Marku čtvrtá porážka v řadě, navíc dnes na domácím ledě s havlíčkobrodskými Rebely. Jak jste dnešní zápas viděl?

„Neřekl bych, že jsme odehráli špatné utkání, škoda, že se neproměnily některé gólové šance. Bohužel takhle to občas bývá, že když tým nedá několik velkých šancí, tak potom inkasuje vítěznou branku v závěru utkání, což je hodně zdrcující. Zápasů se ovšem bude hrát ještě hodně a my se musíme dát dohromady, jít přímočařeji do branky a určitě to bude lepší.“

Bylo na ledě hodně znát, že Havlíčkův Brod disponuje mladým, dravým kádrem a že hraje hodně důrazný hokej?

„Co jsem měl možnost sledovat první ligu, tak asi to je i soutěží. Hraje se přeci jen více do těla, takže Brod to dnes jen potvrdil.“

Vy osobně jste do soutěžního zápasu naskočil po třech měsících, jak jste se na ledě cítil?

„Pro mě je to nová štace a já jsem rád, že jsem dostal šanci. Určitě se do toho musím dostat, naladit se na zápasový rytmus, sžít se s týmem. Věřím, že dostanu na ledě i více prostoru a že vše bude klapat tak, jak má.“

Každopádně premiéra v Chomutovském dresu je nepovedená.

„Není to nic příjemného, zvlášť když se prohraje brankou z poslední minuty utkání, ale jak jsem řekl, musíme se zvednout, jít zápas od zápasu a ono to přijde.“

Těšil jste se hodně po tak dlouhé době opět na soutěžní utkání?

„Určitě. Jelikož jsem od začátku sezony stál, tak je pro mě nejdůležitější hrát a opět se do toho dostat. Věřím, že se do toho dostanu a že pomůžu Chomutovu dostat se co nejdál.“

Tři měsíce to je dost dlouhá doba. Jak jste se udržoval v kondici?

„Trénoval jsem a odehrál i několik utkání, i když tomu se nedá říkat zápas v tom pravém slova smyslu, spíš šlo o tréninkové mače. Myslím si, že připravený jsem a teď už se to může zápasy jen zlepšovat k tomu, abych podával maximální výkon. “

Byl jste s trenérem Rulíkem domluvený na tom, že začnete ve čtvrtém formaci, která se na led tak často nedostávala, pro snadnější rozjezd?

„Určitě. Důležité je, abych se ze začátku na led dostal na pár střídání, abych si to znovu osáhl. Postupem času snad toho prostoru bude více.“

Jak byla tříměsíční pauza náročná na psychiku?

„Pro každého hokejistu je to vždy hodně těžký, ale snažil jsem se na to nemyslet. Trénoval jsem, dával si do těla a byl připravený naskočit kdykoliv. Čekal jsem, trvalo to vcelku dlouho, ale teď jsem rád, že to alespoň tahle dopadlo.“

Během této vynucené pauzy se neozval některý z klubů se zájmem o Vaše služby?

„Měl jsem několik nabídek, ale bohužel vždy to ztroskotalo na požadavcích Českých Budějovic, které mě nechtěly pustit nikam na hostování a chtěly mne jen prodat. V době finanční krize, která proběhla, bylo pro každý klub těžké vynaložit za hráče takové peníze, takže největší problém byl v Budějovicích, které mě držely v šachu. Jsem rád, že se to konečně hnulo a já můžu někde hrát.“

S čím do Chomutova přicházíte?

„Věřím, že je tu natolik silný tým, aby se popral o postup do extraligy. Hráči tu na to každopádně jsou a já se budu snažit v co největší míře pomoci. Musíme se dát dohromady, být jeden tým a já věřím, že to bude dobrý.“

Mluvil jste s trenérem Rulíkem o Vaší roli v týmu? Co od vás očekává?

„Určitě ze začátku abych se zapracoval, a potom si promluvíme o tom, jaká bude má konkrétní úloha. Budu se snažit maximálně využít svou střelu od modré a pokusit se dávat góly (usmívá se).“

Vaší prozatím jedinou zkušeností s první ligou jsou dva zápasy v dresu Ústeckých Lvů ze sezony 2003/04. V jednom ze zmíněných zápasů jste nastoupil i v derby právě proti Chomutovu a pomohl tak v úvodu sezony přerušit jedenácti zápasovou vítěznou šňůru chomutovských. Pamatujete si tento zápas?

„Už je to dlouhá doba (usmívá se). Do Ústí jsem přicházel po zranění, kdy kotník nebyl ještě zcela fit, takže pro mě to byl takový rozjezd a dobrá zkušenost z první ligy.“

Jaký je Váš prvotní dojem z Chomutova, co se zázemí, kabiny týče?

„Určitě není na co si stěžovat. Jak kabina, tak zázemí je tu na velmi solidní úrovni. Pochopitelně nové arény mají třeba více prostoru, ale tady je to zase o to útulnější.“