I po severočeském derby Vám fanouškům chomutovského hokeje přinášíme detailnější pohled na dva vybrané hráče. Podruhé v letošní sezoně jsme si posvítili na zástupce obranných řad. Oba dva se ve svých klubech teprve rozkoukávají, jelikož do svých nových klubů přišli před koncem přestupního termínu.Sledovali jsme chomutovského Atvarse Trubuncovse a ústeckého Miroslava Gureně.

Lotyššký reprezentant přišel pod vrcholky Krušných hor z karlovarské Energie, v jejímž dresu v letošní sezoně odehrál 34 zápasů a připsal si osm asistencí. Urostlý zadák letos figuroval i v širší nominaci své země na olympijské hry ve Vancouveru. Zkušeností má třiatřicetiletý zadák na rozdávání, vždyť během své bohaté kariéry si zahrál v několika hokejově vyspělých zemí Evropy, či startoval v lotyšském reprezentačním dresu na několika světových šampionátech.

Zkušený zadák Miroslav Gureň strávil prakticky celou základní část v sousedním Litvínově a na konci přestupního termínu se spolu s Martinem Heinischem stěhoval do krajské metropole. Stejně starý zadák si ve své bohaté kariéře vyzkoušel i jaký pocit to je, když hráč hraje nejlepší ligy na světě – NHL. V dresu Montrealu odehrál rodák z Uherského hradiště 36 zápasů a dokonce se mu povedlo vstřelit ve slavné lize i jednu branku.

Hodnocení:

V prestižním severočeském derby jenž oba hokejisté okusili poprvé v kariéře, byli oba vybraní hráči rozhodně vidět. Lotyšský reprezentant ve službách Chomutova nastupoval ve druhém obraném páru po boku slovenského zadáka Tomáše Brňáka. Statný bek se blýskl dvěmi povedenými žabičkami mezi obránce, které ovšem kolegové z útoku v gólovou radost nepřetavili. Horší okamžik prožil exkarlovarský obránce na začátku druhé třetiny, kdy jeho nedůrazu využil Janků a přihrávkou vybídl ke skórování Pazourka, který trefil ovšem pouze břevno. Současně byl novic v domácí kabině na ledě při první brance zápasu, ale také při brance soupeře na 2:2, u které si naopak plusový bod do statistik připsal Miroslav Gureň, což byl jeden ze světlejších momentů exlitvínovského zadáka. Ten nastoupil po boku Ondřeje Kříže a v několika případech měl problém s dobrým pohybem mladých chomutovských útočníků, kteří často následně vytvářeli vzruch před Salfickým.