Magnetem dvaačtyřicátého prvoligového kola byl dozajista vzájemný souboj třetího Vrchlabí na ledě čtvrtého Chomutova. Roman Chatrnúch strávil pod vrcholky Krušných hor poslední dvě sezóny, tentokrát však přijel jako soupeř. Jeho bývalý spoluhráči však svému soupeři včetně slovenského rodáka nic nedarovali a vysoko zvítězili. Není proto divu, že důrazný bek jen těžko hledal jiná než kritická slova při po zápasovém hodnocení.
„Dneska není co hodnotit, utkání nám vůbec nevyšlo. Zejména první třetina, kdy jsme vůbec nebruslili, nehráli jsme do těla. Z naší strany to byla katastrofa, bylo to strašný. Řekl bych, že to byl letos náš nejhorší výkon,“ nešetřil kritikou do vlastních řad a následně dodal. „Těch pár diváků co přijelo z Vrchlabí, by se mělo přihlásit a říct si o benzín, který bychom jim měli zaplatit.“
Chomutovští o svém vítězství rozhodli hned v první dvacetiminutovce, kdy soupeře před Lundella skoro nepustili, navíc sami přidali tři branky a zápas tím prakticky rozhodli. I když vrchlabští vstoupili do druhé části o poznání aktivněji, brankové manko se jim smazat nepodařilo. Přesto bylo v hostující kabině po úvodní dvacetiminutovce dusno?
„To ne. Každý si uvědomoval, že je to špatné a že takhle dál hrát nemůžeme. Kdyby na nás trenér řval, tak co by si pomohl? Z naší strany to prostě bylo špatný a není nic, co k tomu dodat,“ konstatuje jednoznačně. I přes tříbrankové manko to hostující celek ve zbytku utkání „nezabalil“ a snažil se o co nejpřijatelnější výsledek.
„Pořád je o co hrát, i když se prohrává 3:0. Zápas trvá šedesát minut. A když to nejde, tak se hraje proto, aby nebyla ostuda,“ říká zkušený obránce. Když v pětatřicáté minutě navýšil domácí náskok Hlinka a o další čtyři minuty přidal pátou branku Pulpán, bylo rozhodnuto definitivně.„Pokud Chomutov doma vede o dva, tři góly, tak je vždy těžké něco se zápasem dělat,“ ví své.
Zápasy: 121 Góly: 18 Asistence: 39 Body: 57 Tmin.: 250
Jestli se svěřencům Vladimíra Jeřábka na nějaký z týmů nedaří, tak je to jednoznačně Chomutov. V letošní sezóně je totiž Klub ledního hokeje Chomutov jediným týmem, který hráči Elektromontu nedokázali porazit. Navíc na ČEZ stadiónu podlehli i v loňské sezóně ve všech pěti případech.
„Vůbec nevím proč se nám na Chomutov nedaří, krčí rameny pětatřicetiletý obránce a dodává. „Už jsem nad tím přemýšlel před zápasem, že Chomutov je jediný tým, který jsme letos neporazili. Těžko říct čím to je, možná stylem hry. Vážně nevím, prostě to na nás Chomutov umí.“
Hokejisté Elektromontu se prakticky od úvodních kol ustálili na špici prvoligového pelotonu, přičemž si i několik kol vyzkoušeli jaké to je, celou soutěž vést. Postupem času se do čela s dostatečným náskokem propracoval ústecký Slovan, ovšem hokejisté z Krkonoš drželi stříbrnou příčku, která ovšem vzala za své zhoršenými výsledky po vánoční pauze. Přesto bodový rozdíl zůstává zanedbatelný a pozice druhého, třetího a čtvrtého celku, zůstává otevřená.
„Chtěli jsme se stále rvát o druhou příčku, abychom měli lepší výchozí pozici do playoff. Věděli jsme, že zde ne všechno úplně klape a Chomutovu se domácí utkání příliš nedaří. Proto jsme doufali, že si odvezeme nějaké body, ale to se nakonec bohužel nepovedlo,“ konstatoval smířeně po závěrečné siréně.
Jak již bylo řečeno Vrchlabští vstupovali do nového roku v pozici druhého celku tabulky, ovšem zisk jedenácti bodů ze čtyřiadvaceti možných po novém roce, katapultoval svěřence Vladimíra Jeřábka na aktuální čtvrtou pozici. Kde tedy hledat největší příčinu herního výpadku?
„Hodně utkání, která jsme dokázali vyhrát na konci minulého roku, jsem uhráli tím, že se nám podařilo vstřelit před koncem vítězný gól a zbytek už jsme ubránili. Teď se to bohužel trochu otočilo. V zápasech s Třebíčí a Porubou to bylo přesně naopak, kdy jsme v závěru inkasovali vyrovnávací branku my. Od nového roku se nám podařilo dobře zahrát jen dvě, tři utkání. První bylo v Ústí, kde jsme vyhráli 1:0, potom v Havlíčkově Brodě, kdy se soupeři v zápase příliš nevedlo a poslední bylo doma s Kadaní. Nějak se to zadřelo,“ říká smutně hráč jenž si v minulosti vyzkoušel nejvyšší soutěž v dresu Kladna či Slavie.
Přesto všechno může pod štíty Krkonoš panovat spokojenost. Vždyť loňský nováček prohání tři velké favority na čele tabulky a s předstihem si zajistil účast ve čtvrtfinále playoff. „Jsme jenom rádi, že jsme tam, kde jsme. Kdyby nám někdo před sezónou řekl, že budeme bojovat na špičce ligy o konečné druhé místo, tak by mu asi nikdo nevěřil, míní Roman Chatrnúch.
A s jakým cílem vstoupí hokejisté Elektromontu do vyřazovacích bojů? „V playoff chceme určitě přejít přes první kolo, což by pro nás byl takový odrazový můstek, kdy bychom se mohli následně pokusit poskočit ještě někam dál. Každopádně si myslím, že v silách mužstva je přejít přes první kolo,“ míní.
Pouze první čtyři celky si zajistily jistou účast ve čtvrtfinále playoff. Krom Vrchlabí se jedná o tři favority celé soutěže, mezi kterými se pravděpodobně strhne největší boj o vavříny největší. Proto z pohledu černého koně soutěže, koho favorizuje obránce jenž na dresu nosí číslo 87?
„Těžko říct. Vypadá to, že se Chomutov rozjel. Před sezónou jsem favorizoval Chomutov a Brno. Ale prakticky celá základní část ukázala, že i Ústí má konsolidované mužstvo a v týmu mnoho zkušených borců, kteří umí a vědí jak se zápasy playoff hrají. Sám jsem tedy zvědavý, jak to všechno dopadne,“ připouští zkušený bek.
Vrchlabí se na chomutovském ČEZ stadiónu představilo již podruhé v letošní sezóně, ovšem Roman Chatrnúch přicestoval až na druhé utkání, jelikož první musel vynechat vinou zranění. „Před zimákem mne čekali kamarádi, které jsem nějaký čas neviděl. Jinak to beru s nadhledem, přeci jen nehraji hokej prvním rokem. Rozhodně nikterak nervózní z toho, že jsem zde dva, tři roky působil, jsem nebyl. Ono to ani jinak nejde, jelikož potom by samotný výkon byl špatný,“ uvědomuje si.
První zápas: 2001/02 1. kolo na ledě Hvězdy Brno První bod: 2001/02 2.kolo doma Hradec Králové První gól: 2001/02 17.kolo na ledě Prostějova První asistence: 2001/02 2.kolo doma Hradec Králové První hattrick: nevstřelil První trest: 2001/02 1. kolo na ledě Hvězdy Brno
Slovenský rodák odehrál v dresu Chomutova celkem 121 utkání ve kterých si připsal 57 bodů, což je na obránce slušný počin. Poprvé se chomutovskému publiku představil v sezóně 2001/02, kterou ovšem dokončil v dresu Slavie Praha. „Na Chomutov vzpomínám a vzpomínat budu jen v dobrém. Prožil jsem tu úspěšné sezóny jak z pohledu klubu, tak z osobního,“ naráží na fakt, že v kompletních chomutovských sezónách s týmem dokráčel vždy až do finále.
Před svým odchodem do Vrchlabí působil Roman Chatrnúch v Chomutově dvě kompletní sezóny a proto není divu, že s několika bývalými spoluhráči je stále v kontaktu. „Čas od času si s někým napíši smsky nebo si pošleme mail. Není moc času na to se někde sejít osobně,“ vysvětluje. Jedním z obvyklých zvyků když hráč nastupuje proti bývalému zaměstnavateli je hecování se s bývalými spoluhráči. To ovšem není případ slovenského obránce.
„Ne to ne. Tohle neprovozuji.“ Zcela odlišně se potom urostlý bek s dobrou střelou staví k dalšímu zvyku a sice vypisování odměny pro spoluhráče za skalp soupeře. „Na Chomutov vždycky vypíšu nějakou svačinku, konkrétně tataráček. Ještě se to ovšem nepovedlo, takže jsem celkem letos ušetřil,“ říká s úsměvem ve tváři.
„Klukům přeji, ať se jim daří,“ vzkázal závěrem za nedlouho šestatřicetiletý obránce svým bývalým spoluhráčům, ačkoliv jich značná část v týmu již nepůsobí.