První čtvrtinu jste ukončili porážkou na ledě pražské Sparty, proti které jste sice dvakrát vedli, ale domácí strhli v závěru vítězství na svou stranu. Jak byste zhodnotil utkání z pohledu kouče?
„Odehráli jsme parádní utkání. Škoda třetí branky ve druhé třetině, protože věřím, že kdybychom vsítili tři branky, alespoň bod bychom si odvezli. Bohužel jsme gól nedali, ale dostali. Hráčům se nedá de facto nic říct. Hráli parádně a dodržovali, co jsme po nich chtěli. Jenom škoda bodů, protože jsme chtěli potěšit chomutovské fanoušky po domácí prohře se Zlínem.“
Na ledě soupeřů jste získali více než dvojnásobek domácích bodů. Z celkového počtu jednadvaceti možných jste si venku vybojovali patnáct, naopak v SD ARÉNĚ jenom šest. Čemu to přisuzujete?
„Venku se ukazuje tým z minulého roku, hrajeme podobně. Sami nevíme, proč to je. Mluvíme o tom a snažíme se na domácí zápasy připravovat. Je to tím, že venku hrajeme ze zajištěné obrany a soupeř se musí tlačit do útoku. Když hrajeme doma, musíme tvořit my. Pak nám utkání nejdou, jak bychom chtěli. Sice máme z domácích zápasů jenom šest bodů z osmnácti, ale žádný soupeř nás jednoznačně nepřehrál. Jednalo se jenom o individuální chyby nebo podcenění určitých situaci. Musíme na tom zapracovat. Víme, že to doma není dobré. Ale věříme, že tvrdou prací se nám podaří bilanci otočit. Díky Bohu, že se nám daří získávat body venku.“
Máte za sebou třináct střetnutí se všemi soupeři extraligy, sedm vyhraných utkání a šest porážek, jednadvacet bodů... Jaká byla první čtvrtina?
„Nepotěšili jsme fanoušky domácími výhrami, protože jsme brali tři body jenom jednou. Díky bohu, že se nám podařilo patnáct bodů uhrát venku. Dali jsme si interní cíl, uhrát body, které máme. Myslím, že bychom mohli čtvrtinu hodnotit známkou dobře, takže za tři.“
Na začátku ligy jste vyhráli pět utkání v řadě a několik kol byli na vrcholu tabulky. Nyní jste pořád v lepší polovině, ale bodový náskok se tenčí...
„Bylo příjemné, že jsme se pohybovali na pozicích, kde jsme se pohybovali. Naším cílem to určitě není. Cílem před sezónou bylo play-off a je jedno, jestli ho budeme hrát z předkola nebo rovnou postoupíme z šestky. Je důležité, abychom splnili cíl, který jsme si stanovili a potvrdili předchozí úspěšné sezóny.“
Můžete sérii porážek brát i pozitivně, aby si hráči uvědomili, že to nepůjde samo?
„Ukázaly nám to zápasy doma například s Plzní, když jsme nehráli úplně podle našich představ. Musíme být pokorní, pracovat a jít zápas od zápasu. Nelétáme v oblacích. Víme, jaká je naše role a jaké je naše místo. O to více budeme rádi, když budeme hokejovou veřejnost nadále překvapovat jako na začátku sezóny.“
V letní přestávce jste přivedli sedm nových hráčů, k čemuž přibyla jména i z partnerské Kadaně. Jak se vám podařilo posily zapracovat do týmu?
„Máme zkušené mužstvo, i když ne tak silné, jako bylo minulý rok. Dneska víme, že Jana Ruttu a Davida Kämpfa jsme nenahradili, což je jednoznačně oslabení. Hráči, kteří nastupují na jejich místech, potřebují nějakým způsobem čas. Jsou to mladí kluci, ať už Jakub Lauko nebo Alex Rašner. Časem se oni stanou hráči, kteří třeba v takovém utkání jako bylo se Spartou rozhodnou. Alex k tomu byl blízko, trefil tyčku. Pracujeme s týmem, který máme. Jiný mít nebudeme. Nechceme se na nic vymlouvat, budeme pracovat dále. Čtvrtá prohra s mužstvem nezamává, právě naopak. Budeme chtít sérii, co nejdříve ukončit.“
Už loni Jakub Lauko odehrál sedmatřicet zápasů, letos však dostává na ledě více prostoru i v oslabení...
„Kostru máme danou. Máme kádr takový, jaký máme. Nemáme ho úzký, takže musíme navázat na filosofii organizace. Chceme dát šanci odchovancům a hráčům, kteří prošli akademií nebo Kadaní. Jakub je na správné cestě. Čeká ho strašně moc práce. Sám vidí, že prostoru dostává více. Je jenom na něm, jak se s tím popere. Když bude mít kvalitu, bude mít icetime vyšší a vyšší.“
Do obrany přibyl v letní pauze Tomáš Slovák, kterého doplnili dva mladíci. Jak se vám jeví obrana?
„Tomáš Slovák je zkušený hráč, který se do formy pomalinku dostává. Alex Rašner je hráč ročníku 1996 a Mário Grman je roční 1997, kluci nikdy nehráli v rolích, jako hrají tady. Proti Spartě hrál Alex ve čtyřech becích, takže z tohoto pohledu je to pro ně strašně těžké. Ale kombinace s Kadaní je dobrá, je v něm obrovský potenciál stejně jako v Máriovi. Loni mohli hrát ještě v juniorských soutěžích, letos hrají extraligu. Jak jsme se přesvědčili, extraliga je vyrovnaná a těžká soutěž. Mladí hráči to mají strašně těžký. Zkušení soupeři jim nedají nic zadarmo. I oni budou pro náš tým prospěšní.“
Před sezónou bylo cílem umístění do desítky. Víte, jaká čtyři mužstva byste mohli pod sebe dostat?
„Je těžké teď soudit... První tým může prohrát s posledním, předposlední může porazit druhého. Chleba se bude lámat kolem Vánoc, kdy se bude hrát hodně zápasů. Pak je možno se bavit o tom, kdo bude padat dolů.“
V Kadani došlo v poslední době ke značným změnám – změně majitelů i trenérů. Funguje vzájemná spolupráce nadále stejně?
„Kadaň je dneska subjekt, který nespadá pod Chomutov, ale jsou smluvní dohody o hráčích, které tam budeme posílat a posíláme. Spojka mezi Kadaní a Chomutovem je Standa Mikšovic, který je s námi v dennodenním kontaktu stejně jako trenéři. Navíc tam máme trenéra, který působil v chomutovské mládeži, takže propojení je pořád stejné, jenom se jedná o samostatný subjekt. Může se stát, že budou mít jiný názor na to, jak chceme hokej dělat, ale zatím spolupráce funguje. Jen Kadaň neboduje, jak jsme si představovali.“
Kde shledáváte vy příčinu nevydařeného začátku Kadaně?
„S kolegou Petrem Martínkem Kadaň sledujeme, jezdíme tam. Hráči jsou mladí a možná nedosahují takových kvalit, jakých jsme si mysleli. Je to o tom, aby tvrdě pracovali, trénovali a ohráli se. Všechno je o tvrdém tréninku a práci. Když budou mít hráči na první místě hokej, budou se chtít rozvíjet, a pokud to v nich je, tak to z nich trenéři dostanou. My pak můžeme pomalu pokukovat, komu dáme šanci.“
Před sezónou bylo oznámeno nesestupování a uzavření WSM Ligy. Jak to vnímáte vy?
„Když budu mluvit za sebe, uzavření první ligy jednoznačně může suplovat různé Dukly. Hráči by měli tvrdě trénovat, v čemž si myslím, že je největší mezera českého mládežnického hokeje. V tuhle chvíli talentovaní hráči mají možnost výborně trénovat v parádních podmínkách a k tomu hrát hokej na velké úrovni. První liga je podceňovaná a těžká soutěž, o čemž se mladí kluci po první čtvrtině přesvědčili. Když se liga uzavřela, mají klid na práci a je to jenom na nich. Podle mě by měl tenhle projekt sloužit k tomu, abychom vyprodukovali, co nejvíce hráčů pro první mužstvo.“