Jaké jsou pocity po tomto zápase? Je tam úleva?

„Ano, byl to boj a sedmý zápas se nehraje každý rok. Myslím si, že to byl hezký hokej. Byl plný barák lidí, šance na obou stranách a při stavu 1:1 bylo jasné, že kdo dá góla, tak vyhrál. Je to vždy zásluha celého týmu. Všech spoluhráčů, trenérů, masérů… Celý rok jsme měli pohodu a klid na práci. Nikdo na nás nevyvíjel nějaký tlak a my jsme věděli, co se od nás čeká a šli jsme za tím. Dlouho jsem nebyl v takové pohodové týmové atmosféře, takže si to vše nesmírně užívám a pak se i lépe pracuje. Ty úspěchy pak samozřejmě přicházejí.“

V první třetině jste byli o něco horší, od druhé třetiny jste ale zařadili vyšší rychlostní stupeň…

„Bylo to dané tím, že domácí hráli přesilové hry. Byli v tlaku a my jsme jen bránili. Těch přesilových her tam byl tak trošku nepoměr a tím pádem tam domácí měli víc ze hry a byli víc v zápase, než my.“

Rozhodlo i to, že jste více chtěli než Ústí?

„To bych neřekl, dnes rozhodlo ubráněné dvojnásobné oslabení. Domácí měli tuto přesilovou hru dlouho a nevyužili to, takže ono když to nedáte, tak se vám pak hůř dýchá. Zlatý Honza Kovář, Hany zavřel vrata a bylo to.“

Po vstřelení chomutovské branky Ústeckým asi trošku kleslo sebevědomí…

„Ústí vlastně doma dlouho neprohrálo a potřebovalo vyhrát i teď. A pak když sedm minut před koncem prohráváte, tak to asi zamává s každým týmem. Najednou museli a odskakovalo to, nešlo jim to a my ten puk chtěli za každou cenu vyhodit, takže je to pak strašně těžké dát nějakou kontaktní branku.“

Co říkáte dnes na klik, co předvedl po vstřelené brance Sklenička?

„Začal klikovat moc brzo! Už na začátku, když Pojky ( pozn. redakce: David Pojkar )přejížděl v Chomutově na rozbruslení červenou čáru, tak říkám, že se to nevyplatí dělat. Pán Bůh ti to vrátí a potrestá tě. Jasně se ukázalo, že boží mlýny melou a dnes jsem říkal to samé, musíš mít takový zdravý respekt k soupeři a tohle bylo možná až trošku trapný. Pán Bůh mu to vrátil, tak to chodí.“

Pohár máte nad hlavou vy, splnili jste zatím ten první cíl, tím to ale asi nekončí…

„Určitě nekončí. Jsme spokojený, že jsme to vyhráli, protože každé vítězství je dobré a všechno se počítá. Jdeme krůček po krůčku. Kam dojdeme, tam dojdeme. Samozřejmě, nemá cenu si dávat malé cíle, vždy byste měli chtít dosáhnout toho, co je v tom daném odvětví nejvíc. My teď máme možnost vyzvat Mladou Boleslav v baráži o extraligu a vážíme si toho. Teď si to užijeme a připravíme se na další sérii.“

Je určitě hodně lákavé postoupit přes Mladou Boleslav…

„Jasně, pro každého hráče. To se prostě neděje každý rok. Každý nás odepisoval, všichni pasovali na favorita Ústí a ty naši komentátoři a odborníci, co zde hokej komentují – vlastně i Milan Antoš, tak pořád říkali Ústí, Ústí a my jsme rádi, že jsme prostě tu sérii vyhráli a shora jsme dostali tu šanci bojovat o extraligu.“

Pro Chomutov baráž po několika letech…

„Je to krásný! Myslím si, že je to svátek pro celý Chomutov. Já doufám, že přijde spousta lidí. Ty lidi, že si to půjdou užít, poženou nás a budou stát za námi. Určitě budou fantastický, jako dnes tady. Dnes to bylo vidět, co to pro Chomutov znamená. Přijelo strašně moc lidí a ta atmosféra, kterou tu vytvořili, byla úžasná. Hráli jsme vlastně skoro doma, protože oni ty ústecké fanoušky prostě překřičeli.“

Jak teď proběhne regenerace před baráží? Jak Vy osobně odpočíváte? Byl už odpočinek potřeba?

„Zítra jsou Velikonoce, takže mě vytáhne asi můj čtyřnohý do přírody a ten čas budeme trávit spolu. Myslím, že bude rád, když pak bude moct jít za kluky do kabiny. Sezóna je samozřejmě dlouhá a náročná a máme toho plný zuby. Baráž se ale nehraje každý rok a člověk musí pro to tělo udělat maximum. Vždy když jsou vítězství, tak se regeneruje lépe. Nejhorší je, když se pak vidíš v televizi, to kroutíš hlavou (směje se).“