Početních výhod měli dnes hokejisté KLH víc než dost. I přes to, že dokázali dvě využít, nebylo jejich sehrání příliš ideální. „Trenér nás nepochválil. Měli jsme hodně standardních situací čtyři nebo pět na tři a nedali jsme góla. Je to stejná chyba jako, když v oslabení branku dostaneme.“ Zvláště druhá přesilová hra ve dvojnásobné výhodě se domácím vůbec nevydařila, Sáblíkovu branku prakticky vážně neohrozili. I přesto zhodnotil utkání střelec první branky jako kvalitní: „Myslím, že to byl dobrý zápas. Bylo vidět, že to bylo rychlé utkání a z obou stran kvalitní hokej.“

Několika nebezpečnými průniky se dnes v zápase blýsknul Roman Pražák. I po absenci zaviněné virózou bylo vidět, že chce vsítit gól, štěstí mu však nepřálo. I přes to, že dnes za hostujícím gólmanem červené světlo nerozsvítil, patřil k jedněm z nejaktivnějších forvardů. „Zápas v Olomouci nebyl po chřipce ideální. Po nemoci jsem byl unavený, dnes už jsem se cítil dobře. Snažil jsem se hrát to, co umím. Někdy to padne, někdy ne, je to také o štěstí. Já bych řekl, že jsem ty střely nedělal úplně na plno…“ Zejména akce z 31. minuty zaváněla brankou. To když se po závaru před Sáblíkem zjevil Pražák zcela sám v gólové příležitosti, ústecký mág však zasáhnul bravůrně. „Měl bych se víc soustředit na zakončení,“ dodal smutně jednadvacetiletý útočník.

Situace, která předcházela vyrovnávací brance se týkala vyloučení hostujícího Havla za vysokou hůl v obličeji Martina Szakala. Na ledě vzplály emoce a fanoušci si mohli všimnout, že „zlý muž“ v bílomodrém dresu cosi vysvětloval ústecké střídačce. Cože to Josef Revay řekl? „Bylo to trošku vyhecovaný. Oni nadávali na Sakyho, který dostal úder do obličeje a tekla mu krev, že simuluje, a přitom naopak oni simulovali. Kdokoli se jich dotkl, tak hned spadli a fňukali u pana rozhodčího, tak jsem jim řekl, jestli nechtějí podat kapesník, aby se mohli vysmrkat,“ objasnil celou situaci chomutovský bek.

Nakonec jsme se zeptali opory KLH, hráče, který poslal zápas do prodloužení, Ladislava Bouška, jak se mu po zranění hraje? „Mám strašnou chuť hrát, protože jsem měsíc a půl nehrál a nyní se to trošku uzdravilo a se sebezapřením to jde.“ Že to jde dokládají rovněž statistiky – chomutovské křídlo se pomalu blíží magické třicítce. „To, že střílím dál góly je práce celého týmu. Velkou roli hraje také štěstí. Jsem rád, že mě to tam padá.“

Je zajímavé, že v prvním zápase proti ústeckým Lvům se nechal Boušek slyšet, že by rád nastřílel v základní části třicet branek. K dnešnímu dni si jich prozatím připsal dvaadvacet. Zbývá ještě osm zápasů… „Tenkrát v Ústí to byl první gól, po čtyřech zápasech jsem dal branku. Já jsem za každý gól rád. Kdyby ta třicítka dopadla, tak bych byl nesmírně šťastný, protože přes třicet branek jen tak nikdo v I. lize nedá. Ale už teď je to výborné.“ Přiblíží se Boušek po zápase v Berouně vysněné třicítce?