Kohouti před utkáním věděli, že jim k postupu do nejvyšší soutěže stačí vyhrát proti Pirátům jakýmkoliv způsobem. Domácí ke střetnutí přistoupili hned od začátku velice útočně a brankář Růžička měl od prvních minut co dělat. První vážnější šanci si ale trochu paradoxně vytvořili Chomutovští, jeho vybruslení zpoza klece ale Halásze, který dostal po dvou zápasech příležitost hned od úvodu, nepřekvapilo.
Napjaté olomoucké publikum však dokázal rozradostnit Michal Vodný, jenž dokázal v brankovišti hostů dorazit za čáru Bartoňovo nahození od modré čáry. Nemuselo to trvat dlouho a kohoutí plecharéna mohla jásat podruhé, Rác ale v přečíslení dva na jednoho, kdy vzal celou situaci na sebe, nedokázal umístit svou tvrdou střelu k pravé tyčce. Mora dál pokračovala ve svém útočení a byl to znovu slovenský forvard ve službách Hanáků, jenž mohl rozvlnit síť branky Růžičky. V těsné blízkosti hostujícího gólmana však neuspěl, stejně tak si počínal i Pekr.
A toho mohli Olomoučtí litovat. Do jízdy se s pukem na holi dostal Ondřej Kaše, který si tělem odmítl Ondruška a následným bekhendovým zakončením nedal Halászovi vůbec žádnou šanci. Chomutovští se snažili chvilkové euforie využít, to se jim však nepovedlo, naopak mohla jít před přestávkou do vedení znovu Mora. Houdkovu dělovku Růžička v náruči neudržel, Vodný ale se svou dorážkou nebyl tak úspěšný jako v prvních minutách utkání.
Na startu druhého dějství byl jako první hráč utkání vyloučen hostující kapitán Bartečko, a hned po chvíli jeho trest mohl potrestat velice aktivní Vodný. Ještě větší šance se Kohoutům naskytla, když Krstev neudržel v brankovišti nervy a sundal v menší potyčce Marozsovi helmu. Domácí tak měli možnost krátké dvojnásobné početní výhody, a i když měli optický tlak, Růžička však žádnou závažnější šanci Hanáků likvidovat nemusel. Naopak to byl za chvíli Krstev, který několik desítek vteřin poté, co opustil trestnou lavici, s trochou štěstí mohl Piráty dostat poprvé v utkání do vedení.
Angel Krstev byl střelecky možná nejaktivnějším chomutovským hráčem, jeho další příležitost dokonce skončila na boční tyči Halászovy branky. Chomutov cítil svou šanci, a tak Hanákům během několika okamžiků pořádně zatopil. Hřebejk byl mezi kruhy naprosto sám, Halász ale dokázal udržet kotouč před brankovou čárou. Čím víc se však přibližoval konec druhé periody, začal sílit tlak Olomouce. Ten mohl jen pár momentů před druhou sirénou vyvrcholit gólem, Pekr ale pobídku Ostřížka za Růžičku nedokázal usměrnit. Po druhé části tak svítilo na světelné tabuli stejné skóre jako po té úvodní třetině, tedy 1:1.
I třetí periodu načali Hanáci velmi svižně, čímž si vybojovali další početní výhodu. V ní se tvrdou jedovkou prezentoval Cartelli, ta jen těsně minula pravou tyčku. Jen o malý okamžik později měl spoustu práce Halász, který musel zastavit tutovku Kubinčáka, jemuž zpoza branky předložil kotouč Kaše. A když Piráti touto loženou pohrdli, zaúřadovali na druhé straně domácí. Kotouč si po odrazu od zadního mantinelu našel nejmladšího člena kohoutího kádru Aleše Jergla, který se velké příležitosti nezalekl a poslal puk za Růžičkova záda. Vyprodaná plecharéna v tu chvíli explodovala radostí.
Tu mohl umocnit Ostřížek, ten ale tváří v tvář nedokázal hostujícího strážce svatyně pokořit. Mora byla v obrovském tlaku, a toho chtěla využít k dalším trefám. Švaňhalova teč, ani Houdkovo nahození si ale cestu do sítě Martina Růžičky nenašly. Následně Olomoucké vystrašil Kaše, jenž se vyháčkoval až před branku, svůj bekhend ale neumístil ideálně. Po strkanici před olomouckou klecí hráli domácí první oslabení zápasu, Chomutovští ale ve své přesilové hře byli málo střelecky aktivní.
Už vše nasvědčovalo tomu, že domácí své jednobrankové vedení udrží, to se jim ovšem nepovedlo. Bartoň nedokázal na obranné modré čáře udržet kotouč, kterého se posléze chopil Hřebejk, jenž našel na pravém kruhu nikým nehlídaného Davida Hrušku, který svou střelou pod víko překonal přesouvajícího se Halásze. To nemuselo být to nejhorší, co Kohouty mohlo potkat. Vteřinu před koncem základní hrací doby poslal Malec kotouč na mezi kruhy stojícího Gajovského, jenž se s ničím nemazal a vypálil z první, v pravý čas se ale na svém místě zjevil levý Halászův beton.
V pětiminutovém nastavení se od samotného začátku hrálo spíše zezadu, ani jeden z celků se nechtěl dopustit chyby, kterou by svému soupeři daroval vítězství. Když už vše směřovalo do samostatných nájezdů, rozhodl duel necelé tři vteřiny před koncem prodloužení Ľuboš Bartečko, jenž svému mužstvu zajistil bod navíc, čímž tak udržel chomutovské naděje na udržení se v extralize. Mora tak svůj první mečbol nezužitkovala.
Jiří Dopita (HC Olomouc): „Zápas byl vyrovnaný, my jsme měli možná maličko navrch ve druhé třetině, ale to bylo dané těmi přesilovkami. Do třetí třetiny jsme vkročili dvěma nájezdy, byla škoda, že jsme nedali gól. Na konci jsme poté celkem zbytečnou chybou o vedení přišli a pár desetin před koncem jsme mohli inkasovat znovu v podobě hřebíčku, mohlo to být 2:3 pro Chomutov po normální hrací době. Následně jsme se už dívali na nájezdy, jenže hraje se až do konce. Hosté nás přehráli ve středním pásmu a Jarda Svoboda to posléze nahrál Bartečkovi do prázdné branky. Když to budu brát pozitivně, je to dobrý bod. Musíme ve dvou zápasech uhrát dva body a já doufám, že to zvládneme.“
Jaroslav Beck (Piráti Chomutov): „Myslím, že plný zimák viděl krásnou hokejovou bitvu, a to se vším všudy, s dramatem do konce. Samozřejmě jsme ztratili další bod, Olomouc je ve vzájemné bilanci tedy lepší a je jednou a půl nohou v extralize. Tento zápas patřil k tomu, co lidi baví a co dělá hokej hokejem. Náš tým ví, o co hraje a nevím, co víc by ho mohlo ještě vyburcovat. Určitě to ale atmosféru v týmu podpoří. Zkusíme hrát až do konce a uvidíme, jak to dopadne.“