středa 3.4.
„Psychická výhoda je na naší straně,“ říká Benjamin Vavřena. Rozhodnou nervy
Rozhovory
Roman Chlouba se loučí s hokejovou kariérou! „Už to nebylo ono,“ pronesl obávaný střelec
Šestého dubna 2023 odehráli Piráti poslední souboj minulé sezony. Asi nikdo netušil, že právě zmíněné utkání bude také posledním soutěžním zápasem v kariéře Romana Chlouby. Chomutovskému odchovanci nebyla nabídnuta smlouva a jiné nabídky nechtěl akceptovat. V rozmezí několika týdnů se obávaný střelec rozhodl pro konec hokejové štace. Naopak na řadu přichází rodinný život a přemístění se na zelený pažit.
Romane, na fotbalovém turnaji pro Standu se šuškalo, že končíte. Co je na tom pravdy?
„Od prosince trápily manželku určité problémy, takže jsem nějaké dva měsíce pořádně ani netrénoval. Poté jsem se do toho ještě nějak dostal, ale už to nebylo ono. Následně mi bylo sděleno, že už dál u Pirátů pokračovat nebudu. A tak jsem se rozhodl, že brusle pověsím na hřebík.“
„Měl jsem docela dost nabídek, ale už jsem si řekl, že to stačilo. Rád bych se věnoval rodině a dětem, které rostou, a já je moc neviděl, protože jsem neustále někam jezdil na zápasy. I proto jsem všechny odmítl. Skončil jsem a už se budu chodit pouze dívat.“
Jaké budou dny bez hokeje?
„Budu chodit do práce. S Jirkou Sochorem jsme se domluvili, že budu dál pokračovat ve Strixu. Po práci si vezmu děti, nebo půjdu na fotbal. Znovu budu hrát za Sokol Údlice, takže si chodím s nimi třikrát v týdnu zaběhat a zakopat. O víkendu si pak půjdu zahrát zápas, jinak se ale budu věnovat rodině.“
Pokud se nepletu, tak vy už jste s pár hokejisty v Údlicích hrával, takže je to spíše návrat ke kopačkám. I na probíhajícím turnaji už jsme viděli, jak vám to střílí…
„Ano, vrátil jsem se zpátky tam, kde to znám. V Údlicích je skvělá parta, dobří lidé a byl jsem tam už od mala. Teď jsem se vrátil, připravím se na sezonu a bude to paráda.“
Fotbal se hraje pouze nohama, ale hokej také rukama. Nebudou vás svrbět, když je nebudete moci používat?
„Přiznám se, že jsem se toho trochu bál. Ovšem byl jsem si jednou zahrát s bráchou, protože jsem mu to slíbil, a on si koupil brankářskou výstroj, takže ho to chytlo. Byl jsem si s ním zahrát, ale nic to se mnou nedělalo. Přišel jsem, oblékl se, zahrál si, vysprchoval se a zase jsem odešel. Pak jsem výstroj hodil do sklepa a od té doby jsem jí neviděl. Takže ruce mě určitě nesvrbí.“
Fotbal se hraje pouze nohama, ale hokej také rukama. Nebudou vás svrbět, když je nebudete moci používat?
„Přiznám se, že jsem se toho trochu bál. Ovšem byl jsem si jednou zahrát s bráchou, protože jsem mu to slíbil, a on si koupil brankářskou výstroj, takže ho to chytlo. Byl jsem si s ním zahrát, ale nic to se mnou nedělalo. Přišel jsem, oblékl se, zahrál si, vysprchoval se a zase jsem odešel. Pak jsem výstroj hodil do sklepa a od té doby jsem jí neviděl. Takže ruce mě určitě nesvrbí.“
Dobře, a co moment, kdy budete sedět na tribuně a sledovat bývalé spoluhráče. Nebude vám v té chvíli trochu líto, že jim nemůžete pomoci?
„Myslím si, že ne. Sice jsem měl období, kdy jsme chodili třeba v kraji na tréninky a já se na ně těšil. Ale nyní budu opravdu jen v roli fanouška a budu chodit za kluky, jelikož tam mám hodně kamarádů. Občas s nimi zajdu na pivo, nebo po zápase s nimi půjdu pokecat a pak odejdu v klidu domů.“
Pokud se vrátíme k vaší kariéře a projedete si jí od prvního momentu až po ten poslední. Které okamžiky v ní byste vyzdvihl?
„Určitě budu vzpomínat na moment, kdy mě děda přivedl k hokeji, což je asi největší okamžik. Dále mě napadají první starty mezi dospělými nebo v extralize. Nemohu zapomenout ani na postup do nejvyšší soutěže, nebo když jsme se s Chomutovem vraceli alespoň do druhé ligy. Doufám, že už letos to kluci zase posunou výše. A málem bych zapomněl na extraligový titul s juniory. Takže to jsou okamžiky, na které si budu rád vzpomínat.“
„Určitě budu vzpomínat na moment, kdy mě děda přivedl k hokeji, což je asi největší okamžik. Dále mě napadají první starty mezi dospělými nebo v extralize. Nemohu zapomenout ani na postup do nejvyšší soutěže, nebo když jsme se s Chomutovem vraceli alespoň do druhé ligy. Doufám, že už letos to kluci zase posunou výše. A málem bych zapomněl na extraligový titul s juniory. Takže to jsou okamžiky, na které si budu rád vzpomínat.“
V kariéře jste byl obávaným střelcem. Je nějaký gól, jenž řadíte nejvýše?
„TOP gól v mé kariéře je určitě první extraligový (11. 10. 2015 proti Kometě Brno v DRFG Aréně – pozn. redakce), za nějž jsem byl hodně rád. Vstřelených branek, které byly důležité, bylo asi více, ale tento pro mě nejvíce znamenal.“
„TOP gól v mé kariéře je určitě první extraligový (11. 10. 2015 proti Kometě Brno v DRFG Aréně – pozn. redakce), za nějž jsem byl hodně rád. Vstřelených branek, které byly důležité, bylo asi více, ale tento pro mě nejvíce znamenal.“
Vaše jméno budí v hokejovém prostředí hodně respektu. Vyzkoušel jste všechny soutěže, které v republice jsou. Přesto, když Chomutov směřoval na úplné dno, neváhal jste a šel jste s ním. Najednou to pro vás musela být obrovská změna, jelikož ze sportovních ambicí zůstal jen fakt, že si jdete zahrát proti „nejhorším“. Jak tohle jste vnímal?
„Nebylo to nic příjemného. Byl jsem v kádru, když se sestupovalo do první ligy. Následně se změnilo vedení a my se moc nepohodli. Odešel jsem do Kadaně, kde jsem strávil také spoustu sezon. Ke konci jsem přišel na play-off, do čehož vstoupil covid. Upřímně si myslím, že bychom Budějovicím konkurovali, ale to už je minulost. Ještě jsem se mihnul v Kadani, kde už byla pouze vůle díky penězům, které jsem tam měl, protože jinak to sportovně byla ostuda. Následně jsem si řekl, že už mám nějaký věk a tohle všechno nemám ani zapotřebí. Takže jsem se přes Chrpiče kontaktoval s Jirkou Sochorem a Marčusem, že bych měl zájem znovu hrát v Chomutově. Po schůzce jsme se domluvil na hokeji i na práci. Byl jsem rád, že zde byla spousta místních kluků, kteří mají vazbu ke klubu. Ale hlavně tu byla skvělá parta a dotáhli jsme to společně do druhé ligy.“
Zmínil jste partu, která tu vždy byla dobrá. Byl to hlavní hnací motor k tomu, abyste ještě pokračoval?
„Samozřejmě. Ovšem dal jsem Jirkovi slib, že hned ten rok do druhé ligy postoupíme. Muselo se proto udělat maximum, protože kdyby se to nepovedlo, tak by to byl další ztracený rok. Navíc si myslím, že v tu chvíli by se mu těžce sháněli sponzoři a peníze na financování místního hokeje. Takže na to konto jsem mu dal slovo, které se povedlo dodržet. Následovala druhá liga, kde si téměř všichni mysleli, že budeme nejsilnější. Ve finále je to ale jenom hokej, takže se může stát cokoliv. Měli jsme dobrou sezonu, v níž se objevilo pár výkyvů, které jsou vždycky. Ale žádnou ostudu jsme neudělali.“
„Nebylo to nic příjemného. Byl jsem v kádru, když se sestupovalo do první ligy. Následně se změnilo vedení a my se moc nepohodli. Odešel jsem do Kadaně, kde jsem strávil také spoustu sezon. Ke konci jsem přišel na play-off, do čehož vstoupil covid. Upřímně si myslím, že bychom Budějovicím konkurovali, ale to už je minulost. Ještě jsem se mihnul v Kadani, kde už byla pouze vůle díky penězům, které jsem tam měl, protože jinak to sportovně byla ostuda. Následně jsem si řekl, že už mám nějaký věk a tohle všechno nemám ani zapotřebí. Takže jsem se přes Chrpiče kontaktoval s Jirkou Sochorem a Marčusem, že bych měl zájem znovu hrát v Chomutově. Po schůzce jsme se domluvil na hokeji i na práci. Byl jsem rád, že zde byla spousta místních kluků, kteří mají vazbu ke klubu. Ale hlavně tu byla skvělá parta a dotáhli jsme to společně do druhé ligy.“
Zmínil jste partu, která tu vždy byla dobrá. Byl to hlavní hnací motor k tomu, abyste ještě pokračoval?
„Samozřejmě. Ovšem dal jsem Jirkovi slib, že hned ten rok do druhé ligy postoupíme. Muselo se proto udělat maximum, protože kdyby se to nepovedlo, tak by to byl další ztracený rok. Navíc si myslím, že v tu chvíli by se mu těžce sháněli sponzoři a peníze na financování místního hokeje. Takže na to konto jsem mu dal slovo, které se povedlo dodržet. Následovala druhá liga, kde si téměř všichni mysleli, že budeme nejsilnější. Ve finále je to ale jenom hokej, takže se může stát cokoliv. Měli jsme dobrou sezonu, v níž se objevilo pár výkyvů, které jsou vždycky. Ale žádnou ostudu jsme neudělali.“
Ačkoliv už nepatříte do současného kádru, tak jste znovu oblékl pirátský dres na fotbalovém turnaji, jenž se hraje pro dobrou věc. Co říkáte na podobné akce?
„Už jsem tu byl loni a vybrala se krásná suma, což se letos povedlo zopakovat. Je to skvělé, protože hrajeme i proti fanouškům. Všichni prohodíme pár vět, zahrajeme si pro dobrou věc, takže ani na výsledky nekoukáme.“
„Už jsem tu byl loni a vybrala se krásná suma, což se letos povedlo zopakovat. Je to skvělé, protože hrajeme i proti fanouškům. Všichni prohodíme pár vět, zahrajeme si pro dobrou věc, takže ani na výsledky nekoukáme.“
