čistou hlavu a hrát kvalitní zápasy, což je pro zápasy play-off skutečně důležité.“

Původně jste měl u Pirátů hostovat jen do konce listopadu. Nakonec se ale vaše působení v Chomutově prodloužilo a vy jste prvnímu soupeři hned nasázel tři asistence…

(smích) „To je asi jen shoda náhod. Snažím se hrát pořád stejně. Tentokrát bylo štěstí v tom, že víceméně každá má přihrávka skončila gólem. Je to perfektní a jsem za to moc rád.“

Byly si vaše asistence něčím podobné nebo byla každá jiná?

„Víceméně každá jiná. Při první situaci jsme vybojovali puk, který se odrazil a dostal ke Kubovi Sklenářovi, který brankáře propálil. Při druhém jsem kotouč podržel ve středním pásmu, Petr Stloukal si výborně našlápl a pověsil to tam. A poslední gól padl v přesilovce, kdy jsme udrželi útočné pásmo. Mohl jsem buď střílet do prázdné nebo puk raději podržet a počkat na Tomáše Pituleho, který si výborně sjel a trefil to taktéž pod víko. Každá situace byla tedy trochu jiná.“

Byla výměna trenéra impuls k větší snaze a výhře „pro něj“?

„Určitě. Ale nejen pro něj, spíše pro každého tady v Chomutově. Osobně si myslím, že zápasy nejsou tolik o trenérovi jako o nás, kdo jsme na ledě.“

Další domácí utkání bude proti Havířovu. Sledoval jste seriál Lajna?

(smích) „Samozřejmě! To sledoval každý hokejista a nejen ti.“

A chystáte se na tento „seriálový“ tým k poslednímu zápasu základní části jakkoliv speciálně?

„To ne. Ale musím říct, že mají dobrou sezónu, osmičku vybojovali stejně jako my. Určitě to bude náročný a těžký zápas. Co si pamatuji, tak se proti nim vždy hrálo těžce už od mládeže. Rozhodně to nebude nic jednoduchého a jak už jsem říkal, teď nás čekají takové zápasy, které nás můžou připravit do finální fáze sezóny.“

Jako jeden z mála v týmu nosíte černé rukavice. Má to co dělat s vaším příjmením nebo je v tom něco jiného?

„Nene, ty mám ještě z Litvínova. Budu muset zatlačit na kustody, aby mi dali nějaké modré, nejlépe střelecké.“ (smích)