Kubo, máš za sebou druhou sezónu v Chomutově. Jaká byla?
„Začal jsem ji ve starším dorostu, po pár zápasech jsem se dostal i do juniorky, kde jsem odehrál pár zápasů, bodově jsem se ale moc neprosadil. Ve starším dorostu to bylo lepší. Jen škoda, že to nevyšlo v play-off.“

Jaké převažují pocity po vypadnutí?
„Asi dobré. Byli jsme dobrý kolektiv, kluci v play-off neskutečně bojovali. Je to škoda. Na druhou stranu si myslím, že kdybychom Plzeň porazili, došli bychom až do finále. Na Jihlavu jsme se celkem těšili.“

Proč to letos proti Plzni nevyšlo? Minulý rok jste jí ve stejné fázi porazili...
„Myslím si, že kdybychom měli v základní části o ten bod víc než oni a začínalo by se doma, tak bychom přes ně přešli. Ty zápasy nebyly špatné, byli jsme ve všech zápasech lepším celkem.“

Jakub Köver slaví jednu ze svých branek v průběhu ročníku

Některé zákroky tam ve třetí třetině třetího zápasu byly hraniční. Jak jsi to viděl ty?
„Na rozhodčího si můžeme říct cokoliv, ale nedá se s tím nic udělat. On bude pískat tak, jak uzná za vhodné. Plzeň byla doma a myslíme si, že něco odpískat mohl. Například v prvním zápase odpískal naprosto vymyšlené fauly, trenéři to poté studovali na videu a nic na tom prostě nenašli.“

Bolí to vyřazení stále anebo to již přešlo?
„Jasně, že to mrzí. Mysleli jsme si, že přes čtvrtfinále projdeme. Litovali jsme prvního zápasu, kdy jsme ztratili dvoubrankové vedení. Mrzelo to každého, kluci v kabině neměli daleko k slzám. Teď už se s tím nic udělat nedá, musíme se připravit na další ročník.“

Ve finále je opět Brno. Byla by to určitě zajímavá odplata za minulý rok...
„Oni mají opět skvělý tým. Poslední zápas vyhráli nad Hradcem Králové 7:0. Každopádně by to bylo těžké, my jsme se tam ale nedostali, takže to je stejně jedno.“

Mrzí navíc ten fakt, že jste v jednu dobu měli třináct výher v řadě, což plně ukázalo sílu mančaftu?
„To stejné se nám stalo i minulý rok, to jsme měli dokonce šestnáct zápasů bez porážky v řadě. Asi i proto jsme minulý rok skončili na prvním místě, letos z toho byla až pátá pozice. Nedá se nic dělat, jde se dál.“

Během sezony jsi dělal kapitána. Co to pro tebe znamenalo?
„Já jsem se stal kapitánem na začátku sezóny právě během té šňůry bez porážek. Potom jsem hrál za juniory a kapitán byl někdo jiný. Když jsme se pak všichni z juniorky vrátili, tak trenér určil mě kapitánem. Hrozně mě těšilo, že mi věřil a dal mi jakoby sílu nad týmem. Každopádně jsem rád a mrzí mě neúspěch o to víc.“

Dva tví spoluhráči ze staršího dorostu nakoukli do extraligy. Přemýšlel jsi nad touto možností i ty?
„Přemýšlel asi jako všichni kluci tady. Každý by chtěl dostat takovou šanci, kterou dostali Ondra Buchtela a Kuba Lauko. V takovém věku si vyzkoušet extraligu by byl nepopsatelný zážitek.“

Příští rok budeš v juniorce. Jak vidíš své šance na extraligový zápas?
„Nejdříve bude důležité prosadit se ve své věkové kategorii. Potom až mohu přemýšlet nad tím, jestli by mohla eventuálně přijít pozvánka do áčka. Zase Jakub Lauko nehrál za juniorku, ale šel rovnou z dorostu. Jemu se náramně povedl listopadový reprezentační turnaj.“

Byl jsi zvolen mládežnickou stránkou Pirátské naděje nejlepším hráčem staršího dorostu. Jak tento úspěch vnímáš?
„Celkem dobře, byl jsem i rád. (smích) Ta soupeřivost o zvolení s klukama byla super. Každopádně si myslím, že to byl úspěch týmu, hráli jsme fakt parádně. Já osobně jsem s týmem spokojený po herní i po kolektivní stránce.“

Druhým rokem jsi v Chomutově. Jak se ti tu líbí a nestýská se ti někdy po domově?
„Já tu jsem spokojený a nemůžu říct, že mi tu něco nevyhovuje. Podmínky zde mám nepopsatelné, nikde jinde jsem lepší nenašel. Rodina? Táta se tu občas objeví, ale to je prostě hokej. Dal jsem se na to, buď musím odejít anebo prostě skončím.“

Jak se vlastně upekl tvůj přestup z Košic sem do Chomutova?
„Abych pravdu řekl, sám už nevím. Byl jsem na nějakém turnaji, kde byl někdo odsud. Dodnes nevím, kdo za tím stál. Tátovi poté volal někdo z vedení, že by o mě měli zájem. Ze začátku jsme to moc neřešili, ale když se Piráti ozvali podruhé, zajímalo nás to. Táta byl zrovna v Mostě na turnaji, tak se přišel podívat na zázemí a podmínky. Hodně ho přesvědčilo bydlení, nechtěl mě totiž dávat někam na internát, kde by se o nás nestarali. Byl velice rád, že tu musíme mít nějaký režim. Je tu dobrá strava, opravdu si nemohu stěžovat.“

Blíží se mistrovství světa hráčů do osmnácti let v rodném Slovensku. Je motivace se na turnaj dostat o to větší?
„Tak to je jasný! Každý se na turnaj těší, důležité bude v první řadě se tam dostat. Jsem zvědavý, jak to bude fungovat na kempu. Nebudou tam všichni hráči, někteří hrají play-off, takže nás tam bude menší skupinka. Uvidíme, jak se to nakonec vykrystalizuje. Udělám vše pro to, abych se tam dostal.“

Sezóna Jakuba Kövera

• Starší dorost: 35 utkání, 41 bodů (20+21)
• Juniorka: 11 zápasů, 2 body (1+1)
• Memoriál Ivana Hlinky: 4 zápasy, 3 body (2+1)

Bylo by například zajímavé potkat své spoluhráče z Chomutova...
„Určitě bylo. Už když byl turnaj ve Švýcarsku, bylo zvláštní, jak hrajeme najednou proti sobě. Nevidím v tom problém, jen je to zajímavé v tom, že jeden týden nastupujeme spolu a ten další to je obráceně.“

Víš, jaká je tvá pozice u reprezentačních trenérů? Před sezonou se ti třeba náramně povedl Hlinkův memoriál. Mohla by tím být nominace usnadněná?
„Nejsem si tím vůbec jistý. Na tom turnaji to ale bylo dobré, dostal jsem hodně prostoru a byl jsem spokojený. Fakt musím uznat, že jsem si tam skvěle zahrál. Ani předvedená hra nebyla špatná, udělal jsem nějaké body. Chybělo nám ale štěstí.“

Jak vidíš českou osmnáctku? Mluví se o hodně nadějném ročníku.
„Český tým má hodně hvězd. Snad dvě lajny nastupují v extralize, alespoň tomu tak bylo na turnaji ve Švýcarsku, a to ještě nebyli v plné sestavě. Kvalitativně jsou na tom velice dobře, ale už se několikrát potvrdilo, že hodně hvězd v týmu škodí.“

Jaké jsou tvé cíle do příští sezony?
„Hrát co nejlépe v juniorce a posunout se někam výše. Dostat se třeba do hlavního týmu nebo si alespoň vyzkoušet WSM ligu za Kadaň. Hlavní ale bude prosadit se v juniorském týmu a dokázat, že na to mám.“