V novodobé historii chomutovského hokeje bychom našli hned několik hráčů, kteří v kolonce národnost měli uvedeno slovenská. Zřejmě nejjasnější stopu udělal Roman Chatrnúch, který ještě vloni chomutovský dres oblékal. V současném kádru bílomodrých nalezneme hned dva zástupce slovenské hokejové školy. „K hokeji mne přivedl otec a začínal jsem v Bratislavě, ve městě kde jsem se i narodil. Hrál jsem za Slovan a prošel jsem všemi věkovými kategoriemi,“ říká jeden z nich Branislav Fábry.

Dres bratislavského Slovanu zná velmi dobře a může se chlubit jak dorosteneckým, tak juniorským mistrovským titulem. Zároveň se šikovnému útočníkovi podařilo získat dva extraligové tituly s mužstvem dospělých. „Oslavy byly bujaré jako vždy,“ rozesměje se při vzpomínce na po mistrovské veselí. Svůj první start ve slovenské extralize si odbyl již v 17 letech, když v sezóně 2002/2003 odehrál osm utkání. Bodově se však prosadit nedokázal, což se mu podařilo až o rok později, kdy se dokázal prosadit i střelecky. „Tehdy jsme měli výborný juniorský tým a dostávali jsme příležitost celá formace. První branku si pamatuji, bylo to v utkání proti Skalici.“

2002/20003
Slovan Bratislava - titul
20003
MS18 - Stříbrná medaile
Draft Buffalo Sabres
2004/20005
Slovan Bratislava - titul

V ročníku 2004/2005 během výuky NHL měl bratislavský rodák možnost zahrát si v jednom celku spolu s Lubomírem Višňovským či Miroslavem Šatanem, kteří patří k hvězdám slovenského hokeje. „Je to velké povzbuzení pro celé mužstvo, když má v kádru takovéto hráče, kteří už mají něco za sebou. Navíc se ten rok vyhrál i mistrovský titul, takže to byla jednoznačně nejpovedenější extraligová sezóna,“ nezastírá útočník jenž si vyzkoušel i dres Znojma či Havlíčkova Brodu.

Přestože se může chlubit mistrovským titulem ze sezóny 2004/2005, tak ji celou v dresu Slovanu neabsolvoval. Na měsíc totiž vypomohl Žilině a jen těsně se minul se svým nynějším spoluhráčem Miroslavem Hlinkou. „Ve Slovanu byl nabitý kádr, tak jsem byl poslán na měsíční hostování do Žiliny, abych nevyšel z herního tempa. Myslím si, že Miro tam v tu dobu nebyl. Řekl bych, že do Žiliny přišel těsně po mně.“

Mistrovské vavříny ofenzivního křídla jsme již probrali, ovšem tím výčet úspěchů nekončí. Branislav Fábry se může chlubit i stříbrnou medailí z mistrovství světa hráčů do 18ti let, kdy spolu se svými spoluhráči nestačili až ve finále na stejně staré hráče Kanady. „Náš cíl byl postup ze skupiny, což jsme splnili. Měli jsme výborného brankáře Jaroslava Haláka, který nyní chytá za Montreal a celé to vlastně stálo na něm. Postup jsme nějak vydřeli a v semifinále porazili domácí Rusko. Měli jsme tehdy skvělý tým a byla to velká euforie.“

Postup do finále přes Rusy byl pro celé Slovensko jakoby malým vítězstvím v celém turnaji a aby ne. Vždyť Rusové byli domácí celek, obhájci titulu, turnajem procházeli jako nůž máslem a ve svém středu měli nynější hvězdu NHL Alexandra Ovečkina. „Bylo to veliké vítězství. Nad Rusy jsme nikdy nevyhráli. Pokaždé jsme dostali šestku či osmičku, takže jsme hráli ze zadu a měli i trochu štěstí. Na trestná střílení jsme potom postoupili,“ říká spokojeně autor jednoho z proměněných slovenských nájezdů.

První start:
2008/09 – Orenburg (příprava)
První mistrovský start:
2008/09 – 1. kolo Beroun
První gól:
2008/09 – Orenburg (příprava)
První asistence:
2008/09 – Orenburg (příprava)
První mistrovský gól:
2008/09 – 1.kolo Beroun
První mistrovská asistence:
2008/09 – 3.kolo Benátky

Lesk stříbrné medaile z mistrovství světa by jistě mnoho hokejistů považovalo za jeden z největších úspěchů kariéry a ne jinak je tomu i u pětadvacetiletého útočníka. „Určitě je to jeden z těch největších. Ještě bych k tomu přidal to, že jsem byl draftovaný.“ Šikovného útočníka s dobrým bruslením si vybrali v druhém kole draftu 2003 na celkové 65. pozici zástupci Buffala Sabres. V té době zažíval slovenský talent zřejmě nejzářivější okamžik své kariéry. „Člověk tomu věnuje hodně času, snaží se celý život, takže to bylo velmi potěšující a byl to první krok, který mi vyšel. Byla to taková menší euforie a velká spokojenost,“ nezastírá.

Mnoho mladých a perspektivní hráčů míří hledat své štěstí za Atlantik, přičemž často ani draftem neprojdou a zkusí se v zámoří prosadit po své ose. Branislav Fábry byl draftován poměrně vysoko, ale přesto se za „velkou louži“ do některé ze zámořských soutěží, aby na sebe upozornil, nepodíval. „Lákalo mne to hodně, ale udělal jsem velkou chybu. Když jsem měl dobrou nabídku a mohl odejít, tak jsem se rozhodl zůstat na Slovensku a do dnes toho lituji,“ sype si popel na hlavu.

Svou první šanci zkusit v zámoří prorazit tedy jeden ze slovenských příslibů propásl, přesto vzhledem k věku chomutovského útočníka se určitě nemuselo jednat o šanci poslední. „Už nad tím nepřemýšlím. Jeden čas se mi to v hlavě hodně honilo. Bylo to pro mne veliké zklamání, že to nevyšlo. Takže nyní se soustředím na to, co je teď a nepřemýšlím nad tím, co bude a co mohlo být.“

Lukáš Cikánek čtěte zde.
Martin Malát  čtěte zde.

Pokud bychom pátrali v historii, jistě bychom objevili hned několik příkladů, kdy se hráči vyvedla sezóna či turnaj, přišla velká nabídka, popřípadě draft, ale poté se všechno jakoby zastavilo a nešlo to. Nasnadě může být hned několik příčin. Sebeuspokojení, ztráta motivace, nebo například snížení pracovitosti a nasazení. „Nic z toho jsem nepociťoval. Měl jsem velké očekávání a trochu se zabrzdil na Slovensku tím, že jsem neodešel do zámoří. Dá se říct, že jsem to psychicky neunesl. Ale už jsem to hodil za hlavu a soustředím se na to, co hraji teď.“

Za Atlantikem to sice prozatím výrazněji odchovanec Slovanu Bratislava nezkusil, přesto již absolvoval tři přípravné kempy v Buffalu. Nikdy se ovšem nedokázal prosadit ani do rezervního týmu a rozhodl se pro návrat blíže k domovu. „V kempu Buffala jsem byl třikrát, ale když jsem tam byl, tak jsem měl i trochu smůlu, že zrovna spojilo Buffalo farmu s Floridou, takže tam bylo dvakrát tolik hráčů,“ vysvětluje.

Přestože zámořské mise člena čtvrté formace nebyly nikterak dlouhé, mohl si na vlastní kůži okusit, jaké to je působit a pohybovat se v týmu NHL. „Určitě je to úplně něco diametrálně jiného. Ať už se to týká zázemí nebo čehokoliv jiného. V klubech NHL je to všechno založené na vysoké profesionalitě a celkově je to v Americe o něčem jiném, tam to hokejem žije,“ přibližuje svůj pohled.

V Čechách to slovenský mládežnický reprezentant prozatím zkoušel v dresu Litvínova, Znojma, Havlíčkova Brodu a před svým příchodem do chomutovské kabiny nastupoval v sousední Kadani. „Přicházel jsem do Kadaně s tím, že když se mi bude dařit, tak mne zkusí v Chomutově. Nakonec mi bylo řečeno, že sezónu dokončím v Kadani. Mne to osobně bylo celkem jedno a za šanci hrát nyní v Chomutově jsem rád a jsem na výsost spokojený,“ líčí své dojmy a dodává,

„Máme tu super partu, která se vytvořila už v létě. Jsou tu super chalani.“ Při svém krátkém působení ve Znojmě přišel do styku i se současným trenérem jednoho z prvoligových rivalů Miloslavem Hořavou, který vede Ústecké Lvy. „Trenéra Hořavu jsem poznal jen velmi krátce a trenéra Pešouta přeci jen poznávám daleko více, takže to nedokáži srovnat,“ nechce se pouštět do porovnání vůdců prvoligových favoritů.

Na severu Čech je slovenský mládežnický reprezentant dle vlastních slov prozatím spokojený a vyhovuje mu i styl hry, který Martin Pešout svým svěřencům ordinuje. „V Chomutově prozatím hraji nejofenzivnějším způsobem jakým jsem kdy hrál,“ prozrazuje. Zároveň přiznává, že se doposavad ještě nesetkal s takovým tréninkovým zatížením, jaké poznává pod taktovkou trenérské dvojice Pešout – Rech. „Zatím jsem to nezažil. S tímto systémem tréninku přišel trenér a nikdo proti tomu nic nemá, takže takto trénujeme a připravujeme se zejména na závěr sezóny,“ říká závěrem.