„Atmosféra byla výborná,” chválí fanoušky Zdeněk Skořepa

Zdeňku, jak byste zhodnotil obě čtvrtfinálová utkání?

„Obě utkání si byla podobná. První dvě třetiny jsme hráli vyrovnaný hokej a rozhodovala třetí třetina. Jsme rádi, že jsme oba zápasy vyhráli, protože v obou zápasech jsme měli plno šancí, ale nemohli jsme dát gól.“

Hradec bránil de facto v pěti lidech a vy jste se do útočného pásma dostávali převážně nahazováním…

„Samozřejmě máme nacvičené nějaké kombinace, rozjetí, ale Hradec dobře bránil a my se tam museli nějak dostat, tak proto ta nahazování.“

Hradec se dostával do brejků a v obraně byla občas vidět okénka…

„To pramení z toho, že máme tlak a třeba se necháme trošku unést, pak tam někdo vypíchne kotouč a brejk je na světě. Ale musíme si na to dávat pozor.“

Ve druhé třetině jste otočili skóre na svou stranu, dostali jste nějaké speciální pokyny?

„Ne, to určitě ne. Ten gól, co jsme dostali v prvním zápase, byl trošku nešťastný. Byli tam dva naši hráči a jeden hráč Hradce, který z otočky vystřelil a dal góla. Ale nerozhodilo nás to a povedlo se zápas otočit.“

V obou utkáních měl Chomutov více šancí, ale proměnil jen několik z nich. Bylo to dobrým výkonem Luňáka v brance hostů?

„Měli jsme tlak, stříleli jsme na bránu, ale prostě nám to tam nespadlo. Někdy to tak je, máme tlak a nedáme góly a naopak někdy si nemusíme vytvořit moc šancí a spadne nám tam všechno.“

Někdy hra na ledě vypadá tak, jako kdybyste chtěli kotouč dostat do prázdné brány místo toho, abyste vystřelili. Jak to vidíte vy?

„Možná to tak někdy vypadá. Myslím si, že ve druhém zápase jsme se v tomto ohledu zlepšili oproti prvnímu. Snažíme se střílet, ale někdy to nejde.“

Jak vnímáte atmosféru na stadionu?

„Atmosféra je rozhodně výborná. Je znát, že to je play-off. Je tu více diváků a vesměs všichni fandí. Je to paráda.“

Pojedete si do Hradce Králové pro dvě výhry?

„Určitě (usmívá se).“

„Budeme se snažit Chomutov potrápit,” vzhlíží k domácímu dvojzápasu Koudelka

Martine, na úvod čtvrtfinálové série jste dvakrát v Chomutově prohráli. Zhodnoťte prosím druhé utkání.

„Dvě třetiny byly jako v prvním zápase dobré. Potom následoval rozpad celého týmu jak fyzický, tak psychický. V koncovce jsme zbytečně faulovali, jelikož jsme soupeři nestačili a pak už to bylo jenom takové „báčko“.

Když se vrátíme k prvnímu zápasu, v čem se lišil od toho druhého?

„Víceméně v ničem. Začátek byl stejný. Celý zápas byl vlastně téměř identický, až na třetí třetinu, kdy absolutně odešli čtyři hráči ze základu, takže dostali šanci mladíci, kteří dvě třetiny jen seděli a první utkání nehráli vůbec. Přeci jen už to byl druhý zápas a ten závěr jsme, asi ne vyloženě odevzdali, ale už v tom nebyla šťáva.“

Každopádně, pro dvě prohry jste sem z Hradce asi nejeli…

„Proti Chomutovu si asi nemůžeme dělat zase tak velké ambice, jelikož má prostě kádr jiné úrovně. My už budeme jen hrát hokej pro fanoušky, budeme se snažit ukázat, že jsme schopní Chomutov potrápit, ale že bychom je čtyřikrát porazili? Těžko říct, uvidíme. Pojedeme na domácí led, budeme se snažit tam neudělat ostudu a budeme hrát, co nám síly budou stačit.“

Jaké pokyny vám byly uděleny do druhého zápasu po první porážce?

„Hrát prakticky stejně jako v tom prvním. Bohužel ve třetí třetině zase přišla chyba. Potom jsme nevyužili nějaké své šance, pak přišla další chyba a nakonec nás Saša vychytal a tak dále. My těch šancí moc mít nebudeme. Možná kdyby padly góly ze začátku utkání a vedli bychom tak 3:0, tak bychom měli šanci vyhrát. Ale když vedeme jen 1:0 a Chomutov má přesilovky, tak je těžké tomu odolávat.“

V prvním zápase rozhodčí nevylučovali téměř vůbec, v tom druhém se také netrestalo nějak extrémně často. Myslíte si, že to bylo dáno více přístupem rozhodčích, nebo přístupem hráčů?

„No, myslím si, že jsme měli vyloučených celkem dost. Jsme v Chomutově, nechci říct, že jim rozhodčí připískávají, ale jsou tam situace, kdy si Duda a takovíto zkušení hráči dovolí na čárové celkem dost a oni se přikloní k nim, protože od nás samozřejmě nikdo nic moc nečeká. V oslabení jsme dostali snad jen jeden gól, ale samozřejmě to bere síly, obzvlášť s takto úzkým kádrem. Pak už jsme se vlastně vůbec nedostali do útoku, protože na to nezbyly síly.“

V čem vidíte největší slabinu a naopak nejsilnější stránku vašeho týmu?

„Slabiny snad ani nebudu jmenovat, jsme schopni hrát slušně, ale problém je asi ve stabilitě výkonu. Dvě třetiny slušně bruslíme a stačíme, ale pak si snad ani nevěříme, že můžeme vyhrát.“

Určitě ve vašem výhonu sehrálo roli i odehrané předkolo play-off…

„Fyzické síly ubývají. Hráli jsme s Třebíčí, nakupila se zranění, máme teď snad šest zraněných hráčů a těžko říct, jestli se dají do kupy. Nemáme tak rozsáhlý tým na to, abychom dokázali nahrazovat zkušené hráče ze základu. Máme sice hodně mladých, ale ti se ještě musí vyhrát. Jen ať si zahrají proti Chomutovu, budou spokojení a příští rok do toho znovu naskočí. My to už jdeme jen zkusit, potěšit naše fanoušky, aby nebyla úplná hanba.“

Co bude potřeba změnit, abyste na domácím ledě sérii zdramatizovali?

„Už toho asi nic moc jinak neuděláme. Půjdeme do dalšího zápasu naplno a třeba dáme hned tři góly a pak to ubuojujeme a ubruslíme. Kdo ví, třeba se štěstí přikloní na naši stranu a my ty dva zápasy dokážeme urvat. Kvalita je na straně Chomutova, my můžeme jen hrát a potěšit v Hradci diváky.“