Nikolo, hrál jste baráž poosmé a hned sedmkrát byl váš tým úspěšný. Potvrdilo se tedy pravidlo, že kdo má v týmu Nikolu Gajovského, ten je úspěšný?

„Těžko říct, je to asi shoda náhod. Možná na to ale už taky trochu věřím, že to je nějaké štěstí.“

Pomáhají týmu i vaše zkušenosti z baráže? Přecejen je to o něčem jiném, než základní část.

„Je to o každém jednotlivci, jak se s tím v týmu vypořádá. Samozřejmě když za mnou někdo přijde a zeptá se, tak mu na to řeknu svůj názor. Těchto situací ale moc není, takže si nemyslím, že by zrovna tato zkušenost pomohla uspět v baráži.“

Byla letošní baráž jiná, než těch sedm předchozích, ve kterých jste nastoupil?

„Stejná jako všechny, strašná. Psychicky náročná. Můžete se i zeptat lidí, že kolikrát je to horší, než hrát o titul v extralize. Na psychiku je to šílené, to si nedovedete představit.“

Po roce jste se vrátili do extraligy, jaký byl ten poslední krok proti Slavii, která hodně kousala?

„Slavia kousala vždycky. Hrála o všechno a tím pádem hrála na doraz.“

Jaký byl tento poslední zápas se Slavií?

„Všechny zápasy se Slavií byly podobné v tom, že nepadalo hodně gólů. Čekalo se na chyby a kdo jich udělal víc, ten prohrál. My jsme dnes byli ti šťastnější.“

Jak jste viděl rozhodující okamžik, kdy Martin Rýgl vystřelil Pirátům postup?

„Přišel jsem šíleně unavený na střídačku, ze které jsem to sledoval. Viděl jsem, jak dostal perfektně puk, tak jsem se zvedl, a Martin to nádherně trefil.“

Jaké budou oslavy? Stále váš čeká poslední zápas…

„Jestli to můžu říct, tak se hrozně opiju (směje se). To se musí oslavit, pro tento moment to hrajeme celý rok a jakmile se to povede, tak by to byla urážka, kdybychom to neoslavili.“