Benjamine, co stálo za dvěma prohrami Na Lapači?
„Řekl bych náš přístup ke hře. Po dlouhé cestě jsme sice odehráli dobrý zápas, ale nájezdy jsme bohužel nezvládli. Druhý zápas jsme si mysleli, že to půjde lehce, když jsme ten první odehráli dobře. Mysleli jsme si, že to půjde samo, ale rychle jsme narazili. Vsetín je na tom individuálně hodně dobře a mají tam i kluky z první ligy dospělých. Mají velkou kvalitu.“

Doma se povedla stíhací jízda…
„Stav byl 0:2, takže hodně kluků už přemýšlelo o konci sezóny, takže jsme si museli sednout a probrat se. Řekli jsme si, že to takhle nejde a musíme začít naším přístupem v hlavě, jestli s tím něco chceme udělat. Podle tréninků a podle toho, co říkal pan trenér u videa, jsme byli přesvědčení, že sérii doma můžeme zdramatizoval. Po první výhře na 1:2 v sérii jsme chtěli udělat všechno, abychom ji srovnali. Teď je to 2:2 a psychická výhoda je do Vsetína na naší straně.“

Co bude rozhodovat pátý zápas?
„Komu potečou nervy první, protože Vsetín je velmi kvalitní mužstvo, ale je na ně tlak. Bude hrát doma, měl dva mečboly, ale neproměnil je. Byli jsme teď dva zápasy na lopatě a tam musíme jet s tím, že jsme i potřetí. Oni budou taky nervózní. Snad to urveme.“

Jak náročná byla situace konkrétně pro vás?
„Už někdy v půlce sezóny a v době, kdy výsledky nevypadaly nijak dobře, pořád jsem věřil v postup do extraligy. Snažil jsem se pro to dělat maximum. A to platilo i po zápasech na Technice, kde jsme hráli špatně. Vím, že v play-off musím podávat nadstandardní výkony, abychom měli šanci uspět. I když hrajeme dobře, do defenzivy to občas není z naší strany úplně stoprocentní. Snažím se týmu maximálně pomoct.“

Čtvrté utkání nedohrál kapitán Jan Vostiňák. Jak velká to bude ztráta?
„Myslím, že velká. I když se mu nedařilo tak, jak by chtěl, pořád je kapitán a kluci k němu v některých věcech vzhlíží. Dokáže zařvat a pro tým je to jenom dobře, protože se pak dokáže semknout. Snad se to nějak zvládne. Vosty je bojovník a udělá všechno pro to, aby nás alespoň přijel podpořit, i kdyby nemohl zasáhnout do hry.“

Mrzí hodně, že vám nezůstala nula?
„Už si dělám z kluků legraci asi tři měsíce. Vždycky, když už je nula blízko, tak mi to na konci zk*rví. (směje se) Samozřejmě si dělám srandu. Pro nás byl důležitý ten bod, aby byla série 2:2. Moje nula už je navíc, i když jsem ji samozřejmě chtěl. Chtěl jsem ji už v posledním kole s Pískem, chtěl jsem ji ve třetím zápase proti Vsetínu, ale vždycky jsem o ní přišel. Když se ale bude vyhrávat, tak s tím nemám problém.“

Pátý zápas Na Lapači až vybízí k nájezdům. Co do nich?
„Před sérií jsem mluvil s panem trenérem Lehnertem o tom, co někteří kluci dělají, kdo je šikovný na hokejce a kdo radši střílí. Takže už v prvním zápase jsem věděl, ale stejně mi tam jeden nájezd proklouznoul, protože to hezky trefil. Teď se asi před pátým zápasem podívám hráče po hráči, kdo a jak jezdí, kam střílí. Musím to ale vědět jenom tak bokem. Kdybych měl v hlavě jenom tu jednu věc a soupeř udělal něco jiného, je to blbé. Prostě si na to musím dávat jenom lehce pozor.“

A co pro kluky do ofenzivy? Dáte si na tréninku víc nájezdů?
„Já určitě ne, já na ně kašlu. (usmívá se) Spíš jim jenom řekneme, co a jak. Pavlíček je 2004ka, docela šikovný kluk, ale oproti mě není tak rychlý, takže asi budeme mluvit o nějakým rozpohybování anebo střele na beton. Nemůžou kluci dělat třeba to, co dělají na mě v tréninku, protože na každého gólmana platí něco jiného.“