Michaeli, jak jste vnímal na začátku přípravy konkurenci čtyř kvalitních brankářů?
„Konkurence je vždycky dobrá, abychom neusnuli na vavřínech. Víme, že bude hrát někdo jiný, pokud tomu nebudeme dávat všechno. Bylo jasně dané, že trenéři chtějí jednoho mladého a jednoho starého gólmana, což konkurenci ještě umocnilo, protože jsme věděli, že zůstanu já, nebo Pavel s jedném z mladých kluků. Tak jsem to i bral. Věděl jsem, že do toho musím dát všechno, abych se mohl vrátit do profi hokeje. Záleželo jenom na nás, jak se předvedeme. Vykrystalizovalo to nakonec do podoby, že jsme tu zůstali s Pavlem.“

Překvapilo vás to?
„Osobně jsem si říkal, že by bylo logické, aby byl jeden mladý a jeden starý. Na druhou stranu, to bude první rok po návratu do ligy, což nebude úplně legrace, a s Pavlem jsme chytali slušně, takže si myslím, že to je rozumný krok. Jednak si budeme šlapat na paty a taky se budeme moci zastoupit, když přijde období, kdy to jednomu znát třeba nebude lepit.“

Nakopla vás konkurence ještě k lepším výkonům?
„Nevím, jestli nakopla, protože u mě to bylo hlavně otázkou nějaké fyzické kondice. Když jsem se na konci minulé sezóny vrátil, nebylo to optimální. V mém věku už taky potřebuju mít něco natrénováno, takže to byla spíš otázka toho. Ale odjel jsem celou letní přípravu bez nějakých úlev a – musím zaťukat – neměl jsem žádné problémy. Cítím se výborně, takže doufám, že to bude držet stejně jako zdraví. Každý rok se za zdraví modlím.“

Kdy jste si nejvýrazněji řekl o místo?
„Chytal jsem půlku s Jihlavou, od které jsem dostal dva góly, z nichž jeden byl takový horší, ale bylo to první utkání. Vyhráli jsme dvakrát se Sokolovem, proti kterému jsem odchytal slušné zápasy. A mezi tím jsme porazili ještě Třebíč. Myslím, že všechny zápasy měly ode mě slušné měřítko, ale vždycky je co zlepšovat. Cítil jsem se dobře a někde tam byl asi klíč, že jsem tady zůstal.“

Považujete přípravu za povedenou z osobního i týmového pohledu?
„Jak už jsem zmínil, vždycky je co zlepšovat. Asi výkony ode mě nebyly nejhorší, když jsem tu zůstal. (culí se) Co se týče týmu, samozřejmě je vždycky lepší vyhrát, ale co mám zkušenosti, tak kolikrát je lepší projít si v přípravě nějakou krizí, kdy se nedaří. Pro nás ale asi bude nejdůležitější nabrané sebevědomí, abychom dobře vstoupili do ligy. Uvidíme, jak budeme šlapat.“

Šly vaše výkonu nahoru až k závěrečným bojům přípravy, kdy se sestava blížila finální verzi?
„Postupně jsme na trénincích začali nacvičovat obranné pásmo, střední pásmo, takže se taktické věci začaly objevovat víc a víc. Byl plán, že závěr přípravy už odehrajeme tak, jak chceme vstoupit do ligy. Snad se nám všechno povede, ale pořád je na čem pracovat, budeme ladit přesilovky a oslabení.“

Jste už natěšený na ostrou soutěž?
„Těším se moc. Rok jsem v soutěži nebyl a vylétnul z toho, takže jsem rád, že jsem tady zůstal a jsem zase v profi hokeji. Doufám, že všechno poběží, jak má. Speciálně se těším na Přerov, kde jsem strávil krásné roky. Jinak žádný vztah k jinému prvoligovému týmu nemám. Mám tam ještě pár kamarádů, takže určitě nějaké zprávy proběhnou. Letos v létě jsem tam strávil čtyři dny, protože tam jezdím na kontrolu k doktorce, takže jsem si tam chodil s klukama zacvičit.“

Co čekáte od první ligy?
„Bude těžká, protože jsme nováček soutěže a navíc takové ty týmy, kam se jezdilo pro body – třeba Kadaň, Ústí nad Labem, Benátky nad Jizerou – už jsou pryč. Liga je celkově našlapaná, každý může vyhrát s každým, takže musíme jít s pokorou. Doufám, že pro všechny budeme důstojný soupeř.“

Takže podle vás nebude velký rozdíl mezi vrškem a spodkem tabulky?
„Ze začátku rozdíly tolik nebudou, protože budou mít všichni hodně sil a nadšení do sezóny je velké, takže úvodních deset až patnáct kol bývá strašně vyrovnaných. Potom v průběhu sezóny se bude postupně ukazovat větší kvalita některých týmů, ale vždycky je otázka, jak to komu sedne. Kvalita se ukáže se až později.“