úterý 10.11. (Preview)
Reprezentační pauza je u konce, již ve středu se v Chomutově představí sedmé Vítkovice
V 15. minutě zastavil efektním i efektivním zákrokem střelu Burgera, v závěru druhého dějství přidal možná ještě důležitější zásah. Stanislav Balán si rukavicí zpracoval vysoký puk a zívala na něj odkrytá branka Pirátů. Jenže Miroslav Kopřiva se zvládl přesunout a zabránit pohromě v podobě snížení na 2:1 z chomutovského pohledu.
Na domácím ledě jste se představili po desetidenní reprezentační pauze. Jak byste zhodnotil zápas?
„Pro nás je hlavně důležité, že jsme doma vybojovali tři body, dotáhli se na Vítkovice a nenechali je odskočit. První třetina byla z naší strany povedená, jen jsem se bál, aby Vítkovice nedaly kontaktní gól. Druhou třetinu jsme prospali, ale na začátku poslední jsme dali důležitý gól na 3:0. Nejdůležitější bylo, že jsme druhou třetinu neinkasovali a na začátku třetí pojistili vedení.“
Bylo těžké se dostat opět do zápasového tempa?
„V poslední době jsem trénoval ještě o trošku víc, takže jsem byl pořád připravený a tudíž pro mě nebylo těžké se do zápasu dostat.“
V zápase jste předvedl několik fantastických zákroků. Kdy vám bylo nejhůře?
„Já jsem si pořád říkal, že nechci pustit Vítkovice ke snížení na případných 2:1. Každý gól by to asi zdramatizoval, takže jsem rád, že jsem žádný nedostal.“
V samém závěru druhé třetiny jste vytáhl skvělý zákrok proti dorážejícímu Balánovi. Jak jste viděl situaci ze svého pohledu?
„Dostal jsem kotouč někam mezi betony, pak se odrazil nahoru. Útočník, který stál u mé levé tyče, si chtěl sklepnout kotouč rukou, tak jsem se posunul betonem a na štěstí jsem puk vyrazil někam za bránu.“
Během reprezentační přestávky přišly nové posily do obranných řad. Vrátil se Brett Skinner, nově přišel na měsíční zkoušku Sergej Pereťagin a z Karlových Varů dorazil Tomáš Harant. Co říkáte na staro-nové hráče?
„Brett Skinner už u nás působil loni, proti Vítkovicím hrál zkušeně, jak ho známe. Dvojice cizinců sice nenastoupila, ale na tréninku se jeví dobře. Určitě mezi nás rychle zapadnou.“
Každou výhru slavíte stejným rituálem. Jak se skok na branku zrodil?
„Já už tenhle rituál mám asi od deváté třídy. Když jsme vyhráli ve Vsetíně, měl jsem takovou radost, že jsem vyskočil na bránu a už mi to zůstalo.“
Ve čtvrtém kole jste na ledě Vítkovic vychytal čisté konto. Věřil jste si i na domácí zápas?
„Já doufám v nulu na každý zápas, jen se to málokdy povede.“ (smích)
