Ondřej Buchtela poprvé okusil atmosféru extraligového klání. Seniorský hokej už si vyzkoušel 11. srpna v domácí přípravě s Plzní, proto byl podle vlastních slov klidnější než před debutem v A-týmu. „Trochu nervózní jsem byl, ale už to nebylo tak hrozné jako před přípravným zápasem,“ konstatuje majitel dvou asistencí ve třech kláních letošního ročníku DHL extraligy juniorů.

Rodák z Ústí nad Labem si sám uvědomoval, že ho čeká jiný hokej než v letním období. Na rozdílné pojetí se ho snažili nachystat i zkušenější spoluhráči. „Asi nejvíc mi radili Vláďa Růžička a Michal Vondrka, který říkal, ať se nebojím a dávám puk rychle od hokejky,“ prozrazuje. „Chlapi v kabině mě připravovali, že to bude úplně jiný zápas než v přípravě. Zdůrazňovali mi, že hráči po sobě mnohem víc půjdou,“ připojuje detaily.

Brzy sedmnáctiletý bek se na utkání hodně těšil, ale zklamání, že nakonec do hry nezasáhl, byste v jeho slovech hledali marně. „Říkal jsem si, že bych se na led mohl aspoň na chvíli dostat. Na zápas jsem se hrozně těšil,“ ohlíží se. „Teď záleží na trenérech, kdy mi dají další šanci. Pokud ji dostanu, pokusím se ji využít na sto procent,“ slibuje na dálku.

Ondřej Buchtela následně hovoří o tom, že zažil zvláštní situaci, ve které se v dosavadním průběhu kariéry ještě neocitl. „Ještě se mi nestalo, že bych odjel na zápas a neodehrál ani jedno střídání,“ přiznává mládežnický reprezentant. „Na druhou stranu je to lepší, než jen sedět na tribuně. I když není úplně příjemné, že jen sedíte a vidíte, jak chlapi bojují, ale nedaří se,“ vypráví dále.

A jak vnímal mladík, který může nastupovat ještě i za starší dorost, dění a atmosféru na střídačce? „Určitě mi utkvělo, jak pan Růžička během zápasu křičel. Taky kluci se na střídačce i v kabině hodně hecovali, že máme čas zápas otočit,“ přibližuje. „Tohle pomohlo i mně. Cítil jsem se pak trochu líp, i když jsem do zápasu nezasáhl,“ pokračuje.

„Byl jsem připravený naskočit, ale postupem času jsem přece jen stydnul. Na konci už jsem měl nohy úplně tvrdé a ze sezení mě bolel zadek,“ přibližuje s úsměvem. „Taky nervozita stoupala vzhledem k průběhu zápasu a dvěma slepeným gólům hned v úvodu,“ dodává ještě.

Ondřej Buchtela během zápasu pozorně sledoval dění na ledě, ničím se nerozptyloval, i když z jeho slov vyplývá, že v jednu chvíli o tom možná i uvažoval. „Ze začátku jsem se věnoval hře, po střídání brankářů jsem se bál na Jána Laca promluvit, protože byl určitě naštvaný a na povídání nebyl prostor,“ hlásí.

Na závěr talentovaný zadák srovnává pocity během extraligového zápasu na tribuně a na střídačce. „Když člověk sedí vlastně v první řadě, je ten hokej o dost rychlejší než z tribuny. Taky atmosféru vytvořenou diváky jsem vnímal jinak a víc než v hledišti,“ povídá. „Určitě je větší zážitek sledovat extraligový zápas ze střídačky než z hlediště, i když jsem nehrál,“ nezastírá.