Zkuste přiblížit, jak vaše výrazné zapojení v klubu vzniklo...
„Už jsem to říkal za tu krátkou dobu několikrát. (usmívá se) Na hokej chodím
nějakých pětatřicet let. Můj taťka dělal ještě na starém zimáku pořadatele a na
hokej mě začal brát, když mi bylo asi šest let. Od té doby místní hokej sleduju
a zažil jsem s ním dobré i špatné chvíle. V posledních letech sleduju
neutěšenou situaci a trochu víc do ní vidím, protože naši firmu tu jako jednoho
z hlavních sponzorů zastupoval kolega. Na jaře jsem viděl, že situace je
opravdu dramatická. Opět použiju větu, kterou se řídím a opakuju ji: Když
můžeš, tak musíš. Proto jsem přišel, sondoval jsem, jak to vypadá, a nabídl
jsem pomoc, která se v tuto chvíli realizuje. Uvidíme, jaký celá situace
nakonec dopadne.“
Vidíte od začátku
vašeho zapojení pozitivní vývoj?
„Jednoznačně jím podle mého je zapojení dalších lidí, kteří zastupují rodiče
mládežníků i trenéry, což je splnění toho, co jsme si řekli na úplně první
schůzce, kde jsem byl. Shodli jsme se, že chceme, aby se klub vrátil
k rodinnému prostředí a rodinné atmosféře. Proto jsme vše komunikovali
s partnery, rodiči, veřejností i nejdůležitějším partnerem, kterým je
město.“
Řadu fanoušků zajímá,
jak v tuto chvíli vypadá skládání rozpočtu na A-tým. Co byste jim
odpověděl?
„Často se setkáváme s tím, že lidé vyčkávají, co se bude dít. Jenže si
musíme uvědomit, že nejsme v situaci, kdy budeme stavět A-tým na řečech o
tom, že když dá ten, tak já se přidám. Musíme mít jasno a na ty peníze vidět,
aby se neopakovalo to samé, co v posledních letech, kdy ke konci sezóny
docházely peníze a ti, co je přislíbili, řekli, že je nedají. Pokud máme říct,
že A-tým tady opravdu bude a bude hrát Chance ligu, musíme mít zasmluvněné
reklamní plnění na celý rozpočet. Samozřejmě součástí toho je i zájem fanoušků,
který jsme zaznamenali. Jsme rádi, že jsou lidé, kteří chtějí klubu pomoct.
Právě teď je ta nejlepší chvíle, kdy to udělat, aby si klub nedal k výročí
75. let ‚dárek‘ v podobě toho, že tu poprvé v historii nebude
seniorský tým. Ta možnost bude právě prostřednictvím výročního utkání, které
brzy představíme, a už nyní můžou fanoušci podpořit klub prostřednictvím transparentního účtu Patriot Pirátů Chomutov. Jsem moc rád, že už to někteří
udělali a moc jim za to děkuji. Stejně tak chci poděkovat těm, se kterými jsme
se na podpoře už domluvili nebo se kterými jsou jednání ve finální fázi.“
Představuje podle vás
uvolnění dotace od města pozitivní signál právě pro váhající subjekty, že se
důvěryhodnost klubu přece jen zase pomalu zvyšuje?
„Myslím si, že jde o dobrou zprávu hlavně v kontextu toho, že o uvolnění
dotace rozhodly hlasy napříč politickým spektrem. Náš tým dostal šanci od všech
politických subjektů v zastupitelstvu a město tím dalo jasně najevo, že
všichni stojí o to, abychom se klub pokusili zachránit včetně seniorského
hokeje. Momentálně jsme v bodě nula a nechceme se vracet do minulosti,
i když nám po ní zbyla velká koule u nohy. Většiny z nás se totiž minulost
netýká, protože jsme doteď byli ‚jen‘ fanoušky nebo rodiči. Potřebujeme být
důvěryhodní, abychom nemuseli nikoho přemlouvat, že to opravdu chceme dělat
jinak. Právě uvolnění dotace je jedním z kroků, na kterém jsme ukázali,
jak to chceme dělat. To znamená, že jsem maximálně transparentní a dohodli jsme
se městskými organizacemi na splátkových kalendářích nebo okamžité úhradě,
pokud se jednalo o nižší částky. Město dává uvolněním dotace signál, že nám
důvěřuje, což nám zároveň dává šanci dál se pokoušet, aby klub fungoval.
Otázkou v tuto chvíli je, zda jen s mládeží nebo i se seniorským
hokejem.“
Zmínil jste minulost.
Setkáváte se s ní při jednání se sponzory často?
„Poměrně často zní první slova ve smyslu, že Piráti jsou černá díra. Já tenhle
názor samozřejmě respektuju, ale myslím si, že je zkreslený. My jsme tady teď,
abychom pomohli. Chápu, že někdo tu důvěru už mít nemusí, ale byl bych rád, aby
si lidi uvědomili, že čára za minulostí se udělat musí. Vnímám i názory, že by
bylo lepší začít úplně odznova. Já osobně to jako nejlepší cestu nevidím.
Nemáme to spočítané úplně podrobně, ale je potřeba si uvědomit, že případným
založením nového subjektu, který by začal úplně dole, bychom přišli o možnost
obchodovat za dobrých podmínek práva na hráče, utíkala by nám mládež a horko
těžko bychom udrželi nejnadějnější jedince. Navíc vybudování současné pozice
sportovní cestou by z mého pohledu bylo v takovém případě mnohem
nákladnější než převzít nejnutnější závazky, aby klub mohl pokračovat
v Chance lize.“
Váš současný pohled
na reálnost sestavení rozpočtu, který by garantoval bezproblémové fungování
mužstva v Chance lize?
„Jsem realista a nic nechci stavět na příslibech, takže teď jsem trochu
skeptický, ale nevzdáme se bez boje. Teď napínáme všechny síly, abychom ten
rozpočet dali dohromady. Budu se opakovat, ale věřím, že všichni váhající nás
v tom po rozhodnutí zastupitelstva co nejvíc podpoří. Budeme rádi opravdu
za jakoukoliv pomoc. Nerad bych se ale dostal do situace, kdy bychom rozpočet
nenaplnili a subjekty by začaly chodit, že by nám peníze daly, pokud bychom
začali hrát. Prostě nemůžeme začít hrát, pokud na to nebudeme mít peníze. Takže
jestli nás někdo chce podpořit v naší snaze, apeluji na něj, ať nevyčkává,
protože by to mohlo mít fatální následky. Nejbližší dny z mého pohledu
ukáží, jak moc je Chomutov hokejové město.“