Vše začalo vlastně už během suché části přípravy. V polovině června se do světa rozletěla zpráva, že Piráti se během letních měsíců zúčastní stále prestižnějšího podniku zvaného European Trophy, který zahrnuje kluby předních evropských soutěží s výjimkou Kontinentální hokejové ligy.
A Piráti si v konkurenci Slovanu Bratislava, pražské Sparty, Kuopia, Jyväskylä, Linköpingu, HV´71 a vídeňských Capitals nevedli vůbec špatně. Jen jednou nebodovali a z osmi klání padli pouze třikrát z toho dvakrát v nájezdech.
Výsledkem bylo druhé místo ve skupině, které však vzhledem k nastaveným pravidlům neznamenalo postup na závěrečný turnaj Red Bulls Salute. Před Piráty se dostal pouze švédským tým HV´71 z Jönköpingu, až za nimi skončili například úřadující finští mistři z Jyväskylä.
Také další okamžik částečně zasahuje ještě do letní přípravy. Piráti v ní dvakrát porazili v té době úřadující držitele Prezidentského poháru pro vítěze základní části Tipsport extraligy. Na domácím ledě se dokonce skóre zastavilo na výsledku 7:0 z pohledu chomutovských hokejistů.
Někdo mohl namítnout, že se jednalo pouze o přípravu, jenže Piráti nasázeli sparťanské obraně sedm gólů také v úvodním vzájemném střetnutí v rámci základní části. Ve třetím kole před vlastním publikem sice ztratili vedení 5:2, ale v závěru strhli vítězství na svou stranu.
A ještě jednou utkání s týmem z Holešovic. Právě v něm se totiž David Hruška s definitivní platností prostřílel do Klubu hokejových střelců deníku Sport, kam jsou přijati kanonýři, kteří v součtu reprezentace a české nejvyšší soutěže nasází minimálně 250 gólů.
Dlouholetá opora Pirátů nejprve bekhendem z levé strany zvyšovala na 5:2, aby pak pět vteřin před závěrečnou sirénou zpečetila výhru Pirátů trefou do prázdné branky. Krátce po skončení zápasu dokonce David Hruška prohlásil, že si troufá i na 300 gólů mezi tuzemskou elitou.
Naposledy se hokejisté z nejslavnější soutěže světa pravidelně zapojili do hry v české extralize během ročníku 2004/2005, kdy se v zámoří celý rok nehrálo kvůli výluce. I tentokrát hledali majitelé a hráčské odbory společnou řeč déle, takže sezóna NHL se nerozběhla začátkem října, jak bývá zvykem, ale až krátce po změně letopočtu.
To způsobilo, že na extraligových kluzištích se proháněla celá řada osobností, které za normálních okolností působí za Atlantikem. Svého borce z NHL se dočkali také příznivci Pirátů. Vedení se dohodlo s Kladnem na zapůjčení Michaela Frolíka, který ve 32 startech čtrnáctkrát skóroval a přidal deset asistencí, což jej v týmové produktivitě základní části zařadilo i přes lednový odchod na druhé místo.
Přínos tehdy ještě čtyřiadvacetiletého útočníka byl nezpochybnitelný. Pět vítězných gólů hovoří za vše. Parádní představení si rodák ze středočeského města schoval na premiérový rodinný souboj proti bratrovi Martinovi ve třináctém kole na ledě Litvínova, kde hattrickem zařídil bod a Jaroslav Mrázek v prodloužení vystřelil druhý bonusový. Michael Frolík se v Chomutově rozehrál, v Chicagu následně pomohl třemi přesnými zásahy a sedmi finálními přihrávkami k vítězství Blackhawks v základní části NHL.
Dres Pirátů oblékli díky výluce ještě obránce Milan Jurčina, který ve 22 duelech zaznamenal tři asistence. Dvěma z nich se podílel na obratu střetnutí s Třincem a nyní bojuje ve slovenské reprezentaci o účast na svém čtvrtém mistrovství světa. Jason Chimera naskočil jen do pěti klání, ovšem hned ve své chomutovské premiéře v rámci 21. kola na ledě českobudějovického Mountfieldu rozhodl samostatné nájezdy.
Nováčkovská sezóna sebou nesla také značný zájem diváků. V průměru přišlo na každý zápas základní části 4178, což je téměř osmdesát procent kapacity SD ARÉNY. V tomto směru se Piráti zařadili na čelní místa v celé Tipsport extralize.
Hned třikrát se SD ARÉNA zaplnila do posledního místečka. Dvakrát tento stav způsobila hvězdná sestava kladenských Rytířů v čele s hrající legendou Jaromírem Jágrem a Tomášem Plekancem. Jednou nezůstalo volné místo během prvního domácího regionálního derby s Litvínovem v rámci 26. kola.
Reputaci jinak skvělých fanoušků poněkud pošramotil exces ze 17. kola, kdy do Chomutova zavítal Liberec mimo jiné také s Waynem Simmondsem v sestavě. Hráč tmavé pleti se nedočkal úplně bezproblémového přijetí. Chování části fanoušků řešila disciplinární komise, které vzhledem k rázným opatřením ze strany klubu uložila pokutu na spodní hranici možného rozpětí, přestože mohla i uzavřít stadion.
V létě posílil Piráty ze slovenské Banské Bystrice a nikdo jeho jméno pořádně neznal. Do branky se v Tipsport extralize poprvé postavil v pátém kole na ledě třineckých Ocelářů a útočníci soupeřů rázem museli zpozornět. Brankář Matúš Kostúr předváděl výborné výkony.
Tehdy dvaatřicetiletý muž s maskou se dvakrát představil ve venkovních duelech a pokaždé pochytal přes padesát střeleckých pokusů Třince a Zlína. Velmi dobře si vedl i v následujících dvou domácích kláních, takže v závěru první čtvrtiny soutěže se vyhříval na čele statistiky procentuální úspěšnosti zákroků, což je velmi dobrá vizitka, přestože si zkušený gólman tuto pozici neudržel až do konce dlouhodobé části.
Piráty už v závěru postupové sezóny zdobila neutuchající bojovnost, díky níž se nevzdávali za žádného stavu. Tuto vlastnost na vlastní kůži pocítili v první polovině základní části i extraligoví protivníci.
Několikrát se stalo, že mužstvo ztrácelo na soupeře, přesto dokázalo vyhrát. Z výjimečných obratů asi nejvíce zůstanou v paměti dva momenty, které se odehrály v SD ARÉNĚ. V desátém kole vedla karlovarská Energie na chomutovském ledě ještě na začátku 57. minuty o dva góly a těšila se na přísun všech tří bodů. Nejen protivníka muselo zaskočit, že v podkrušnohorském derby nakonec sebrali výhru Piráti, kteří vyrovnali a uspěli v prodloužení.
O osm kol později zavítali na sever Čech rozjetí Oceláři z Třince a po první třetině vedli 3:1. O první přestávce nejspíš řada fanoušků řešila, jak vysoká bude porážka Pirátů. Jenže ti vlétli do prostředního dějství s nevídanou vervou, v čase 33:27 vedli 5:3 a tento výsledek už na kostce nad ledem vydržel až do konce.