Představuje aktuální zastavení amatérského sportu pro A-tým velkou komplikaci?
„Bohužel se nehraje. (povzdechne si) My bychom nejraději hráli, protože máme nějaký cíl, za kterým chceme jít. Je to nepříjemné, když se nehraje ani netrénuje.“

Donedávna bylo možné se připravovat v sektorech po šesti. Ani o tom jste neuvažoval?
„Máme trochu problém v tom, že řada kluků chodí do práce a pořád jsme amatéři. Navíc vím, že někteří kluci byli pozitivní a někteří v karanténě podobně jako já, kvůli čemuž měli někteří nepříjemnosti v práci. I z toho důvodu se každý musí připravovat sám.“

Zmínil jste karanténu. Pokud se nepletu vy máte za sebou už čtvrtou. Jak velký nápor na psychiku to je?
„Jednou jsem byl v karanténě na jaře, teď dvakrát praventivně a nakonec mě koronáč dostal. Naštěstí jsem měl jen mírné příznaky. Jeden den jsem měl horečku, bolela mě záda a ztratil jsem čich, ale nic hrozného naštěstí. Jinak člověk kouká z okna nebo na televizi, aby to přežil. Přežít se to dá, ala ta nuda příjemná není.“

Když se vrátíme k hokeji, zvláštní byla už příprava, během níž se musely rušit zápasy. Jednalo se o velký problém před startem krajské ligy?
„Nepříjemné to bylo, ale na druhou stranu to měli a mají všichni stejné. Situace je špatná. Nikdo neví, co bude druhý den, což se ukazuje i teď. My jsme měli před prvním přípravným zápasem i málo tréninků. Já jsem byl v karanténě, takže jsem stihl s týmem jeden trénink a de facto z voleje jsme jeli na zápas, jehož první třetina podle toho vypadala. Když jsme si něco řekli, náš výkon se zvedl, i když jsme prohráli. Pak jsme potrénovali a povedl se nám domácí přípravný zápas s Chebem. Hráli jsme, co jsme trénovali a co jsme si řekli. Pak zase přišla karanténa a tak je to pořád dokola.“

Měl jste před prvním mistrovským utkáním kvůli tréninkovému a zápasovému manku obavy?
„Musím před klukama, kteří sem přišli, smeknout, protože to berou neskutečně vážně. Samozřejmě nemohli a zase nemůžou být na ledě, ale chodí sami trénovat na suchu nebo do posilovny, když to jde. Vážně klobouk dolů, jak chtějí a jak chtějí pomoct klubu, aby se dostal zpátky, kam patříme. Absence ledu je velký problém kdykoliv.“

Možná o to důležitější byla výhra na úvod krajské ligy v Kadani, že?
„Samozřejmě jsme rádi, že jsme první mistrák vyhráli, ale drtivá většina týmů se potýkala s podobnými problémy jako my, jak už jsem říkal. Třeba Kadaň odehrála jen jeden přípravný zápas. Navíc musíme počítat, že soupeři se na nás budou chtít doma i u nás vyštengrovat. Budou chtít podat stopadesátiprocentní výkon, protože proti nim budou Piráti, kteří hráli extraligu a první ligu. Každý se bude chtít ukázat, takže pro nás bude těžké každé utkání.“

Po letech každodenních tréninků včetně i tří zápasů týdně máte k dispozici dvě jednotky a mužstvo hraje jedno utkání. Jde o velký nezvyk?
„Je to velký rozdíl. Na druhou stranu pořád všechno směřuje k tomu, že chceme vyhrát utkání, protože máme nějaký cíl, který chceme splnit. Je pravdou, že tréninků máme méně, ale třeba já jsem na ledě v podstatě každý den, protože trénuju ještě žáky, ale kluci z áčka by samozřejmě potřebovali být na ledě víc, než to bylo doteď.“

Musel jste při menším počtu tréninků a zápasů nějak měnit zažité návyky?
„Neřekl bych, že jsem musel něco měnit. Naopak. Znovu se vrátím k prvnímu utkání v Mělníku, kam jsme jeli z voleje. Jeli jsme tam s tím, že si jdeme zahrát a ono to nějak dopadne – bez systému. Byli jsme jak neregistrovaní, kteří si jdou zahrát v devět hodin večer. My jsme tam přijeli ne úplně připravení a Mělník už měl nějaký systém, protože byli z předešlé sezóny trochu pohromadě. Pak jsme na trénincích před Chebem pracovali na systémových věcech a bylo to znát. Už to mělo hlavu a patu, takže jsme byli lepší.“

Volíte náplň tréninků o to pečlivěji, když máte k dispozici jen dva týdně?
„Je to tak. Párkrát se do tréninku zařadily taktické věci a myslím, že pár kluků se s tím setkalo poprvé, přestože jde o dobré hokejisty, tak zkrátka skončili hodně brzo nebo nepůsobili ve vyšších soutěžích. I tohle byl trochu problém, protože někteří ze začátku trochu koukali a úplně nevěděli, co a jak. Mít víc tréninků, mohli bychom na tom pracovat ještě víc, ale je dobře, že určitý základ už kluci vstřebali.“

Hráči jsou amatéři, chodí do práce. Jak se v takových podmínkách rodí sestava na zápas?
„Před prvním mistrovským zápasem v Kadani jsme měli se sestavou trochu problémy, protože nám na poslední chvíli vypadl Jarda Kůs a třeba Petr Freiberg byl zkrátka v práci, což jsme věděli. To je přesně důvod, proč musíme mít trochu širší kádr, abychom mohli nahradit kluky, kteří budou mít nějaké povinnosti, které nebudou moct přeložit. Už jen třeba z důvodu, že máme v kádru trenéry juniorky nebo dorostu, kteří můžou být na tripu, nebo budou kluci v práci. Každý chce hrát, ale některé věci se zkrátka posunout nedají a všichni si musí uvědomit, že jsme amatéři, kteří v některých případech chodí do práce i o víkendech. Ohledně sestavy hodně pomáhá Petr Jíra, díky kterému můžeme mužstvo doplnit o juniory, které trénuje. Ti kluci jsou kvalitní a v áčku nám pomůžou.“

Přínos mladých ostatně ukázal i domácí přípravný zápas s Chebem…
„Musí to tak být, to je jasné. Starší pardálové to hrají díky zkušenostem hlavou, ale potřebujeme i kluky, kteří nám to trochu odbruslí, což se ukázalo s Chebem i v Kadani, kde se zápas povedl Kubovi Jarošovi. Mladí dají do hry trochu šmrnc, rychlost a dravost, což být musí. Jen na zkušené kluky to úplně hrát nemůžeme. Mladíky určitě budeme zapracovávat.“

Na zápasy zatím chodí maximální povolená kapacita diváků, také v Kadani jste měli velkou podporu z hlediště. Je to velká vzpruha?
„V Kadani už jsme s podporou tak trochu počítali, ale překvapilo nás, kolik lidí přijelo do Mělníku. A to se nebavíme o návštěvě na domácí přípravu s Chebem. Musím před fanoušky smeknout, že na nás nezanevřeli, i když klub si prošel hodně složitým obdobím. Vím, že hodně lidí nám fandí a přeje nám, abychom se dostali, kam patříme. Za to všem moc děkuju, protože to se jen tak nevidí.“

Trénujete i sedmou a devátou třídu, které rovněž hrají o víkendech jako áčko. Co se stane při kolizi mládeže a seniorů?
„Máme s vedením dohodu, že přednost má mládež. Sešlo se to hned v první kole v Kadani, kdy žáci hráli v Karlových Varech, takže jsem na áčko přijel až na poslední třetinu. Utkání ohledně ledů, začátků a dopravy plánuje Martin Pašek, který dělá maximum, aby se moje třídy s áčkem nekryly. Je to složité a někdy se to zkrátka nepovede, takže případně pojedu se žáky.“