Jaká byla letošní sezóna juniorů?
„Cíl, který jsme měli, jsme nesplnili. Když budu mluvit za sebe, měl jsem větší očekávaní. Sezóna se nám prostě nevydařila, byly to výkony nahoru dolů. Dva zápasy se povedly, další dva zase ne. Myslím si, že nám chybělo srdíčko, na druhou stranu po celý ročník jsme se nějak nedokázali dát dohromady. Paradoxně, když se to v poslední měsíc povedlo, přišly nejhorší výsledky.“

Celou dobu jste pohybovali na hraně play-off. Proč to nakonec podle vás nevyšlo?
„Možná nám ublížilo to, že jsme se sešli a byli najednou v plné síle. Ty zápasy nevypadaly herně špatně, spíše se od nás odklonilo štěstí. Když to přiblížím. Na Kladně jsme vyslali 48 střel, nedali jsme ovšem jedinou branku. Další zápas se Slavií jich bylo 53, dali jsme jednu branku a prohráli v prodloužení. Takže nám chybělo to pověstné štěstí. Nechci to nijak na někoho shazovat, ale ani brankáři nevyšel konec sezóny. Když se to sečte dohromady, tak je viditelné, že jsme z posledních deseti zápasů vyhráli dvě utkání. To je v boji o play-off hrozně málo.“

Čím podle vás bylo, že koncovka drhla?
„Asi to vyplývá z celé sezóny. Chybělo tomu srdíčko od většiny hráčů, samozřejmě tu byla i část jedinců, kteří šlapali. To srdce chybělo v důležitých momentech. V oblasti před brankou to bolí, ale chce to tam jít. Zabojovat pro tým, obětovat se a klidně tam schytat nějakou ránu. Přesně tohle mančaftu chybělo.“

Sezóna juniorů

• 11. místo, 63 bodů, skóre 145:144
• 20 výher, 24 proher
• Nejproduktivnější hráč: Josef Rindoš (35 bodů - 11+24)

Jak vnímáte zrušení výjimek, které nastalo před sezónou?
„Soutěži to ublížilo. Nebyla tu taková konkurence a my měli v srpnu problémy se skládáním týmu. Hrálo nám tu šest starších dorostenců, abychom mohli vůbec odehrát přátelská utkání. Hráči věděli, že mají místo téměř jisté, tím jak tu nebyla moc konkurence. Soutěži to určitě nepřipadalo, podobné problémy jsme neměli jen my.“

Takže vítáte, že se výjimky po letošní sezóně vrací? Byť zpřísněné tím, že hráč musí mít profesionální smlouvu s klubem...
„Abych řekl pravdu, tak jsem to moc nepochopil. Podle mého naskočily dvě soutěže, ale v podstatě to je jedna a ta samá. Soutěž juniorů a první ligy, která se zavřela. Nevím, jak tomu přesně bude, ale teď je psané, že musí mít smlouvu přímo s tím daným týmem. Nevím, jak se to udělá papírově, když by ti hráči měli hrát v Kadani, ale tu smlouvu by tam neměli. Kadaň a Chomutov jsou dva týmy. Zatím si neumí představit, jak to bude vypadat.“

Všeobecně ale vítáte to, že starší hráči budou hrát extraligu juniorů?
„Právě že jí hrát nebudou. Ti hráči budou v prvních ligách. Když promluvím o našem systému. Pokud budou mít tři hráči podepsanou smlouvu tady v Chomutově, vyřízené starty do Kadaně a budou hrát tady za juniorky. Opravdu nevím, jestli to jde papírově udělat. Jestli ano, tak je to pozitivní. Pokud bude ovšem první liga vypadat tak, že to bude zavřená soutěž, tak se to bude hrát na mladé hráče, kteří budou u juniorů chybět.“

Naopak reprezentantů narozených v roce 1999 mohlo hrát kolik chtělo...
„Tak někteří kluci hráli, ale tím se ublížilo kvalitě staršího dorostu a celé soutěži. Nevím, jestli je to dobře a každé mužstvo by si to mělo korigovat samo. Zase tím, jak se uzavírá první liga, tak podle mého ti hráči budou chodit tam a juniorka nebude mít s kým hrát.“

Jak byste osobně tuhle situaci řešil vy?
„Já jsem měl za úkol sepsat návrh. Souhlasil jsem s uzavřením první ligy, aby mladí měli kde hrát. Zároveň jsem navrhoval zrušit juniorku a nastavit starší dorost na tři ročníky. Tím by se zvedla konkurence a vycházela by z toho pyramida, kterou v českém hokeji chceme. Dnes hráči postupují automaticky a nemají důvod se o něco rvát. Takhle kdyby byl starší dorost na tři ročníky, tak by se pralo o nějakých dvacet míst. Tím, že by tam byly tři ročníky, by se soutěž zkvalitnila. Nejlepší hráči by chodili hrát do WSM ligy, ale zase s nějakým omezením. Třeba na dva hráče, aby se první liga zase mladými hráči neznehodnotila.“

Když odbočíme. Spokojený musíte být se synem Ondrou. Je to tak?
„Jsem rád, že se mu sezóna daří a ukázal, že hokej umí hrát. Aktuálně je tam ovšem velká konkurence, všichni hráči se uzdravili a je to pro něj hodně složité. Musím ovšem říct, že výkony, které letos v Anaheimu předvedl, překvapily nejen mě, ale spoustu jiných lidí. Je to pro mě dobrý pocit v tom, že vzal tu šanci do svých rukou a ukázal co v něm je.“

Jste tedy pyšný táta?
„Nejsem pyšný jen na Ondru, ale i na Davida. Oba to dotáhli daleko a každopádně se budu snažit, aby to dotáhli ještě dál. Jakmile se někdy spokojí s tím, kde jsou, tak je to špatně. Pořád musí hledat něco, v čem se zlepšit. Já jsem pyšný na oba. Byl bych moc rád, kdyby se v NHL potkali spolu.“

Máte nějaké zprávy ohledně Davida a Philadelphie?
„Nemáme vůbec nic. Případné nabídky přijdou podle mého až po skončení zámořského play-off.“

Napadlo vás, že pokud by se nedařilo Anaheimu kolektivně, že by mohl Ondra přijet na světový šampionát?
„Ještě jsem nad tím ani nepřemýšlel a je to otázka někam jinam. Není ani jisté, jestli by ho pan Jandač chtěl. Pokud by ta šance ovšem přišla, tak bychom byli jen rádi.“

Jak často jste spolu v kontaktu?
„Denně. Večer si voláme po jeho ranním tréninku a mluvíme spolu de facto i po zápasech. Zatím jsem nevynechal ani jeden zápas. Vidím, jakou udělal například chybu, tak se o tom bavíme. Je to i o psychické podpoře, když se nedaří. Třeba v prosinci tam měl takový útlum. Potřebuje slyšet pozitivní věci a odprostit se taky od toho hokeje někdy. Dáváme mu různé informace, aby nemyslel pořád jen na hokej. Podle mě se nám to i daří, i když je to pro něj těžké se s tím vyrovnat.“