Piráti jeli do Bíliny s vítězným povzbuzením, když doma vynulovali Řisuty a následně nadělili desítku Děčínu, což se jim ve finále trochu vymstilo. „Podařily se nám dva zápasy a mysleli jsme si, že se Bílina porazí sama. Bylo to od nás takové laxní a mysleli jsme si, že to půjde všechno samo, ale to samozřejmě nešlo,“ uvědomuje si František Mála.
Piráti nezachytili už samotný vstup, jelikož v polovině
čtvrté minuty šli Draci z prvního usazení se v útočném pásmu do
těsného vedení, které si i přes vyrovnávací branku Patrika Huňadyho odnesli do
kabin. Před polovinou hrací doby si Chomutov vybral černou šestiminutovku, ve
které inkasoval třikrát – 5:1.
O rychlé snížení se přibližně za půl minuty postaral právě
František Mála, který vytěžil ze šťastného odrazu maximum. „Měli jsme tlak a
já jsem projel bránou na levou stranu, kde nikdo nebyl. Čekal jsem střelu od
beka, ta přišla a odrazila se od mantinelu přímo mě na hokejku. Já už jsem měl
před sebou prázdnou bránu. Už to byla víceméně snadná práce,“ pokyvuje
útočník, který obecně vyhledává raději své spoluhráče. „Rád nahrávám,
protože chci hezký hokej a aby padaly hezké góly. Když si věřím a vidím
spoluhráče v lepší pozici, radši mu přihraju, než abych vystřelil,“
vysvětluje.
Poté, co se svěřenci Petra Martínka dostali na rozdíl tří gólů, hráli od 36. minuty do začátku třetího dějství v přesilovce pět na
tři, ale udeřili v té době jenom jednou jedinkrát. „Trvalo nám, než se rozehrajeme
a začneme hrát naši hru. V podstatě celý zápas nám to moc nelepilo, měli
jsme trochu smůlu v zakončení a chyběla nám pohoda, od toho se všechno
odvíjelo i přesilovky,“ smutní František Mála a připojuje k dlouhé výhodě,
„pomalu jsme nevěděli, co hrát, i když bychom měli vědět, a navíc jsme ani
nehráli, co jsme si řekli.“
Na začátku závěrečného dějství střelu Angela Krsteva tečoval
mezi kruhy Bronislav Andres a dostal tím Chomutov na dostřel dvou zásahů. „Do
třetí třetiny jsme šli s tím, že minimálně vyrovnáme a pokusíme se
výsledek otočit. Chtěli jsme napadat, střílet všechno na bránu a jít si za tím,“
říká útočník nosící sedmičku na zádech.
Ve 46. minutě se však na ledě semlela mela, ze které
vykrystalizovaly dvě férové dvojičky, ty pak odešly do šaten s trestem do
konce zápasu. Nebyly však samy, stejným směrem zamířily i oba týmy, jelikož
Bílina odmítla dál pokračovat.
„Podle mě to začalo už od rozhodčího v první třetině,
pak už se to od toho odvíjelo přes fauly až po přesilovky, které jsme hráli.
Přesunulo se to až do třetí třetiny. Zbytečně jsme si se soupeřem vraceli rány
zezadu a podobně. Nikdo si to nechtěl nechat líbit a dopadlo to, jak to dopadlo,“
vypráví.
Snad takhle – jako vesnická řežba – nedopadnou zápasy v krajské
lize. „Když budeme vést o pět až šest gólů, tak se to stávat nebude. Když
budeme takhle stahovat, asi přijdou i fauly. Možná to ovlivnilo i zápas
s Bílinou, proti které jsme dotahovali a byli jsme zarputilí. Přišly
fauly, vracečky, my jsme si to nenechali líbit a oni to stejné,“ uvádí
František Mála, který většinu své kariéry strávil ve druhé lize.
„Podobně předčasně ukončený zápas v áčku jsem zažil možná
tak po deseti letech, navíc takhle zbytečně v přáteláku. Mohli jsme si
říct, že budeme hrát v klidu a mohli jsme to dohrát, ale emoce byly velké.
Máme v týmu ranaře a nerváky, kteří si nenechají nic líbit,“ culí se.
Zajímavou podívanou nabízí i další chomutovská příprava,
jelikož do ROCKNET ARÉNY přijedou právě Draci… „Ve čtvrtek je zase Bílina,
takže ji budeme chtít ukázat, kdo umí hrát hokej, a prostě ji porazit. Nic
jiného nebereme. Chceme ji vypráskat třeba 10:0, aby už do Chomutova nikdy
nechtěla, ale rozhodně chceme hrát hokej a ne se rvát,“ připomíná útočník. „Snad
je to hokej a jsme chlapi, doufám, že přijedou.“
Na minulé dva domácí zápasy přišlo více než tisíc sto diváků,
kteří byli slyšet i při venkovních výjezdech, to je celému mužstvu velkou
podporou. „Fanoušci byli výborní jako vždycky. Jsem z toho unešený,
zažívám poprvé i v áčku, aby na přípravu přišlo více než tisíc lidí. To je
něco úžasného. Doufám, že to bude pokračovat,“ přeje si závěrem František
Mála.