Aktuální zprávy

Kolotoč s názvem HOKEJ BEZ HRANIC byl odstartován

Napsal 20.11.2004 David Nováček
C h o m u t o v - Je čtvrtek po obědě a před základní školou na sídlišti Zahradní je nezvykle rušno. Desítky dětí si tu šuškají cosi o příjezdu svých oblíbenců. Přesně ve 13:45 se jejich přání a očekávaní naplňuje. Přímo před vchodem do školy parkuje pár automobilů, ze kterých se postupně vynořují hráči místního hokejového klubu. Čtveřice hokejistů, kterou vede útočník Kamil Koláček je náhle v obležení. Přesto všechno se všichni bez zranění prodírají až do místní tělocvičny, kde na ně již čekají další desítky natěšených žáků. Projekt Hokej bez hranic tak spatřil světlo světa - premiéra může začít.
Místní hokejisté nejenom jako hráči bojující o každý centimetr ledové plochy v utkáních 1. hokejové ligy, ale i jako muži bez helmy, mohutných chráničů a bruslí - takový bude obraz několika příštích týdnů na zakladních školách v Chomutově. Tento čtvrtek totiž Klub ledního hokeje odstartoval svůj vlastní projekt nazvaný HOKEJ BEZ HRANIC. "Tak my už jsme na začátku sezóny avizovali, že se k propagaci klubu chceme postavit trochu jinak než tomu bylo v minulosti. Prvním takovým větším projektem je právě Hokej bez hranic, který v sobě skrývá deset samostatných akcí. Jedná se o devět setkání našich hokejistů se žáky devíti místních Základních škol. Desátou akcí tohoto projektu by mělo být jakési hokejové odpoledne pro širokou veřejnost," prozradil marketingový manažer klubu David Dinda.

Prvním místem kam se vyslanci chomutovského klubu vydali, byla Základní škola na Zahradní. Moderátor akce Pavel Čihař nejprve v úvodu představil dětem všechny přítomné hráče. Postupně tak sklidil potlesk brankář Luboš Horčička a útočníci Josef Ibl, Stanislav Mikšovic a Kamil Koláček. Pak už následovaly první otázky. A byly to vskutku otázky velice zajímavé. Kamil Koláček se téměř ještě nestačil rozkoukat a už musel odpovídat, proč mu v den starém utkání proti ústeckým Lvům nebyla uznána branka na začátku třetí třetiny. Kamil se odpovědi zhostil velice diplomaticky a vysvětlil, že pánem ledu je vždy rozhodčí a ten se rozhodl, branku neuznat. To však netušil, že ještě "záludnější" otázka přijde o pár vteřin později. Z davu totiž zaznělo: "Chtěl bych se zeptat, jestli se pan Révay nesvěřil v šatně, proč zhruba dvě minuty před koncem včerejšího zápasu zbytečně fauloval jednoho Ústečáka a my jsme tak přišli o možnost hrát power-play?" Slovo dostal znovu Kamil Koláček, který byl v utkání kapitánem a tentokrát už musel chvíli přemýšlet co na otázku odpoví. Nakonec z ní opět ladně vybruslil a se slovy, že Pepa to určitě nemyslel zle, se mohlo pokračovat dál. Po zhruba čtvrthodince otázek přišla na řadu soutež. Do rohů školní florbalové branky byly zavěšeny minidresy a vybraní žáci si o ně mohli zastřílet. Problém byl ovšem v tom, že většina z nich nedokázal míček dostatečně zvednout. Posléze se však ukázalo, že to nebyl problem jen pro děti, ale i pro Ibla s Horčičkou, když si stejnou soutež zkusili i samotní hráči. Zkušení Mikšovic s Koláčkem se nemýlili a děti mohutně aplaudovali. Po další vlně otázek si děti zastříleli znovu a tentokrát bylo terčů mnohem víc, takže téměř každý si domů odnesl některý z klubových suvenýrů. I ten, kdo se vůbec netrefil, získal alespoň cenu útěchy - poukázku na dvě vstupenky na kterékoliv domácí utkání do konce základní části. Celou akci zakončila autogramiáda, při které hráči rozdali stovku vlastnoručně podepsaných kartiček. Nutno podotknout, že některým se kartičky zřejmě nezdály dostatečně atraktivní a tak žadonili o podpisy i na jiná místa. Zejména Kamil Koláček se musel podepisovat na ruce, na čelo a v několika případech dokonce i na žákovskou knížku. Zhruba po 80 minutách čistého času měl první díl, ze seriálu Hokej bez hranic, všechno za sebou.

Přestože se jednalo o první akci z naplánovaných deseti, proběhlo vše víceméně hladce a s velkým úspěchem. "Já osobně jsem z toho měl trochu obavy, protože když děláte něco pro děti, tak je docela velké riziko, že se stane něco s čím nepočítáte. Musím ale říct, že dnešní akce se celkem povedla. Určitě nebylo všechno dokonalé, víme v čem se máme do příště zlepšit a čeho se vyvarovat, ale kdybych to měl zhodnotit jako celek, tak se to určitě povedlo. Přivezli jsme se sebou minidresy, šály, klíčenky, čepice, plakáty, kartičky i vstupenky na hokej a všechno jsme dětem rozdali. Kdybychom zůstali ještě půl hodiny, tak kluci odjedou bez triček. Každé dítě si chtělo z akce něco odnést," hodnotil s úsměvem David Dinda.

Marketingového manažera jsme se ještě zeptali jak celou akci vnímají ředitelé škol. Nemají strach z toho, že by klub na školách agitoval a snažil se děti "přetáhnout" na hokejovou školu v Hornické ulici? "Každému řediteli a každé ředitelce jsem říkal, že jde jen a jen o propagaci klubu. O to, přivézt mezi děti úspěšné sportovce. Vždyť kdy jindy mají možnost popovídat si například s juniorským mistrem světa (David Hájek), stříbrným medailistou z olympiády (Vladimír Kýhos), dvojnásobným vítězem federální ligy (Vladimír Petrovka) nebo s vítězem prvoligového kanadského bodování (Kamil Koláček)? Zástupci většiny škol se k tomu postavili velice dobře. Například tady na Zahradní bylo vše výborně připravené. Zástupce ředitele, pan Popelka nám vyšel ve všem vstříc a pro celou akci připravil výborné podmínky. I toutou cestou mu za to děkuju," řekl na závěr Dinda.

Kdy a kde se kolotoč, nazvaný Hokej bez hranic, zastaví příště? "Pokud se nic zvláštního nestane, tak v pátek 26. listopadu bychom měli navštívit školu na Kadaňské," dodal marketingový manažer.

Foto: Michal Káva