Je pro mládež velkou komplikací jenom jedna ledová plocha v aréně?
„Nepočítali jsme s tím, takže jsme museli upravovat tréninky a spojit některé třídy dohromady, protože nám navazují na školní rozvrh. Na druhou stranu jsme si pomohli tím, že máme na ledě vyšší počet trenérů, takže můžeme tréninky rozložit na více stanovišť. Měsíc bychom měli zvládnout. Některé tréninky druhé třídy uděláme ve Vrskmani, takže z pohledu tréninků je to v pohodě. Akorát některé zápasy jsme museli vyřešit, teď třeba junioři hrají v Klášterci nad Ohří.“

Mají nejstarší mládežnické kategorie kvůli tomu třeba méně tréninků na ledě, než jste plánovali?
„Chtěli jsme od září najet na školní program, což znamená, dát do programu ranní tréninky, které nám nyní u dorostu odpadly. Chtěli jsme v úterý a ve středu trénovat od půl osmé do čtvrt na devět, ale to není možné, protože mají tréninky školní třídy. Z hlediska juniorky je problém v tom, že má tréninky v pozdních hodinách, takže se kluci dostávají domů třeba až v deset hodin, což není ideální.“

Pojďme k samotné přípravě dorostu, kterou jste zahájili domácím turnajem…
„Byl jsem spokojený hlavně s utkáním proti Kladnu, protože jsme po dobrém výkonu dostali nešťastný gól. Zpětně mě mrzí, že jsme nesehnali více extraligových týmů, abychom se poměřili se silnějšími soupeři.“

Narazil jste na nějakou překážku v herním projevu?
„Celou přípravu i na tréninku nás provází oblast koncovky, abychom byli v zakončení aktivní a rychlí. Občas situace přehráváme. Jsou tam návyky, že jsou hráči v zakončení laxní, dlouho jim trvá a ještě hledají spoluhráče, takže pak nám to tam nepadá ani v zápasech. Nejsme efektivní, což je problém, který máme. Jako druhou bych zmínil odolnost vůči soubojům a tvrdé hře do těla, což nám ukázal zápas s Mannheimem. Nedokázali jsme se jejich tvrdé hře přizpůsobit, abychom ustáli souboj a ještě potom podstoupili další. Byl pro nás kvalitní soupeřem, ale mohli jsme proti němu odehrát lepší zápas, jenomže se soubojem necháme ovlivnit a pak už tam není naše hra.“

Který soupeř vás nejlépe prověřil?
„Už jsem zmínil zápas s Kladnem. Pak se nám extrémně vydařil druhý zápas s kláštereckou juniorkou, když už jsme měli kádr stažený na nějakých šestnáct hráčů. Kluci duel odšlapali a drželi se plánu, který do nich už několik měsíců dostáváme. Navíc byli efektivní v zakončení. V prvním vzájemném zápase jsme měli kádr širší, první polovina utkání ještě šla, ale pak jsme dostali nešťastné góly a výsledek vypadal, jak vypadal. Hodně jsme také hráli s karlovarským béčkem, měli jsme proti němu v některých zápasech převahu, ale trápila nás koncovka, takže výsledek byl třeba 2:1 a objevovala se nervozita, protože zápas za tohoto stavu může dopadnou ještě jakkoliv. V generálce na nás Kobra na malém kluzišti vletěla a nebyl to vůbec jednoduchý zápas. Doufal jsem, že budeme dominantnější, ale ukázala nám, že v celé soutěži musíme být ve střehu. Zažil jsme si v minulé sezóně s juniorkou druhou nejvyšší soutěž a myslím, že nás i v dorostu čeká něco podobného – nebudeme soupeře válcovat o pět gólů. Půjdeme po vítězstvích o gól, což nám bude stačit. Určitě soupeře nepřejedeme o parník.“

Zmínil jste stažení na šestnáct hráčů. Byla během srpna vysoká fluktuace hokejistů?
„Po letní přípravě jsme vyřadili jednoho hráče a teď držíme kádr na čtyřiadvacet až pětadvacet hráčů, které máme do tréninkového procesu pohromadě. Akorát teď posledních čtrnáct dnů už hraje kádr, který by měl nastoupit v soutěži. Ostatní kluci chodí hrát do Klášterce.“

Co by mělo být pro tým charakteristické?
„Hodně jsem vsadil na kluky, kteří dobře bruslí a mají kondici. Chtěli bychom hrát agresivní hokej s napadáním a dohráváním soupeře. Chceme, aby byli kluci odolní v soubojích a neřešili, když je někdo trefí. Musí souboj ustát, aby se pak neděly žádné negativní věci. Proti Němcům jsme na tohle dojeli. Takže jsem na nějaké hráče vsadil, ostatní mají vyřízené nějaké střídavé starty a dveře určitě nemají zavřené, protože je uvidíme v tréninku a o místo v sestavě si můžou říct. V soutěži máme strop sedmnáct hráčů, takže tahle místa bychom chtěli využít a hrát na sedm beků s deseti útočníky, abychom vydrželi celých šedesát minut hrát náš hokej s podporou obránců. Samozřejmě se do toho kluci musí nutit, protože je jednodušší postavit se na dvě nohy, ale my potřebujeme, aby soupeře přečíslovali. Pak také budeme reagovat podle výsledků.“

Jak máte v mužstvu rozložené ročníky?
„Myslím, že početnější máme skupinu hráčů ročníku 2007, u kterých je znát lepší tréninková morálka, protože už jsou za ten rok naučení. Mladší kluci mají ještě nějaký čas, aby se do systému maximálně zapracovali. Když to srovnám s juniorkou za poslední roky, cítím, že je práce jednodušší a celý tréninkový proces je rychlejší. Když se podívám na soupisku, máme z pětadevadesáti procent chomutovské kluky anebo hráče z regionu, kteří už jsou víceméně navyklí na herní systémy, které tu už dva až tři roky děláme.“

Jací hráči se vám z devítky posunuli?
„Část hráčů ročníku 2008 odešla, někteří patřili k rozdílovým, ale další nám tady zůstali. A já jsem samozřejmě rád, že tady zůstali. Teď už ale musí začít makat v tomhle týmu, protože pro ně nebude jednoduchá ani tahle soutěž, takže musí přepnout ze sportovních tříd o stupeň výš. Já osobně bych od nich ještě chtěl lepší tréninkovou morálku a aby o hokeji více přemýšleli, drželi systémové věci a nebyli lehkovážní.“

Jak se těšíte na start na soutěže, až to konečně vypukne?
„Těším se a musím přiznat, že pociťuju i nervozitu, protože neznáme sílu soutěže. I když utkání s Kobrou nám něco málo ukázalo. Jdeme do soutěže s respektem a už se těším. Cíle máme nejvyšší!“