„Svaz administrativně zrušil kategorii do dvaceti let, kde jsem se cítil nejlépe. Hodně dlužím i rodině, která mě celých osm let tady v Chomutově podporovala a stála za mnou. Mým nejbližším mám co vracet a ten okamžik z mého pohledu přišel teď,“ vysvětluje Jaroslav Beck svá předchozí slova.
„Jarda zaslouží velké poděkování za úspěchy, které pro náš klub získal, a také za práci, kterou odvedl pro celou organizaci v Chomutově i v Kadani,“ konstatuje statutární ředitel Jaroslav Veverka. „Přicházíme o zkušeného a úspěšného trenéra, který nám pomohl vychovat hráče pro NHL,“ mrzí jej.
Jaroslav Beck začal angažmá pod vrcholky Krušných hor šestnáctým místem a pohodlnou záchranou juniorů v sezóně 2010/2011. Už o rok později dovedl nejstarší mládežnický tým společně s Petrem Martínkem k historickému českému titulu. Na střídačce rozjel také mistrovskou sezónu 2013/2014, během níž se společně s bývalým obráncem přesunul k extraligovému mužstvu dospělých.
Právě s působením u obou zmíněných celků spojuje Jaroslav Beck své nejsilnější zážitky z angažmá v Chomutově. „Jednoznačně nejvíc si budu pamatovat první titul s juniory právě proto, že se jednalo o první zlato klubu, který na něj čekal po celou dobu své existence, takže radost byla veliká na všech frontách,“ vypálí bez váhání.
„Určitě jsem tu prožil celou řadu úspěšných a radostných okamžiků, ale i takových, které dokazují, že ne všechno se povedlo,“ pokračuje. „Takovým negativním mementem je druhá baráž, v níž jsem áčko vedl,“ posmutní. „Začali jsme dobře, jenže pak jedna hloupá porážka v polovině všechno zlomila a nahlodala tým natolik, že jsme se z toho nevzpamatovali,“ ohlíží se. „Zpětně si trochu vyčítám, že se mi tehdy v lednu nepodařilo přesvědčit vedení, abychom tým trochu obměnili a doplnili,“ dodává ještě.
Následoval přesun do Kadaně, kde strávil Jaroslav Beck tři sezóny, během nichž mužstvo dvakrát postoupilo do předkola play-off a jednou se zachránilo v play-out. Trenérský bard tím pádem přišel také o možnost vyrazit s juniory na Světový pohár do Ufy, kam mladí Piráti odletěli v srpnu 2014. „Pracoval jsem u juniorských i seniorských týmů se skvělými lidmi, kterým bych chtěl poděkovat,“ vzkazuje.
„Nerad bych na někoho zapomněl, takže nechci jmenovat. Ale u týmů i v kancelářích jsem poznal lidi, kteří na svá místa patří a dělají tu práci výborně. Majitelům bych pak chtěl poděkovat, že jsem mohl pracovat v tak parádním zázemí a prožít asi osm nejúspěšnějších let kariéry,“ uzavírá Jaroslav Beck.