Kouzlo domácího prostředí, to Pirátům svědčí nejvíce. Po vysoké porážce v Hradci Králové se svěřenci Vladimíra Růžičky vrátili zpět domů, kde po duelu v Hradci Králové, který má ve znaku lva, čelili další kočkovité šelmě. Proti Bílým Tygrům Chomutovští zaznamenali zdařený vstup do utkání, který v patnácté minutě korunovali vedoucí brankou. Liberečtí posléze ztrátu dotáhli gólem z přesilovky a fanoušci převážnou část zápasu sledovali duel rovného s rovným.

„V celé sezóně hrajeme domácí utkání lépe jak vizuálně i bodově. Nebyli jsme horším týmem. Haprujeme v přesilových hrách z útočné i obranné pozice, kdy inkasujeme. To je jediná větší chyba, protože kromě toho se hra přelévala od brány k bráně a každý tým měl dost tutovek,“ zhodnotil souboj proti týmu z horní části tabulky.

Přesilové hry a oslabení zahýbaly osudem celého střetnutí. Chomutovští měli v rozmezí od šesté do jedenácté minuty možnost dvou početních výhod, ze kterých však nic nevytěžili. Liberečtí poté v závěru první a v úvodu druhé třetiny využili šance v pěti proti čtyřem, čímž dokonali obrat. Sám Jan Stránský zázemí libereckého celku zná, jelikož ve městě z druhého konce severních Čech roky působil.

„V Liberci se přesilovky trénují. Když jsem tam byl, početní výhody se hodně trénovaly. My je zkoušíme až při zápase, což je podle mě zásadní chyba. Když nám nevyjde jedna nahrávka, přijde křeč a panika. Každý si do toho přidá něco svého a spoluhráči pak neví, kam se postavit,“ kroutil hlavou nad zmatky při rozdílném počtu hráčů. „S bývalými spoluhráči jsem vůbec nepřišel do kontaktu, že bychom si psali nebo něco podobného, to neproběhlo,“ uvedl dále k vazbám s dřívějšími týmovými kolegy.

Křídlo druhého útoku mohlo značně ovlivnit konečnou podobu výsledku střetnutí ještě za stavu 1:0. Psala se patnáctá minuta hry těsně po úvodní brance klání. Jan Stránský se zbavil všech dotírajících protihráčů a hnal se do zakončení, které se štěstím pro tým trenéra Pešána skončilo jen na tyčce. Při pohledu na konečný stav zápasu je patrné, že případný gól by mnohonásobně zvýšil šance Chomutovských na bodový zisk, čehož si byl vědom i samotný střelec.

„Dostal jsem se do únikové situace a dobrusloval mě bek, tak jsem to tahal přes forhendovou stranu. Podle mě to nebylo špatně provedené, ale v závěru jsem trefil jen tyčku a kotouč vylétl brankovištěm. Mrzí mě to, protože jsem byl v dobré gólové příležitosti. V tom jsem selhal,“ sypal si popel na hlavu.

Pirátskou loď se železnou pravidelností drží nad vodou kanadský kouzelník v brankovišti. Justin Peters po nezdařeném souboji s Mountfieldem znovu prokázal své kvality, když ve čtrnácté minutě zneškodnil nebezpečný pokus Tylera Redenbacha, na což chomutovský tým zareagoval o necelou minutu později vstřelenou brankou. Dotazovaný forvard na adresu maskovaného kolegy přes druhou porážku v řadě pěl ódy a vyzdvihl jeho důležitost pro tým.

„Drží si úspěšnost v každém zápase nad průměrem. V Hradci jsme sice prohráli 5:0, ale ty góly nebyly jeho. Hradec nás bagoval do prázdné brány a všechno sehrál bravurně. Justin je naše velké opora a skvělý gólman. Kdybychom ho neměli, výsledky by byly o dost horší,“ zkonstatoval rodák z Plzně.

Celek pod vrcholky Krušných hor čekají dvě poslední utkání v roce 2018, přičemž v tom nejbližším vyrazí pirátská posádka do sousedního města, kde se v regionálním derby střetne s Vervou Litvínov. V posledním utkání na přelomu roků vstoupí na chomutovskou palubu indiáni z Plzně, kteří stejně jako Piráti budou usilovat o úspěšný závěr kalendářního roku. Přes nepříjemnou sérii dvou proher v řadě nehází Jan Stránský společně s celým týmem před nejbližšími boji flintu do žita a stále věří v lepší zítřky.

„Musíme bodovat v každém utkání a navázat na nějakou úspěšnou šňůru. Body potřebujeme jako sůl a teoreticky je stále možné dotáhnout týmy, které jsou před námi. Chceme se vyhnout bojům v závěru sezóny, ale když nebudeme bodovat a necháme si unikat takové výsledky, těžko se dotáhneme,“ je si vědom vousatý Pirát.

Vánoční svátky se pomalu, ale jistě chýlí ke konci stejně jako volno v podobě státního svátku. Tipsport extraliga žádnou pauzu v tomto období nemá, kvůli čemuž musí mít hráči stále na paměti, že je chvíli po Štědrém dni čeká další zápas. Nemálo hokejistů s touto skutečností nesouhlasí a Jan Stránský patří mezi ně. Zároveň ovšem tvrdí, že starší hráči jsou na to už zvyklí.

„V dřívějších sezónách jsme se přes asociaci snažili psát různá prohlášení, aby se alespoň netrénovalo a mohli bychom si užívat čas s rodinami. Bohužel se zatím tohle pravidlo neprosadilo a jedeme každý rok stejně. Hráči, kteří hrají dlouho, si už zvykli, i když je to na pytel. Nováčci si musí také zvyknout, nic jiného jim zatím nezbývá,“ podotkl hráč s číslem 91.

S koncem roku přicházejí rovněž různá předsevzetí a cíle, které si lidé tyčí do dalších dvanácti měsíců. Osmadvacetiletý útočník si namísto slibů do nového roku spíše stanovuje úkoly v hokejové podobě, a sice zlepšením herních nedostatků, které sám na sobě pozoruje. Shodně také uvedl, že celý tým si už nestanovuje počet bodů, které chce nebo by měl za určitou dobu získat, nýbrž jde krok po kroku vstříc splnění cíle.

„Já tohle moc nedělám. Vždycky, když mě něco napadne, slabina nebo něco, na čem by se dalo zapracovat nebo co by se mohlo zlepšit, zaměřím se na to. Zároveň nemá smysl si stanovovat počet bodů, které bychom chtěli v příštím roce získat, protože jsme to už zkoušeli a nedaří se to. Raději jdeme den po dni a zápas od zápasu,“ pravil závěrem.