Angeli poslední utkání které jste prozatím v Chomutově odehrál byl duel s Třebíčí, kterou jste na svém ledě zdolali až po samostatných nájezdech. Co podle vás bylo hlavní příčinou, že se nepovedlo uhrát body tři?

„Neustále se opakuje stále stejná situace. Tlačíme se do soupeře, máme spousty gólových příležitostí, ale nedokážeme je proměnit. Nespadne nám tam jediný šťastný gól, kotouče se odráží na druhou stranu a soupeři stačí jedno nahození a propadne nám to tam a je srovnáno. Prakticky celé utkání bojujeme s tím, abychom vstřelili nějaké branky. Většinu času se hraje v pásmu soupeře, ale nic nám tam prostě nespadne. Myslím si, že trochu více toho štěstíčka, trochu více důrazu a mělo by to tam zase začít padat.“

V Chomutově jste prozatím odehrál osm utkání. S jakými pocity by jste je zhodnotil?

„Prozatím se stále rozkoukávám. Sám sebe hodnotit nebudu, to by měl udělat trenér, ale pevně věřím, že budu pro mužstvo přínosem. Už jsem o tom jednou mluvil. V Chomutově je jasný cíl, a to je boj o postup do extraligy. Musíme jít krůček po krůčku, tedy nejdřív playoff a potom případná baráž. Pevně věřím, že se nám to povede.“

Jak na vás Chomutov působí jako klub? Co se týče zázemí a věcí s tím spojených.

„Všechno funguje jak má. Není zde jediný problém, všechno funguje na vysoké úrovni a není nic co by se mělo zlepšovat. Pochopitelně aréna má něco za sebou a diváci i všichni ostatní by si určitě zasloužili přijít na hokej do pořádné arény, ale to je otázka času, jak jsem zde slyšel. Takže zimní stadión má už určitý věk a odpovídá tomu, ale co se týče zařízení kabin a celkového zázemí, v tom není nejmenší problém.“

Za poslední tři sezóny jste vystřídal šest klubů. Nenastal čas někde zase na delší dobu zakotvit?

„Když bych to měl brát podle smlouvy, tak tu tady mám do konce sezóny, plus je tam varianta, kterou bych nechtěl nikterak rozvádět. Já osobně bych byl moc rád, ale všechno se bude odvíjet od toho, jak budeme hrát, jak se povede naplnit cíle, které zde jsou a to je všechno teprve před námi. V současném okamžiku jsem v Chomutově maximálně spokojený.“

Jak se vlastně odehrál Váš přesun Chomutova?

„Můj přesun do Chomutova se odehrál velice rychle. Před začátkem sezóny jsem zkusil trochu vyčkávat, zda se nepovede zahraniční angažmá. Když už to potom svým způsobem „hořelo“, tak jsem kývl na nabídku Třince, která zněla na jeden měsíc. Ke konci angažmá, kdy jsme věděli, že v Třinci pokračovat nebudu, tak jsme začali hledat jinde. V tomto období se ozval Chomutov a velice rychle jsme se dohodli. V jednání nebyl jediný problém a bylo to prakticky ze dne na den hotové.“

Přišel jste do neznámého prostředí, nebo jste v kabině již někoho znal?

„Několik kluků jsem znal z předchozích sezón a angažmá. S Frantou Bombicem jsme se potkali ve Finsku, se Zdeňkem Skořepou jsem vyrůstal, s Mirem Hlinkou a Ťupisem jsem hrál, takže některé kluky jsem znal osobně. Jiné zase, jelikož pocházím z tohoto regionu, znám podle jmen. Hokej sleduji a starší kluci co tu jsou, se v hokeji již nějaký pátek pohybují. Někoho jsem tedy znal osobně, ty ostatní jsem potom velmi rychle poznal.“

Ve své bohaté kariéře jste vždy nastupoval v extralize, nebo jste hrál v zahraničí. První ligu jste nikdy neokusil, takže je to pro vás zcela něco nového. Jaká je podle vás kvalita první ligy?

„Po osmi utkání bych to nerad hodnotil nějak moc do hloubky. Každopádně liga má slušnou úroveň. Myslím si, že v závěrečných zápasech kdy se bude hrát o playoff a potom v samotném playoff, to bude ještě gradovat.“

Ačkoliv jste v Chomutově odehrál prozatím osm utkání, měl jste již možnost konfrontace s jedním ze spolufavoritů celé soutěže. Jak na vás působila Kometa?

„Utkání pochopitelně mělo vysokou úroveň, působilo hokejově a soupeř hrál velmi dobře po taktické stránce, což týmy z nižších pater tabulky tolik nehrají. Týmy z nižších pater více bruslí, hrají ve větší euforii a hrají hodně tvrdě. Kluby jako Kometa nebo Ústí, které jsou zkušenější ví přesně kdy si mají počkat a kdy například vytáhnout forčeking. V tom je asi ten největší rozdíl mezi celky které hrají na špici a které hrají dole.“

Prozatím nastupujete po boku Franty Bombice. Jak prozatím vzájemnou spolupráci hodnotíte?

„S Frantou se mi hraje výborně.“

V dosavadních osmi odehraných zápasech máte na svém kontě dvě přihrávky. Ke vstřelení premiérové chomutovské branky již několik příležitostí však také bylo…..

„Chybí trochu štěstí a třeba až to tam spadne, tak se i víc uklidním. Nikdy jsem nebyl nějak zvlášť extra střelec, ale pokaždé mi tam během sezóny pár gólů spadne. Vždy jsem však měl větší počet přihrávek. Pevně věřím, že se to ještě zlomí a snad nějaká branka přijde.“

V domácím střetnutí s Hradcem jste byl v první třetině nepříjemně zasažen kotoučem do obličeje. Naštěstí to vypadá, že to žádné zdravotní následky nezanechalo.

„Následky to naštěstí nemá. Střela mne trefila přímo na bradu. Snažil jsem se nějakým způsobem utkání dohrát, ale po první třetině jsme uznali, že to nemá smysl. Cítil jsem se jako po knock outu, takže jsme zvolili variantu cesty do nemocnice na vyšetření, zda nemám něco zlomené. Vše je ale naštěstí v pořádku.“