Dalším soupeřem s kterým se hokejisté Chomutova popasují bude nováček z Tábora. Hrát se bude na táborském ledě a i když obě mužstva od sebe dělí patnáct bodů, nedá se čekat žádná snadná záležitost, což dobře ví i chomutovský obránce Aleš Pavlas.

„Tábor bude další těžký, urputný soupeř, který má v týmu mnoho zkušených hráčů, takže bych jej neviděl úplně jako nováčka. Jako každý tým se na nás budou chtít vytáhnout. My se do nich budeme muset tlačit a oni zase budou mít zvýšenou motivaci, v čemž je budeme muset předčít a přidat ještě něco navíc z hokejovosti,“ hledá recept na osmého soupeře v sezoně zkušený bek.

Hokejisté z husitského města prozatím okupují dvanáctou pozici se ziskem šesti bodů, ovšem vyrovnanost soutěže dokazuje mimo jiné fakt, že šest bodů mají další čtyři celky a při určité konstelaci se může stát, že hokejisté Tábora budou po osmém kole na chvostu prvoligové tabulky.

Aleš Pavlas
Pozice: obránce
Datum narození: 30.1.1982
Výška: 176 cm
Váha: 84 kg
Hůl: pravá

Zápasy v Chomutově - sezona
Zápasy: 7
Branky: 1
Asistence: 2
Body: 3
TM: 4
+/-: 2

Zápasy v Chomutově - THC
Zápasy: 4
Branky: 1 
Asistence: 1
Body: 2
TM: 4
+/-: -3

„Liga je nesmírně vyrovnaná a bodovat může každý s každým a my musíme jít postupně, krůček po krůčku, mít pokoru k soupeřům, ale zároveň ukázat i kvality, které máme. Dle mého je to recept, který nás povede k úspěchu,“ míní v minulosti hráč například extraligového Kladna.

Tábor je pro mnohé chomutovské hokejisty novou destinací na hokejové mapě. Z dospělého hokeje má zkušenost s tamním hokejem jen několik hráčů, kteří s Kohouty bojovali v druhé nejvyšší soutěži. Další skupinu tvoří hráči, kteří na táborském ledě hrávali v mládežnickém věku. Jedním z nich je i parťák Kuby Trefného.

„V Táboře jsem hrával v žácích, jelikož jsem z Havlíčkova Brodu a Tábor byl náš pravidelný soupeř. Bylo to někdy v osmé, deváté třídě, od té doby jsem tam nebyl,“ pátrá v paměti.

Chomutovští tak pojedou na jih Čech bojovat o prodloužení své neporanitelnosti v úvodu sezony. Prvních sedm utkání nového ročníku zvládla parta Radim Rulíka na výbornou a na první příčce prvoligového pelotonu ji hřeje plný počet bodů. „Podobnou sérii v úvodu sezóny si nevybavuji,“ říká Aleš Pavlas.

O tom, že by povedený vstup do sezóny byl hlavním tématem v chomutovské kabině, nebo že by se hokejisté Chomutova vznášeli v oblacích, nemůže být ani řeč. „Nemyslíme na to, spíš se špičkujeme zápas od zápasu již od začátku sezony. Nálada v týmu je dobrá, ale nepřeceňujeme to, jelikož sezona je dlouhá. Nejdůležitější zápasy přijdou v únoru a do té doby je potřeba se dobře připravit, získat pohodu, a potom to dobře prodat,“ uvědomuje si zkušený zadák.

Prozatím poslední vítězství, které si svěřenci Radima Rulíka připsali, byl domácí duel s Olomoucí. Ačkoliv bílomodří nezačali dobře, tak si díky čtyřem trefám v druhé části hry zajistili potřebný klid a vedení potom v klidu přetavili v sedmou výhru.

„Jsme rádi, že jsme utkání zvládli, jelikož se vítězství nerodilo vůbec snadno. Olomouc přijela bránit a nám to navíc v první třetině vůbec nešlo. Měli jsme zejména špatný pohyb. Hodně nám pomohl první gól z přesilovky, který nás nakopl a i diváky zvedl,“ rekapituluje.

Při porovnání první a druhé třetiny v podání Klubu ledního hokeje bychom příliš totožného v sobotním duelu proti Olomouci nenašli. V první třetině dobře bránící Hanáci neměli se Severočechy větší problém, v druhé části se včas nestačili ohánět a čtyřikrát inkasovali. Kde nastal největší zlom?

„Jednoznačně jsme museli zvýšit otáčky a celkově zlepšit pohyb, protože ten v první třetině nebyl dobrý. Probrali jsme několik věcí, které by mohly na Olomouc platit a podařilo se,“ vypráví spokojeně domácí šestnáctka.

Sám poctivý obránce přispěl svou pšenkou do mlýna, když krásnou ranou od modré čáry zvyšoval domácí náskok. „Standa Mikšovic mi pěkně bekhendem přes protihráče přihrál na modrou a já jsem se potom snažil trefit to někam nahoru. Výborně někdo zaclonil brankáři a spadlo to tam, za což jsem rád,“ popisuje gólový okamžik.

Ačkoliv sedmadvacetiletý obránce nepatří k hráčům, kteří pravidelně překonávají brankáře soupeře, moc nechybělo a mohl se novic v domácí kabině do listiny střelců zapsat v jednom utkání hned dvakrát, což by možná byla pro usměvavého obránce premiéra.

„To byla škoda. Zdeněk Skořepa mě při přesilovce skvěle našel volného u tyče, jelikož se všichni soustředili na Standu Mikšovice mezi kruhy, tak jsem si zajel za beka. Zkusil jsem to z první, ale brankář to skvěle chytil. Každopádně já jsem rád i za jeden gól,“ ujišťuje se smíchem.

První start, hattrick, vychytaná nula, ale i první branka, za to vše se vždy něco do kasy platí. A jelikož se exkladenský obránce trefil poprvé v bílomodrém dresu, zápisné jej zřejmě nemine. „Už jsem platil první branku v přáteláku, takže snad jsem si to již odbyl,“ doufá s úsměvem. Okamžitě jej ovšem vyvádí z omylu matador domácí kabiny Petr Jíra. „Ne ne kdepak, to se nepočítá, bude to minimálně dvakrát tolik,“ ujišťuje se smíchem svého spoluhráče.

„No tak to asi bude tak, jak říkají kluci,“ reaguje s úsměvem Aleš Pavlas a následně se smíchem křikne směrem ke svým spoluhráčům, „Nemám, velká rodina, všechno sní.“ O dobrou náladu v kabině nebyla po vítězném zápase nouze, což dokresluje i Jakub Trefný. „Jednou dá gól a už je slavnej. Pačes, nezapomeň mě pochválit,“ pokřikuje přes půl kabiny. A jak si přál, tak bylo učiněno. „S Kubou se hraje dobře, poctivý kluk, dobře brání, dává mi hodně puků, takže jej musím pochválit,“ rozesměje se chomutovský obránce závěrem.