Josefe, čtvrteční deník Blesk otiskl článek, ve kterém váš otec popisuje zkušenosti z vašeho a bratrovo působení v nejrůznějších hokejových klubech. Mimo jiné řekl, že jste během působení v Chomutově nedostal prostor v A-týmu z důvodu, že za to otec nezaplatil peníze. Víte o nějakých penězích, které by otec měl za vaše angažmá v Chomutově platit?
„Za roky, které jsem strávil v dresu Chomutova, jsem se nesetkal já ani otec s tím, aby po nás někdo chtěl peníze za to, abych mohl hrát za A-tým v Chomutově.“

Oslovil během angažmá v Chomutově kdokoliv z místních trenérů nebo funkcionářů s žádostí o úplatek za místo v týmu přímo vás?
„Abych byl upřímný, musí říct, že během mého působení v Chomutově jakákoliv žádost o úplatek, abych mohl hrát, nepřišla. Ani od trenérů, ani od nikoho jiného.“

Je možné, že by někdo oslovil otce a vy jste o tom nevěděl? Nebo jste o vaší kariéře s otcem pravidelně komunikovali a možné to není?
„Já vyrůstám odmala s tátou a bratrem. Jsme takoví tři bráchové, kteří si říkají všechno. Jakoukoliv nabídku jsme spolu vždy probrali, takže si nemyslím, že bych něco takového nevěděl.“

Pokud jste se s takovým jednáním vy ani otec v Chomutově nesetkali, jak si vysvětlujete, že deník Blesk uveřejnil slova vašeho otce, která to popisují?
„O zveřejnění článku deníkem Blesk jsem já osobně neměl ani tušení. Když jsem to večer zjistil, volal jsem si s otcem a rozebírali jsme spolu, jak je možné, že něco takového vůbec vyšlo. Zaprvé bych chtěl zmínit, že otec dal po rozhovoru, který byl uskutečněn ráno s redaktorem deníku Blesk, jasně najevo, že si nepřejeme nijak do současné kauzy zasahovat a nechceme rozhovor zveřejnit. Co se týká obsahu, tak bylo řečeno, že korupce v českém hokeji je, ale aby byl jmenován a obviněn zrovna Chomutov, bylo ze strany deníku Blesk zcela vymyšlené. Já ani otec jsme se konkrétně v Chomutově nesetkali s žádnou nabídkou, při které by peníze měly ovlivnit mé působení v týmu.“

Budete se proti zkresleným informacím nějak bránit?
„Určitě budeme s otcem řešit, jak dále naložíme s rozhovory, které byly přes náš nesouhlas zveřejněné a dokonce i upravené.“

MECHANISMUS ROZHODOVÁNÍ O BUDOUCNOSTI MLADÝCH HRÁČŮ V ORGANIZACI PIRÁTŮ CHOMUTOV

Hráče, který opouští juniorský tým, hodnotí široký štáb zahrnující hlavní trenéry A-týmu Pirátů, partnerské Kadaně a chomutovských juniorů spolu se sportovním manažerem a šéfem mládeže. Ti všichni následně mladé hráče sledují a rozhodují o jejich přesunu do vyšší či nižší soutěže. Nad všemi je ještě jedna instance, která každou transakci musí posvětit z ekonomického hlediska. Touto instancí jsou statutární ředitel či přímo majitel klubu. Výše popsaná praxe je uplatňována u všech mladých hráčů bez rozdílu.

Výše uvedené interview tedy přináší úplně nový pohled na rozhovor Josefa Ptáčníka staršího v deníku Blesk, kde se psalo o podivných praktikách v rámci organizace Pirátů Chomutov, což klub kategoricky odmítl. Zajímavou skutečností je také fakt, že muž jménem Josef Ptáčník, o němž server idnes.cz píše rovněž v souvislosti s městem Chomutov, figuruje v kauze padělání obrazů valašských malířů. Klub i nadále sleduje možná propojení osob, které podávají o Pirátech Chomutov zavádějící informace.

Pokud jde o mladého hokejistu Josefa Ptáčníka mladšího, ten dostal příležitost prokázat svůj potenciál pro dospělý hokej při přechodu z juniorské kategorie do seniorské během letní přípravy 2011 v Kadani, kde nastoupil ke čtyřem přípravným zápasům a připsal si jednu asistenci.

Stejnou možnost měli všichni mladí hráči opouštějící věkově nejstarší mládežnickou kategorii, kteří měli po celou dobu působení v klubech projektu 3K (tehdy ještě KLH Chomutov, Kadaň a Klášterec nad Ohří) stejné finanční i materiální zajištění. Místo v sestavě si vybojovali jiní, což je v hokejovém životě běžné.

Jaroslav Beck (v bílém) a jeho asistent Petr Martínek s pohárem pro juniorské mistry republiky

Josef Ptáčník mladší prošel trenérskýma rukama mimo jiné úspěšnému kouči Jaroslavu Beckovi, který si dobře vzpomíná, jak už tehdy fungoval systém přechodu mladých hráčů v rámci projektu 3K. „Všichni mladí kluci putovali do Kadaně, kde se prali o místo v sestavě. Pokud neuspěli, hráli druhou ligu v Klášterci, odkud se taky dá odrazit k profesionálnímu hokeji,“ vybavuje si.

Jedním dechem pak popisuje, jak probíhala a probíhá komunikace v rámci celé chomutovské organizace. „Velice úzce jsme spolupracovali s trenéry chomutovského áčka i Kadaně, což platí dodnes. Myslím, že o kvalitách Václava Sýkory nikdo nepochybuje, také Mikuláš Antoník patří ke kvalitním koučům,“ přibližuje tehdejší trenérské složení.

„Navíc na zápasy juniorů už v té době chodili sportovní manažer i šéf mládeže. Takže o výkonnosti a dalším působení mladých hráčů se bavilo dohromady minimálně pět lidí, což dává minimální prostor, aby se dělo něco z toho, co je chomutovskému klubu podsouváno v médiích. Já osobně jsem se s ničím takovým za pět let zdejšího působení nesetkal,“ uzavírá.