Jan Svoboda tak navázal na sedmizápasové působení v juniorském týmu během dlouhodobé části. „Stihli jsme se domluvit, s kým budu hrát a jak budeme hrát přesilovky,“ přibližuje, jak vše probíhalo.

Z vyrovnané a do jisté míry opatrné úvodní třetiny vybočilo jen trestné střílení, které ve 12. minutě proměnil hostující Jan Hladonik. „Myslím, že jsme do zápasu vstoupili dobře, ale bohužel jsme úplně nezvládli jednu situaci, kdy jsme zalehli puk v brankovišti. Třinec proměnil trestné střílení, což mu hodně pomohlo,“ ohlíží se Jan Svoboda.

Svěřenci trenérů Šťastného, Kočího a Brychty zasypali soupeřovu branku 45 střelami, což bylo o 15 víc než Třinec, jenže Nicka Malíka překonal až v poslední minutě střetnutí v přesilovce pět na tři Kryštof Ouřada. „Juniorka má každý zápas hodně střel, jenže tentokrát jsme hodně stříleli do brankáře nebo nám chyběly maličkosti jako hráč před brankou, aby gólman neviděl. Byly tam i nějaké tyčky,“ zamýšlí se Jan Svoboda nad důvody slabé produktivity, jež v konečném účtování rozhodla.

Subtilní útočník naskočil za juniorský tým poprvé od 29. listopadu loňského kalendářního roku, jenže na tři góly a šest asistencí bodově nenavázal. „Necítil jsem se úplně nejlépe. Určitě nejsem spokojený s tím, co jsem na ledě předvedl. Chtěl jsem klukům pomoct víc,“ hlásí sebekriticky. „Štve mě, že jsme doma prohráli,“ nezastírá.

Po zmíněném trestném střílení kralovali oba gólmani až do třetího dějství, v němž hosté v 54. minutě zvýšili a poté ještě trefili prázdnou branku při chomutovské power-play v přesilovce. „Říkali jsme si, že vyrovnání by mohlo Třinec nahlodat. Jenže za stavu 0:1 jsme nevyužili šance, trefili jsme i tyč a navíc jsme neproměnili dvě nebo tři přesilovky. Pak jsme dostali druhý gól a už to bylo těžké,“ ohlíží se Jan Svoboda za zlomovými momenty.

Stále ještě devatenáctiletý forvard strávil téměř celou sezónu v Kadani. V Chance lize za 47 startů třikrát skóroval a přidal 14 asistencí, jenže základní část skončila už v závěru února. Od té doby Jan Svoboda naskočil jen v posledních dvou duelech extraligové skupiny o umístění. „V play-out už o nic nešlo, takže to bylo víc na pohodu. Tady se bruslilo a dohrávalo mnohem víc, navíc každou chybu soupeř trestal,“ srovnává.

„Kdybych nenaskočil v play-out, byl bych něco málo přes měsíc bez zápasu, takže play-out mi pomohlo, abych nebyl úplně špatný,“ culí se culí se útočník, který mohl oživit souhru s juniorskými parťáky právě v extraligové skupině o umístění, neboť závěrečné dva duely hrála řada mladíků z týmu do 19 let.

Semifinále pokračuje už v neděli na ledě Ocelářů, kde musí junioři vyhrát, aby sérii protáhli do případného rozhodujícího klání, neboť se hraje jen na dvě vítězství. „Hned po zápase jsme si řekli, že juniorka hraje lépe venku, takže určitě nic nevzdáváme. Myslím, že jsme doma byli lepší, ale nešlo nám to v koncovce,“ uzavírá Jan Svoboda odhodlaně.