Ladislav Boušek svoji kariéru prožil právě na severu Čech a už jako malý oblékal modrobílé barvy. Právě v chomutovském klubu udělal své první hokejové krůčky. „S hokejem jsem začal asi ve svých sedmi letech v základně Chomutova a přivedl mě k němu můj otec,“ popisuje své hokejové začátky bývalý chomutovský forvard. „Od malička jsem nebyl zrovna moc vysoký a taťka hrál také v útoku, tak asi proto jsem zvolil právě útok,“ pokračuje. Od mala se Bouškovi líbila hlavně zámořská hokejová soutěž, ve které našel i svůj vzor. „Od mala jsem fandil komplexním hokejistům. Jako malý jsem hodně fandil Mariu Lemiuxovi,“ prozrazuje.
V modrobílém dresu působil dlouhých třináct sezón. Naskočil do 541 zápasů, ve kterých posbíral 433 bodů (211+222). Okusil i extraligu, když nastoupil za Karlovy Vary a Litvínov. Ve své kariéře si zahrál i zámořskou juniorskou soutěž, když jednu sezonu odehrál v kanadském týmu Olds Grizzlys. „Moje angažmá v Kanadě bylo v 17 letech a dalo mi to hlavně obrovskou životní zkušenost,“ prozrazuje šikovný útočník. V Chomutově ho fanoušci vídali s jednaosmdesátkou, jenž nosil na svých zádech. „V Chomutově jsem měl vždy osmnáctku, ani nevím proč, ale před jednou sezónou v áčku, si chtěl vzít toto číslo jeden můj starší spoluhráč a já jako mladík jsem mu ustoupil. Číslo jsem jenom otočil a vznikla z toho jednaosmdesátka,“ vysvětluje, proč zvolil právě kombinaci jedničky s osmičkou.
V letech, kdy Chomutovští hráli ještě druhou ligu, dostávali hodně příležitostí domácí junioři, mezi kterými vynikal i Ladislav Boušek. Svou první branku v dospělém hokeji vstřelil ve svých šestnácti letech v zápase s Libercem (27. 10. 1994). „První gól v áčku byl nádherný. Měl jsem z něj obrovskou radost,“ vzpomíná Boušek.
Po postupu do první hokejové ligy nastupoval v jednom útoku s Jírou a Hüblem. Tato nadějná řada se však rozpadla, když si Hübla vyhlédl extraligový Litvínov. „V mládí se málokdy povede dát dohromady tři hokejisty, kteří si prostě sednou. Petr Jíra i Vitktor Hübl jsou vynikající hráči a moc rád jsem s nimi hrál,“ vzpomíná na své spoluhráče. Své nejlepší sezony však zažil na pravém křídle vedle Koláčka s Gombárem. Jejich spolupráce vyvrcholila v sezoně 2000/2001. V této sezoně nebyl v první lize lepší útok. Body sbírali pravidelně, což se projevilo na celkové produktivitě celé soutěže. Vyhrál Koláček (61 bodů), druhý byl Boušek (58 bodů) a třetí Gombár (56 bodů). „Oblíbenějších spoluhráčů bylo více a to je samozřejmě spojené s určitými časovými úseky. Jak už jsem říkal, od mala až do áčka to byl Petr Jíra a Viktor Hübl, s nimiž jsem vyrůstal. Následně jsem hrál Kamilem Koláčkem a Jirkou Gombárem, kteří mi pomohli asi k nejlepším výsledkům mé kariéry. Dalšími zásadními spoluhráči byl Radek Šíp s Petrem Polodnou, s nimiž bylo hrát také paráda,“ popisuje Boušek. „Moc rád ale vzpomínám na všechny spoluhráče,“ dodává.
Už ve svém mladém věku měl Boušek o své kariéře jasno. „Je mi dvaadvacet let a mým cílem je dostat se do extraligy. Udělám pro to všechno. Žádný kontakt zatím nebyl, ale neskládám zbraně,“ prozradil svůj sen ještě jako mladý hráč. O rok později už nastoupil za Karlovy vary v pěti zápasech a v nejvyšší soutěži se rozhodně neztratil. Na své konto si připsal čtyři body za dva góly a dvě asistence. „Extraligová zkušenost byla jen pozitivní. Hned v prvním zápase se mi povedlo dát gól, tudíž na to vzpomínám rád,“ vzpomíná na angažmá v extraligovém dresu.
Nejvíce puků po střelách Ladislava Bouška museli z branky lovit brankáři Komety Brno, kterým vstřelil celkem dvacet branek. O jeden gól méně, tedy devatenáct, nastřílel do branek Ústí nad Labem a Písku. A jak se mu dařilo proti ostatním soupeřům? Olomouc (15), Havířov a Třebíč (14), Prostějov a Hradec Králové (13), Jihlava (11), Beroun (8), Liberec, Mladá Boleslav, Ostrava, Kadaň a Šumperk (7), Opava (5), Jindřichův Hradec a Most (4), Rosice, Havlíčkův Brod, Vrchlabí a České Budějovice (3), Karlovy Vary (2), Přerov, Mělník, Ytong Brno a Žďár nad Sázavou (1). „Oblíbenost soupeřů jsem nikdy moc neřešil. Nejoblíbenějším trenérem byl pan Josef Komárek, jenž mě v hokeji vedl od malička. Hodně mi také pomáhal můj otec, bez kterého bych ten hokej nikdy nehrál,“ vzpomíná na své protivníky a zároveň pátrá v paměti nad svým nejoblíbenějším trenérem.
Ladislav Boušek měl i jedeno čtyřgólové galapředstavení. V sezoně 2006/2007 čtyřmi góly pokořil Olomouc, která v Chomutově prohrála vysoko - 6:0. Třikrát se mu také povedlo vstřelit pověstný hattrick. V sezoně 1998/1999 to odnesl tým Komety Brna (11:3), 2003/2004 tým Třebíče (9:2) a v ročníku 2005/2006 tým Prostějova (5:3).
V sezóně 2005/2006 slavil vítězství v chomutovských statistikách. Za 44 kanadských bodů (24+20) mu právem patřila první příčka produktivity severočeského týmu. O rok později svůj úspěch zopakoval, v sezóně 2006/2007 zaznamenal 58 bodů (31+27) a odměnou mu byla třetí příčka produktivity celé první hokejové ligy. „Jako mladý jsem rád sledoval různé statistiky, ale čím jsem starší tak vím, že statistiky sami o sobě nedělají výsledky. U nás v Čechách jsou stejně nepřesné. Nikdo to pořádně nekontroluje, takže se to stává dost často, a to hlavně u druhých asistencí, kdy jí mají hráči, kteří pomalu nejsou ani na ledě,“ prozrazuje.
Mezi nejdůležitější branky Bouškovo kariéry patří vyrovnávací gól ve čtvrtém barážovém utkání o extraligu s Karlovými Vary (2000/2001) na 4:4. To ještě ale nebylo Bouškovo poslední slovo, když v samostatných nájezdech zařídil výhru Chomutova 5:4. Další důležitá branka byla branka vyrovnávací ve druhém utkání semifinále první hokejové ligy (2004/2005) na 2:2. Chomutovští v utkání nakonec díky brance Martina Noska zvítězili 3:2 a ujali se tak vedení v sérii 2:1. „Ani nevím, jaký zápas byl můj nejdůležitější, ale asi to byl zápas v Liberci, před baráží s Karlovými Vary, kdy Pavel Mošna rozhodl a my vyhráli první ligu,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý útočník.
Vždy, když chomutovští trenéři řešili, kdo půjde na trestné střílení, to moc složité neměli. Situaci jim totiž ulehčoval chomutovský specialista na samostatné nájezdy Ladislav Boušek, kterému se málo kdy stávalo, že by se při nájezdu mýlil. „Jako každý správný útočník jsem si na nájezdy věřil, ale za specialistu bych se rozhodně nepovažoval. Bez trenéra, který vám věří, to prostě nejde, ale není to jen o nájezdech.“ Například v sezóně 2006/2007, kdy o vítězi rozhodovaly samostatné nájezdy, vstřelil Boušek vítěznou branku hned pětkrát. V utkání s Prostějovem (2:1 s.n.), dvakrát v zápasech s Havlíčkovým Brodem (4:3 s.n. a 3:2 s.n.), jednou s Havířovem (4:3 s.n.) a v duelu s Hradcem Králové (2:1 s.n.).
Sezóna 2007/2008 byla pro Ladislava Bouška v Chomutově tou poslední. „Nejvíce ze všeho vzpomínám na fanoušky. Byli a jsou báječní. Vždycky mě hřálo u srdíčka, když skandovali moje jméno a za to jim chci moc poděkovat,“ říká s poděkováním všem, jenž mu fandili. V sezóně 2008/2009 začal oblékat kadaňský dres, ve kterém odehrál celkem tři sezony. „Do Kadaně mě poslali jako na farmu. Už jsem se jim sem nejspíš asi nehodil,“ vysvětluje důvod svého přesunu do nedaleké Kadaně. Ve žlutočerných barvách nastoupil ve 113 zápasech a posbíral 101 kanadských bodů za 47 gólů a 54 asistencí. V současné době můžete Bouška vidět v dresu Sokolova, ve kterém působí od začátku letošní sezóny. „Hraju druhou ligu v dresu Sokolova, ovšem tím se chci hlavně bavit. Cílem letošní sezóny je hlavně play-off a poté se uvidí. Samozřejmě, že budeme chtít dojít co nejdál,“ líčí ambice svého aktuálního klubu.
„Všeobecně rád sleduji hokej, takže sleduji i Piráty Chomutov. Pro mě to však byl a vždycky bude KLH Chomutov. Je tu nový stadion, starý zimák, to je už jen nostalgie, ale rád na něj vzpomínám a to hodně. Tomu zimáčku se žádný nevyrovná,“ vzpomíná na starou stodolu. „Rád vzpomínám ve spojení s chomutovským hokejem hlavně na fanoušky, které jsem svojí hrou chtěl bavit,“ dodává levoruký útočník. Ladislav Boušek se rozpovídal i o své rodině. „Má rodina to je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Mám báječnou manželku a nádhernou holčičku, na kterou jsem moc pyšný,“ popisuje.
Pro Piráty je premiérová sezóna v nejvyšší české soutěži nesmírně obtížná. Jedním z důvodů, proč se Piráti nachází tam, kde se nachází, byl i fakt, že v Tipsport extralize, díky výluce, nastupovali hvězdy z NHL. Jak vidí Ladislav Boušek šance na záchranu nejvyšší soutěže? „Myslím si, že to Chomutov udrží, ale s odřenýma ušima,“ zakončuje.