Tomáši, jaké jsou vaše pocity z Chomutova?
„Jsem tu zatím krátce, ale vypadá to tu velmi dobře. Jsou tu skvělá sportoviště a super zázemí.“
Měl jste hned několik nabídek, proč jste se rozhodl právě pro Piráty?
„Rozhodovalo hned několik faktorů. Je zde šance, že si prodloužím sezónu. Je možnost postoupit do extraligy, což je pro mě velká motivace. V neposlední řadě zde trénuje pan Sýkora a brankáře pan Bruk. To jsou klíčové hokejové faktory. Dále to mám blízko do Prahy a vyrostla zde nová aréna. Podmínky, které mi Chomutov nabídl, byly výborné, takže nezbývalo nic jiného, než s nimi souhlasit.“
Rozhodoval jste se sám nebo jste si nechal poradit od hráčů nebo agenta?
„Komunikoval jsem s hráči z různých klubů, ze kterých byly nabídky. Odsud jsem si volal s Kubou Grofem. Ptal jsem se, jak to zde vypadá, ale konečné rozhodnutí jsem udělal sám.“
Nelákal vás třeba Třinec nebo Zlín?
„Byly nabídky i z extraligy, ale Chomutov pro mě byl nejzajímavější.“
Jaké hráče z chomutovské kabiny znáte?
„Překvapilo mě, že jich znám docela dost. Například Jakuba Grofa, Milana Krafta, Karla Hromase, Davida Havíře, Milana Procházku, Jardu Mrázka, Lukáše Pulpána… V týmu jsou i cizinci, což je dobře. Tihle hráči přinesou do evropských týmů oživení a bude to pro mě další příjemná spolupráce.“
Sledoval jste i předtím Chomutov nebo jste si zjistil bližší informace až teď?
„Abych se přiznal, tak v první lize mě zajímalo play-off a následně baráž. To je nejvíce sledované. Letos jsem to moc nesledoval, ale postřehl jsem, že je tu nová aréna a několikaletá snaha postoupit do extraligy.“Už proběhlo nějaké zápisné nebo „přivítací rituál“?
„Nějaké zápisné určitě budu muset dát (směje se). Uvidíme, s čím následně kluci přijdou. Možná něco vymyslím sám, třeba svačinu zaplatím.“
Minulý rok přišel z KHL Tomáš Slovák, teď vy. Berete postup jako svůj cíl?
„Já bych chtěl Chomutovu co nejvíce pomoci. Pokud postoupíme, tak to budu brát jako splněný cíl. Jdu sem s tím, že chceme vybojovat extraligu, nic jiného mě nezajímá.“
V Popradu jsou momentálně velké rošády s hráči. Mnoho hráčů odešlo na hostování, co na to říkáte?
„S klukama jsme se o tom bavili. Věděl jsem, že někteří kluci chtějí jít pryč, že zbude jen torzo týmu. Proto mě rozhodně lákalo dohrát sezónu někde jinde a ne jen nějak sezónu doplácat v Popradu. Zde je jasné play-off a případná baráž, takže jsem rád.“
Co říkáte na to, že APK chce prosadit uzavření extraligy? Je vidno, že ani v Rusku to nedělá dobrotu, tým na konci už o nic nehraje…
„Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Hrál jsem ve Finsku, když byla soutěž uzavřená. V závěru soutěže se o nic nehraje, chybí motivace pro spoustu klubů. Bylo třináct klubů v SM lize a osm týmů šlo do play-off. Pro pět mančaftů sezóna končila a čtyři neměly, o co hrát. Hrály s juniorkou a na zápas chodilo 500 lidí, takže v tom nevidím ani ekonomickou výhodu. Upadá kvalita, chybí soutěživost a fanoušky to přestane zajímat.“
Jaké bylo přejít z české extraligy do KHL?
„Bylo to těžké. Soutěž je mnohem rychlejší a hrají tam skutečně jedni z nejlepších hráčů. Rusové jsou šikovní. Hrají tam i další hráči z předních národních týmů. Zapracování se bylo hodně těžké. Složité to bude ale i zde, protože teď nějak nevím, co hráči budou dělat. Je to jiná soutěž a musím si zvyknout.“
Jak vás brali jako tým? Byli jste vlastně jedna velká neznámá a ještě k tomu ze Slovenska. Neměli jste ve svých řadách ani ruské hráče…
„Byl jsem až překvapen z toho, jak nás brali dobře. Po zápasech i většinou říkali, že nás vítají v KHL. Myslím si, že určitě jezdili rádi i k nám pod Tatry, protože je tam krásné prostředí a bylo to pro ně zase něco jiného. Zimní stadión pro ně byl překvapením vzhledově, ale i úzkým kluzištěm. Byl to pro týmy KHL nezvyk, ale postupně, jak jsme porazili Kazaň nebo Dynamo Moskva, tak jsme si získali respekt a soupeři věděli, že to s námi nebudou mít jednoduché. Také jsme několik silných týmů potrápili, některé jsme i porazili. Zatím jsme uhráli padesát bodů, což na nováčka není zlé a ještě není konec.“
Umíte rusky nebo jste používal angličtinu?
„Mluvil jsem anglicky, ale ruština člověku automaticky jde na jazyk, protože je hodně podobná češtině. Když už se člověk naučí azbuku, tak je lehčí slova přečíst a odhadnout.“
Jste tu zatím do konce sezóny, co máte v plánu teď?
„Já nic neplánuji. Teď je pro mě nejdůležitější, aby se nám dařilo v play-off a abychom se dostali do baráže. Chomutov by si zasloužil extraligu hrát, protože takové podmínky by byly důstojné jedině na českou nejvyšší soutěž.“
Lákalo by vás hrát příští sezónu opět za Poprad?
„Určitě by mě lákalo vrátit se do KHL, ale ne za každou cenu. Mám rodinu, a pokud by to nebyl Poprad, tak bych hodně zvažoval, jestli bych šel do Ruska. Pokud bychom letos postoupili a Chomutov by projevil zájem, tak nevidím důvod, proč bych nezůstal tady, to by bylo super. Vždycky mě lákala NHL, jsem draftovaný Pittsburghem, ale nevím.“
Prošel jste již švédskou, finskou, ruskou a českou nejvyšší soutěží. Jaké jsou jednotlivé ligy?
„Soutěže jsou různé. Ve Finsku se hodně bruslí, je to vyloženě silový hokej s vysokým důrazem na taktiku. Ve Švédsku je to podobné, ale hráči mají ještě větší technické dovednosti. Rusové jsou na tom samozřejmě nejlépe technicky i bruslařsky. Naše liga je hodně o české chytrosti a vyčůranosti (směje se).“
Co říkáte na místní zázemí? Už jste vše viděl nebo nebyl čas?
„Zatím jsem tu chvilku, ale zimák vypadá výborně. Šatna nebo posilovna je zde na špičkové úrovni. Myslím si, že hodně českých klubů může jen závidět, toho by si měli kluci vážit. Jsem rád, že to mohu využívat také. V Popradu se předělávala šatna juniorů na šatnu Áčka, takže to není na takové úrovni, jako zde. Nebyla možnost na začátku vše promyslet a postavit to. V tomto jsou tedy chomutovské podmínky lepší.“
Pan Bruk říkal, že jste byl jediný, kdo dokázal držet krok v tréninku s Dominikem Haškem. Jaké to bylo?
„Těžké (směje se). Je hrozně obtížné s Dominikem udržet krok. Pan Bruk je náročný, ale vynikající trenér, který má obrovské zkušenosti a znalosti. Jsem jen rád, že jsem měl možnost s panem Brukem a Dominikem trénovat. Bylo to skvělé a určitě i prospěšné. Viděl jsem, jakou má Dominik vůli. V tu dobu mu bylo asi jedenačtyřicet let, dřel na sobě a neustále se chtěl zlepšovat. Stále chtěl soutěžit. Když tohle vidí kluk v pětadvaceti, tak má novou motivaci zabojovat a ještě v sobě najít velké rezervy.“
Zažil jste již mnoho gólmanských trenérů. Jaký je mezi nimi rozdíl? V čem se nejvíce liší?
„Je to asi jako s hráči, trenéři jsou také různí. Někteří jsou náročnější, jiní zase línější. Záleží hodně na domluvě a na tom, jak je trenér velký demokrat. Buď si jede po svém, nebo s hráčem vše prokonzultuje.“
Co vy a reprezentace? Neláká vás obléknout červenobílý dres?
„Letos by mě obzvlášť lákalo jet na mistrovství světa, protože se hraje ve Finsku. Proto jsem chtěl jít i do KHL, je tam do repre blíž. Teď v Chomutově je zase možnost hrát déle, takže má pan Hadamczik čas na přemýšlení, rád bych tam s Kubou Štěpánkem byl.“
Jak jste na tom s nájezdy? Baví vás?
„Baví mě čím dál víc. Vždy je to dobrá motivace proti hráči. Nejvíce při nich pomůže první chycený nájezd nebo proměněné trestné střílení spoluhráče.“
Máte nějaké zvláštní rituály nebo zvyklosti?
„Dříve jsem měl, ale momentálně už ne. Teď to již beru jako profesionál. Přijdu na zápas a na nic jiného nemyslím. Nedodržuji v podstatě nic stejného, jen se soustřeďuji na zápas. Zbytek je v podstatě rutina, nekoukám přesně na čas, jde o to, jak se cítím.“
Jaká jste povaha? Co vás dokáže nejvíce namotivovat?
„Asi když se hraje o něco důležitého, to mě dokáže nejvíce namotivovat. Nemám rád zápasy o ničem, tam těžko hledám motivaci. Ale play-off nebo baráž, to už má grády. Je super, když stadión bouří a je to nerozhodné, to je největší adrenalin. Jako gólman bych se charakterizoval asi takto: Jsem brankář, který se snaží vše chytit (směje se).“
Co děláte mimo led, u čeho si nejvíce odpočinete?
„Nejraději cestuji, rád čtu, chodím do kina, plavu. Teď mám dceru, takže se snažím být co nejvíce s ní.“
Budete mít teď rodinu v Chomutově nebo manželka s dcerou budou jinde?
„První měsíc zde bude a poté poletí za svou rodinou do Finska. Následně zde budu až do konce sezóny sám. Teď aspoň pozná město, budeme v klidu na hotelu a já se pak budu moci v klidu soustředit na závěr sezóny.“