Je výhra nad Porubou důležitá?

„Jo, učitě. Se Vsetínem jsme prohráli, jelikož šlo o takový smolný zápas, ale co se dá dělat. Jsme rádi, že nás fanoušci přišli znovu podpořit a že jsme to tentokrát zvládli. I když to byl hodně těžký zápas, ale já si myslím, že my asi nebudeme vyhrávat o tři čtyři góly. Každý zápas to bude takto těsný a budeme muset vždy bojovat až do konce.“

Jak je pro brankáře těžké otřepat se po posledním zápasu?

„Já už jsem na to na ledě ani nemyslel. Na holi si věřím pořád. Tentokrát jsem se to snažil dokázat dvakrát, když jsem puk vyhodil v našem oslabení. Takže já jsem šel jako, kdyby to byl normální gól. Nijak to neovlivním a kdybych na to myslel, tak je to ještě horší.“

Jak je to se silami, když chytáte dva zápasy za sebou?

„Samozřejmě je to hrozně náročné, ale naštěstí mám kolem sebe výbornou partu lidí, která se tu o mě stará. Roman Lauko, Pavel Mošna, Petr Švehla i trenér gólmanů, který se mi věnuje. Starají se o mě kolem výstroje, ale i vzhledem k fyzické přípravě. Petr Švehla mě protahuje před každým utkáním. Je to vlastně super, že mám kolem sebe takové lidi a díky tomu jsou podle mě i mé dobré výsledky.“

V čem byly víkendové zápasy jiné pro vás jako pro brankáře?

„Já si myslím, že Porubští nešli tolik do brány jako Vsetínští. Vsetín byl urputnější. Možná to bylo i tím, že v sobotu rozhodla druhá třetina, kdy jsme dostali tři góly a zápas byl víceméně rozhodnutý. Takže asi to, že jsme s nimi hráli vyrovnaný hokej. Nechci říct, že byli slabší, to určitě ne. Měli taky velké šance, jeli na mě sami, ale hráli jiný styl hokeje.“

Na začátku týdne jste obdržel cenu za osmé místo v soutěži o nejlepší sportovce Chomutovska. Jaké to je být v top desítce?

„Tak určitě je to super! Já jsem vůbec nečekal, že bych mohl na takovou akci jít. Byl jsem na podobné jednou v Táboře, když mi bylo deset nebo dvanáct let. Takže jsem samozřejmě rád za každé ocenění, které dostanu.“

Možná jste více pomýšlel na vaší juniorskou jízdu minulý rok. Překvapilo vás tedy, že jste se nakonec neumístili?

„Jo, tak je to škoda. Kluci by si to zasloužili za loňské výkony. Předvedli jsme dobré výkony, tak je škoda, že jsme se neumístili.“

Play-off můžete začít doma a hájit čtvrté místo. Co udělat, aby to vyšlo?

„Samozřejmě by bylo dobré, kdybychom začínali doma. Já doufám, že přijde konečně plný dům lidí a budeme se snažit každý zápas bojovat na sto dvacet procent. Každý zápas umlátit a ubojovat. Nechat na ledě srdíčko, protože já si myslím, že jiná cesta nevede. A jestli chceme v play-off něčeho dosáhnout, tak musíme hrát na kraji svých možností.“

Pro vás to bude první dospělé play-off. Je něco co si do něj přinášíte z mládeže?
„Já úplně nevím, jestli to vůbec bude jiné. To uvidím až po několika zápasech, ale já se už odmala těším na každé play-off a každé si užívám. Jsou tam vypjaté momenty a občas se píší i krásné příběhy, takže jsem na to zvědavý.“