Už je to nějaký pátek co naposledy oblékl chomutovský bílomodrý dres. Psala se sezona 2004-05 a chomutovský odchovanec ovládl bodování obránců svého mužstva, když si v pětačtyřiceti zápasech základní části připsal 28 bodů. Nyní se minimálně na měsíc vrací mezi mantinely ČEZ stadiónu, aby v době, kdy bílomodrou kabinu sužuje rozsáhlá marodka, vypomohl a současně se rozehrál po nepříjemném zranění.

„Užívám si to. Měsíc jsem nehrál žádné utkání, takže jsem trochu čekal na to, jak na tom budu. Trošku je ten výpadek ještě znát, ale tak je to vždycky, jelikož vždy je potřeba nějaký čas, než se do toho zase hráč dostane. Tým je tu kvalitní a tím je to pro mě jednodušší,“ říká ke svému návratu juniorský mistr světa.

V bílomodrém dresu prozatím odehrál dvě utkání a svou obnovenou domácí premiéru si odbyl proti houževnatému celku z Berouna. „Beroun hrál dobře, měli dobrý pohyb a rozhodně to pro nás nebylo jednoduché utkání,“ hodnotí zpětně pondělní střetnutí.

„Nabídli jsme jim několik šancí sami. První branka byla defakto z ničeho, třetí gól jsme si potom dali sami, takže takto jsme je sami udržovali v zápase. Pozitivní bylo, že jsme zůstali v pohodě a i když jsme prohrávali, tak jsme dokázali zápas srovnat. V poslední třetině jsme měli několik dobrých šancí, abychom zápas zvrátili na svou stranu, což se nestalo, a tak pro nás dobrý bod navíc po nájezdech,“ ohlíží se za utkáním, které Krušnohorcům v konečném součtu přineslo dva body.

V současné chvíli hájí David Hájek barvy extraligového mistra z Karlových Varů. Poslední měsíc však ze sestavy Energie vypadl, jelikož jej vyřadilo nepříjemné zranění. V utkání v brněnské hale Rondo byl ostře atakován u hrazení a výsledkem byl těžký otřes mozku.

„Před měsícem v Brně jsem utrpěl těžký otřes mozku, kdy jsem inkasoval úder na hlavu. Tři týdny jsem byl mimo hru a v podstatě jsem nemohl ani vytáhnout paty z bytu. Musel jsem být v klidu a potom jsem začal s tréninkem. Bylo potřeba dohnat fyzičku, jelikož ta pauza byla dlouhá. Pro mě je teď nejdůležitější hrát, jelikož zápas je něco jiného než tréninky,“ popisuje celou nepříjemnou záležitost.

Pro devětadvacetiletého zadáka je jistě velkým plusem, že jej jeho mateřský klub poslal na rozehrání právě do Chomutova, tedy do míst kde to velmi dobře zná a s hokejem začínal. „Určitě je to pro mě lepší. Přeci jen jsem tu doma, hokejové prostředí tu velmi dobře znám, takže jednoznačně,“ konstatuje.

Dobrou zprávou pro zástupce Klubu ledního hokeje z Chomutova, kde bude zkušený obránce minimálně měsíc hostovat, je skutečnost, že exkladenský obránce je po zranění již v pořádku. Navíc jej nepříjemné zranění nikterak nelimituje a ani si šikovný zadák nikterak zvlášť pozor na další nepříjemný hit nedává.

„Všechno je v pořádku. Myslím si, že bylo dobré, že jsem si tři týdny odpočinul, čímž se to celé zklidnilo a až na malé bolesti hlavy ze začátku, už je všechno v pohodě. Při samotné hře není čas myslet na to, aby si dal člověk pozor, to nejde,“ má jasno.

Hned od prvního tréninku jej potom hlavní chomutovský kouč Radim Rulík postavil vedle dalšího na měsíc příchozího zadáka Marka Posmyka. Společně prozatím odehráli dva zápasy a tak nebylo příliš času na jakékoliv delší vyzkoušení si vzájemné spolupráce. „Vždycky jsme hráli proti sobě, což si dobře pamatuji,“ říká s úsměvem na adresu svého parťáka.

Po duelu s berounskými Medvědy potom hodnotil zápasovou zkušenost. „S Markem se mi hraje dobře. Je to zkušený obránce, který umí podržet puk, má dobrou rozehrávku, dokážeme si na ledě vyhovět, takže v pohodě.“

Pro produktivního obránce je angažmá v dresu karlovarské Energie druhou extraligovou zastávkou. Předtím hájil barvy Kladna v jehož dresu byl zvyklý na boje v druhé polovině extraligového pelotonu. Dá se tedy s nadsázkou říci, že je chomutovský odchovanec na podobné boje, které zažívá i v letošní sezoně v dresu Energie, zvyklý, kdyby ovšem neměly Karlovy Vary přeci jen jiné ambice.