Jak s odstupem pár týdnů hodnotíte sezónu dorostu?
„Letní přípravu a začátek sezóny jsme měli výborné. Bohužel, jsme měli mužstvo nastavené tak, že jsme jednou prohráli a pak jsem se v tom trochu plácali, než jsme se zvedli. Utekla nám o kousek první čtyřka, takže jsme bojovali ze druhé části, abychom postoupili, což se nám nakonec povedlo.“

Do nižší skupiny jste šli jenom s malou ztrátou na Spartu, která ale hodně utekla. Čím to bylo?
„Neměli jsme vyrovnané výkony. Když s námi Marcel neodjel, nedokázali jsme porazit ani PZtku. Kluci jsou mladí, takže pořád hodně záleží na tom, jak se vyspí, a to tam bylo znát. Měli jsme spoustu dobrých zápasů. Vypadalo to, že se nastartujeme, ale zase přišel útlum – prohráli jsme, remizovali jsme, ztratili jsme bod z nadstavby.“

Jako poslední nasazený tým jste v prvním kole vyřazovacích bojů šli na Rytíře. Jaká to byla série?
„V play-off jsme s Kladnem odehráli velice slušné zápasy a byli jsme vyrovnaným soupeřem. Dostali jsme hodně gólů, ale taky jsme jich spoustu dali. V domácím zápase jsme je zatlačili, ale pak jsme i z vyložených šancí nedali góly. Vypadli jsme v prvním kole, což není ani úspěch, ani neúspěch, odpovídá to reálným možnostem týmu.“

Trenér Kamil Koláček

Dokázal byste s odstupem času říct, co týmu chybělo?
„V nižší skupině se nějaké věci ukázaly, protože jsme to měli postavené na jednom hráči, který nám dělal výsledky. Měli jsme jednoho lídra, který bodově utekl. Zlomil k bodům první lajnu, ale zbytek kluků jenom paběrkoval a nedokázal to vzít na sebe. Neměli jsme v dalších hráčích střelecké zabijáky, kteří by byli schopní se více prosadit. Chtěli jsme, aby se zapojilo více kluků, i když se nakonec někteří rozehráli.“

Tím jasným lídrem byl Marcel Štefančík. Pochválil byste s ním i další?
„Nebylo to jenom o Marcelovi, který teda udělal hodně bodů. Oba gólmani chytali celou sezónu spolehlivě – jak Olík Šatný, tak i Lukáš Malant. V obraně jsme hodně stavěli na Štěpánu Němcovi, ale ukázali se v dobrém i další, jenom nám od nich chyběla trošku větší produktivita. V útoku by mohl hodně promluvit Tadeáš Svoboda a od Vánoc hrál výborně Jirka Kulich.“

Jak se díváte na systém soutěže a pozápasové nadstavby o čtvrtý bod?
„Systém není špatně vymyšlený, nemám k tomu žádné připomínky. Lepší hrají proti sobě, a pak horší níže. Nadstavba už není úplně optimální. Neznám soutěž, kde se to hrálo a nedokážu si představit, že se to někde hraje. Připravit na to kluky ale problém nebyl, sami chápali, že se o bod bojuje. V některých momentech šlo o důležité body.“

Po příštím ročníku se bude extraliga dorostu zužovat. Myslíte, že je to dobrý krok?
„Nevím, jestli to je ku prospěchu, protože bude hrát soutěž méně hokejistů. Dorost mohli klidně nechat dost široký, aby hrálo hráčů co nejvíce a dostávali příležitost. Co se stane příští rok? Všichni budou hrát na starý a silný, aby extraligu udrželi. My mezi ně budeme patřit taky, protože nikdo nebude chtít spadnout.“

Osobně jste s chomutovským hokejem hodně dlouho provázaný. Co říkáte na aktuální situaci v klubu?
„Pád z extraligy beru sportovně, patří to k tomu. Nastala tady nějaká situace, která tu byla. Převzali to tu noví majitelé, takže věřím v lepší zítřky, že se to ustálí a bude se pokračovat dál. Uvidíme, jestli to bude mít vliv, abychom postoupili nebo chceme postoupit hned zpátky. To nevím, to si musí říct jiní. Nevnímám to tragicky. Prostě se spadlo a je to jenom sportovní stránka.“

Souhlasíte s názorem, že může jít o celkový restart?
„Začalo to tu poslední dva nebo tři roky pomalinku uvadat. Dluhy narůstaly, dlužilo se, ale vždycky se všechno doplatilo, akorát jsme na to museli počkat. Nebyl problém, že bychom někdy peníze úplně neviděli. Jestli to někde vyšlo nebo to někdo říkal, jsou to mylné informace. Věřím, že se všechno narovná a jakoby se to restartuje.“

V období, kdy byla kolem A-týmu kauza salmonela, hodně bývalých hráčů v klubu odlehčovalo situaci se slovy ‚Obléknu se a jdu hrát.‘ Taky byste šel?
„No, já už se ale nevejdu do kalhot. Tohle je ta humorná stránka, ale rozhodně to neprospělo. Tím, že to zasáhlo takové kvantum kluků, bylo to špatné.“

Jak jste se z pozice trenéra díval na výkony svého syna hrajícího juniorku?
„Snažil jsem se koukat na všechno, co šlo. Jsem často nespokojený, on to ví a moc pochval ode mě neslýchá. Vím, že je pořád na čem pracovat. Uvidíme, kam jeho hokejová kariéra povede. Zatím mu chybí váha a síla, protože je to pořád takový ‚papíráček‘ a je spíše do manželčiny strany. Já jsem byl už od malička trošku svalovější a oplácanější, ale věřím, že se to změní a nabere. Pořád má ale v tomhle směru čas, až nabere nějakou sílu půjde s tím i hmotnost. Jestli mu budou stačit dovednosti a jestli se prosadí, to už je druhá věc.“

Přejete si, aby se hokejem živil?
„Je to hezké a sen každého rodiče, který na zimák přivede své dítě. Nikdy jsem nebyl proti tomu, ale rozhodně to nebyl můj cíl, jen sen. Chtěl jsem, aby ho to bavilo, aby sportoval a byl v kolektivu, ve kterém jsem vyrostl taky. Teď už se to začíná lámat, snažím se mu pomoci, ale je to jenom na něm. Když se mu to povede, bude to dobře, když ne, tak se rozhodně nezhroutím. Proto tlačíme i dost na školu.“

Juniorovi se povedl při nájezdu parádní kousek, který jste ho naučil. Zahřálo vás to?
„Potěšilo mě to. Ne, že bych ho to vyloženě naučil, ale bavili jsme se o tom, co se v určitých momentech dá udělat. Já jsem hrozně rád, že ho to v ten moment napadlo. Úplně přesně tahle jsem to nepoužil, ale taky jsem to dělal. Dříve gólmani tolik nebruslili, ale udělali mi tam skluz betony, takže jsem několikrát dával padáček. Kamil Jarina si určitě na nějaký vzpomene. To, co udělal Pepča, byl extrém.“

Video pak mělo přes sto tisíc shlédnutí. Čekal jste, že by to mohlo být tak populární?
„Vůbec na tohle nekoukám, nemám facebook, takže takové věci nesleduju. Někdo to natočil, pustil to a lidem se to líbilo. Je to hezké a doufám, že mu to vnitřně pomůže v nějaké motivaci.“