Říká se o vás, že jste "štístko". V tomto utkání se to opět potvrdilo. V momentě, kdy se Olomouc začala herně zvedat jste vstřelil gól...
„Je jedno, jestli bude můj gól vítězný nebo ne. Možná jsem štístko, ale baráž ještě neskončila a snad se to bude plnit i nadále. Na ledě jsme zjistili, že žádné utkání nebude lehké a nesmí se nám stávat, že za stavu 2:0 přestaneme hrát. Soupeř toho pak dokáže využít. V baráži jsou všechny týmy houževnaté a bude to ještě hodně těžké.“

Uklidnila vás třetí branka?
„Osobně se mi ulevilo, je lepší vést o dvě branky než o jednu. Když vedete pouze o jedinou branku máte strach hrát, aby soupeř nevyrovnal.“

V utkání s Olomoucí nebyly žádné konflikty, strkanice a někdy to vypadalo na zápas bez emocí. Čemu to přičíst? Je to třeba tím, že baráž je na svém začátku a těchto momentů bude přibývat?
„Úplně bez emocí to nebylo. Myslím si, že se to bude zvyšovat a uvidíte více takových situací. Rozhodně to bude postupem času všechno fyzicky i psychicky náročnější. Utkání bylo celkem férové a bylo by super, kdyby to tak pokračovalo i nadále.“

Na domácím ledě jste vyhráli téměř po čtyřech měsících. Nezapomněli jste, jaké to je prožívat na konci zápasu radostné chvilky?
„Samozřejmě, že je to pěkné. Věděli jsme, že dřívější zápasy v základní části a play-out musíme hodit za hlavu, abychom v baráži mohli podat kvalitní výkony.“

První barážové utkání ukázalo, že bojujete jeden za druhého...
„Bylo to tak. Říkali jsem si o tom i v šatně. Už není cesty zpět. Jestli chceme baráž zvládnout, nesmíme bojovat jen každý za sebe, ale musíme bojovat jeden za druhého. Věřím, že toto je cesta k úspěchu.“

Sedm let za sebou hrajete baráž, co k tomu říct?
„Je to vyčerpávající a už je toho opravdu hodně. Nemohu s tím nic dělat. Jsem v té situaci znovu a musím to zvládnout.“