sobota 11.10. (Report)
Chomutov vyhrál v Třebíči 0:4. Jan Lundell si připisuje první čisté konto
Reportáže
CHMUž v první minutě nedokázal zblízka překonat jeho beton Nahodil, neuspěli ani Čech se Zahradníkem. Patrik Rozsíval – další jméno – ani on zatím neprolomil střeleckou smůlu Horácké Slavie – spálil asi druhou největší šanci domácích v první třetině – křižně ho našel před brankou Nahodil, Rozsíval z první neuspěl. Příležitost zahodil i Přibyl zblízka. Z ojedinělé situace minul Míčovu branku Mikšovic. Poté přišla ta největší tutovka domácích, která doslova volala po gólu – Tomáš Vrba vystřelil z mezikruží a Jan Lundell vyrazil puk lapačkou nad branku – nepřekvapí vás, že kotouč skončil jako padající list přesně za břevnem na brankové konstrukci… I chomutovská branka zůstala v Třebíči zakletá. Ani hosté však divákům příliš ze svého hokejového umění nenabízeli – Domin se dostal až před Míču, ten ho však vybruslil a vychytal. Poté neuspěl Hrbáček z mezikruží – jeho střelu mířící do branky vyrazil Lundell koncem hole… Po gólu volala i Otčenášova rána, tu však zastavil chomutovský brankář betonem. V čase 11:51 pak nachází Stehlík před brankou zcela nekrytého Dreslera a ten lehce z první pod břevno nedal Míčovi šanci – 0:1. Lundell poté pokryl betonem Nahodilovu střelu a třebíčský brankář udržel kotouč z Taušovy hole. Závěr třetiny patřil hostům. Gombár si vyměnil puk s Míkou, branku však prvně jmenovaný netrefil. Neuspěli ani Jíra a Mikšovic osamoceni před brankou domácích. Po prvních dvaceti minutách tak vedli Chomutovští o jednu branku.
V první minutě druhé třetiny byl vyloučen domácí Rozsíval, hosté se sice usadili na dvě minuty v třebíčském obranném pásmu, Míča si však připsal pouze jediný zákrok po střele Domina. Nahodil se poté prezentoval pohlednou individuální akcí, když si nabruslil na střed, již překonaného Lundella však zachránila dobře postavená tyč. Rozsíval se pak nikým neatakován trefil přesně do náruče finského brankáře, byť se hlasitě ozývala odkrytá klec. Z protiútoku tváří v tvář Míčovi zvyšuje na 2:0 z pohledu Chomutovských Domin. I takto lze charakterizovat třebíčskou beznaděj. Když si pak stáhl puk před brankou na střed Míka a odstavil si tímto Sedláčka, vedli už hosté o tři branky. V zápětí maří Přibylovu tutovku z mezikruží Lundell pohotovým betonem, i ty nejvyloženější šance třebíčských hokejistů tak končí nezdarem. Míča poté vyrazil Dominovu střelu mířící do horní poloviny branky. Do lapačky ukryl i Pulpánovu střelu od modré. Když při následné přesilové hře neuspěl Nahodil z kruhu, předložil při protiútoku Jeslínek kotouč Mikšovicovi a ten se z první nemýlil – 0:4. Hosté tak nadělovali domácím lekci z produktivity a vedli po dvou třetinách o čtyři branky.
Třetí dvacetiminutovka příliš hokejové krásy nepřinesla. Hosté si už jen hlídali vypracovaný čtyřgólový náskok, Třebíčští se snažili vstřelit alespoň čestný úspěch. Při vyloučení hostujícího Pulpána vystřelil nebezpečně Staněk, finský brankář byl však připraven. Neuspěl ani Kaláb od modré, byť se takto dostal ke střele dvakrát. Staněk Lundellovu branku přestřelil. Vstřelit čestný úspěch mohl Stejskal po přihrávce Buriana, ani on však červené světlo za chomutovským brankářem nerozsvítil. Překonat Lundella nedokázal ani Koktan, který k tomu měl více než ideální příležitost – sjel si před branku, stopku jeho střele však vystavila finská akvizice v dresu Chomutova. Pátou branku hostů mohl vstřelit minutu před koncem Jíra, Míča ho však vychytal. Pátá branka by však už nic neřešila. Horácká Slavia tak před svým publikem opět prohrála, tentokráte 4:0.
Kamil Pokorný – SK Horácká Slavia Třebíč: „Co na to říct, kolega Martin to řekl jasně. Je sice hezké, že uzná, že jsme aktivní, že bojujeme, já nevím co hráčům vyčíst. Oni bojují, lezou po čtyřech, dohrávají souboje, většina z nich. My prostě nedáme góla. Za stavu 0:1 jsme před prázdnou bránou, nastřelená tyčka, gólman to neskutečným zákrokem vyrazí a nahraje tím do samostatného nájezdu, který soupeř naprosto v klidu a s přehledem promění. V tom je ten rozdíl. Ještě nikdy jsem nezažil, abychom chytli takovou šňůru, přitom nemůžu říct, že bychom byli vyloženě bídní. Hrajeme hokej, snažíme se bojovat, ale nedáváme góly, opravdu nevím kdo to zvedne. Přesilovka pět na tři byla sice pasivní, ale nakonec jsme v ní měli gólovku, kdy Lundell puk vyrazí před Martina Čecha, kterému puk přeskočí hokejku. Kdybychom tu šanci dali, tak tady teď neřešíme, jestli byla přesilovka pasivní, nebo ne. Někteří hráči už asi ztrácí víru, protože jestliže Otčenáš ve třetí třetině sám mezi ještě někoho hledá, tak to už není o tom, že to neumí, ale je to o hlavě. Místo aby dal gól na 1:4, abychom měli aspoň z něčeho radost, tak to neudělá. To je přesně náš současný psychický stav. Mužstvu stále věřím, například Kadaň jsme v této sestavě nepustili dvě třetiny za půlku, pořád věřím, že se zvedneme. Dnes jsme stáhli sestavu na tři pětky a těch patnáct hráčů šlo opravdu na doraz. Lidé nemůžou říct, že bychom to zabalili, ale na gól to nestačilo. Nemůžeme garantovat, že kdybychom přivedli zkušeného hráče, že bude góly dávat. Takoví hráči jsou drazí a my jsme v nějaké pozici. Musí góly dávat naši hráči, kteří se do těch šancí dostávají.“
